ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Zvítězí v Hoylake touha?

17.07.2014 | Josef Káninský | publikováno v rubrice Novinky, V zahraničí
A A A

Před osmi lety vedl po prvním kole a ještě v neděli ráno se počítal mezi uchazeče o titul. Pak ale Graeme McDowell zahrál 79 ran a bylo po nadějích. Letos nedbá na to, co bylo, mezitím totiž hráčsky vyrostl, od US Open 2010 je major vítězem a těší se na to, až v Hoylake zkusí štěstí podruhé. “Je to jedno z těch hřišť pro The Open, kde se mohu rovnat s ostatními,” prohlásil v předvečer zahájení třetího majoru sezony. Není sám, kdo je spokojen a nažhaven.

Jsme v Anglii, a tak není možné nepřetřást trochu i jiné než golfové téma. Třeba takový fotbal… “Vždycky jsem byl hrdý na výkony německých sportovců,” řekl Martin Kaymer. Letošní vítěz US Open a The Players připomněl titul mistrů světa pro své krajany. “Je to velká inspirace pro spoustu lidí a pro mě také,” dodal a vrátil poděkování útočníkovi Thomasi Müllerovi, jenž na začátku světového šampionátu prohlásil, jak byl povzbuzen Kaymerovým titulem na druhém letošním majoru.

Motivaci může mít zkrátka každý jinou. Když McDowell říká, že golf na Royal Liverpool jsou šachy, také se tím povzbuzuje: “Jsem teď už z kratších hráčů, ale tady na tom nezáleží. Jsou hřiště jako je St Andrews, kde hráči s dlouhými odpaly pošlou míč až za bunkery, což tady moc velká výhoda není.”

Ian Poulter by mohl mít k hřišti úplně jiný vztah než McDowell. Minule tady totiž neprošel cutem, ale řeči o tom dokáže odbýt ráznou litanií. “Opravdu se nestarám o promeškané cuty. Nemám je rád. Mažu je. Vracet se do roku 2006 je upřímně řečeno něco, čím vůbec nehodlám zatěžovat svůj mozek. Hřiště je úplně jiné, není tak tvrdé a rychlé. Takže tohle je nový týden a já vím, co mám dělat,” nerozpakoval se Angličan prohlásit, přestože bude hrát velký turnaj s bolavým zápěstím.

Když před čtyřmi lety McDowell triumfoval na Pebble Beach a přidal několik dalších úspěchů, katapultoval se mezi desítku nejlepších hráčů světa. Pak sice ustoupil z pozic, ale vždycky se dokázal připomenout. Ne jako plejáda hráčů, kteří si na některý ze skotských a anglických linksů přijeli pro major titul a pak zase zapadli. “Nechci, aby si měl pamatovali jako na hráče jednoho zázračného vítězství,” potvrdil další motivační aspekt. “Než pověsím hle na hřebík, chci vyhrát spoustu majorů,” dodal Severoir a nechal zapomenout na názory, že je příliš velkým pohodářem, než aby se s třeskutě ambiciozními konkurenty pokaždé rval o nejvyšší pocty.

Jsou tu dva Američané, jimž pocty padají k nohám už řadu let, Phil Mickelson a Tiger Woods. První je v Hoylake jako obhájce loňského titulu, i když samozřejmě z jiného hřiště, Muirfieldu. “Nemám zrovna nejlepší sezonu a asi bych z toho měl být zklamaný a rozčarovaný. Ale nejsem. Mám lepší pocit ze hry než jaké jsou výsledky. Nevím, jestli to do sebe zapadne v tomto týdnu, třeba až za měsíc, ale mělo by to být brzo,” prohlásil muž, jenž se coby vítěz vynořil až v průběhu závěrečného kola, kdy všichni chybovali, jen on vedl dál svou hru, kudy si předsevzal.

Mickelson ví své a Woods taky, vždyť je co do titulů, prvenství a rekordů nejúspěšnější ze všech. I když u rekordů to není ještě tak zřetelné, vždyť oněch 18 major vítězství Jacka Nicklause stále visí ve vzduchu. Poprvé po letech ale přišla situace, kdy téma jen tak podřimuje. Tiger se vrací po zranění nerozehraný, o to větší motivaci ale může mít.

Zůstal však spíš věcný. “Hrál jsem tři tréninková kola a v každém byl jiný vítr,” připomněl významný faktor pro linksový golf. Po množství jiných otázek samozřejmě padla i ta na dohánění Nicklause. “Vyhrávat majory je stále těžší a těžší,” zopakoval slova vyřčená víckrát při jiných příležitostech. “Rozšiřuje se špička, noví kluci mají fyzičku, jsou větší, rychlejší, silnější. Hra se změnila. Když jsem začínal, byl průměr vzdálenosti drivů asi 296 yardů. Teď jsem šel tréninkově s Garym Woodlandem a ten mi řekl, že našel správnou kombinaci driveru a míče, díky níž odpálí 320 yardů.”

Že by tedy McDowell přece jen živil plané naděje? Prosadí se atletičtí ranaři? Už by skoro mohli, předchozí tři ročníky The Open Championship nevyhráli zrovna třasořitkové, ale všem bylo přes čtyřicet – před Mickelsonem to byli Jihoafričan Ernie Els a Severoir Darren Clarke.

Ale Hoylake se tváří tajemně, nechce prozradit, koho pustí výsledkovou listinou dopředu. Ani jeden z trojice vítězů nebyl preferován sázkaři. Získat Claret Jug, v tom je velké mystérium. “Je v tom historie a tradice. Podobně jako v Augustě cítíte, že kráčíte ve stopách velikánů, ale pro mě je tohle víc. I kdyby to byl konec mé kariéry, byl by to skvělý způsob, jak odejít,” řekl o výhře. Touha někdy zmůže víc než jakékoli propočty.

.

Počet přečtení: 1 037
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

21.9.Vilamoura,Portugal Masters
23.9.KaskádaGolf.cz Open Tour
24.9.Mladé BukyGolf.cz Open Tour
28.9.Newcastle,British Masters Supporte
5.10.Scotland, Alfred Dunhill Links Cha
8.10.ŠilheřovicGolf.cz Open Tour
TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska