Valspar Championship

16.03.2014 | Josef Káninský | publikováno v rubrice V zahraničí
A A A

Johns Senden

PGA Tour – Valspar Championship, Innisbrook Resort – Copperhead, Palm Harbor, Florida, USA
(13. – 16. března 2014, časový posun: -6 hodin)

Neděle – finálové kolo
Jsou turnaje se zápletkou takřka detektivní a místo plejády podezřelých je tu řada uchazečů o vítězství. Kdo to bude, hádají diváci stejně dychtivě a většinou stejně neúspěšně jako když hledají pachatele. Tentokrát spáchal nejdůležitější čin Australan John Senden, když se vzpamatoval z výkyvu výkonnosti a zahrál dvě birdie v závěrečné části hřiště, zvané Hadí díra, konkrétně na jamkách 16 a 17. Po výsledku 70 ran (-1) se dostal na konečné skóre -7 a předčil o jeden úder druhého v pořadí, Američana Kevina Na. Dvaačtyřicetiletý Senden získal poprvé více než milionovou prémii a v podmínkách, které ztěžoval silný vítr, si zajistil pátou účast na Masters.

Loni skončil Senden po řadě nejrůznějších výsledků třetí na Australian Open, porazili jej pouze hráči absolutní špičky, krajan Adam Scott a Severoir Rory McIlroy. “To mi dodalo sebevědomí do dalšího roku,” potvrdil hráč, jenž se v zámořském fedexcupovém pořadí posunul na 14. místo. “Tohle je něco, co mi vlévá důvěru, že to dokážu znovu,” připomněl dlouhé čekání na titul od John Deere Classic 2006. “Už vím, že to nebyl jen blesk z čistého nebe. Mohu to opakovat,” dodal Senden

Jak se vyvíjela zápletka v Innisbrooku – nejprve velmi rychle vyklidili pole hráči závěrečného flightu. Robert Garrigus hrál dvě double bogey (jamky 3 a 6), mezi nimi prosté bogey, klesl na -3 a do konce dne už se dostal jen o ránu výš. Na po úvodním birdie ztratil čtyři rány na jamkách 6, 7 a 8. Samospádem se do popředí dostal Justin Rose, ale hrál pět bogey mezi jamkami 7 a 13 a sletěl dolů. Vedení převzal poprvé Senden, ale na stejném úseku jako Rose ztratil tři údery i první pozici. Jak se hra závěrečných flightů přenesla na druhou devítku, dostal se do čela Scott Langley. Vydržel jen dvě jamky. Skóre klesalo níž a níž, hodně pod hodnotu -8, kterou měl lídr Garrigus po sobotě.

Když odpadl Jason Kokrak, jehož jméno se v leaderboardu pohybovalo v top 5, a Will MacKenzie i Luke Donald se zastavili na -4, v tu chvíli se vrátil do hry Na. Dostihl Sendena a až do konce živil naděje na úspěch. Vítězný Australan ale předvedl zářný moment na nejtěžší jamce turnaje, čtyřparové šestnáctce. Přestože drajvoval mezi stromy a nebyl druhou ranou na greenu, chip in z vyšší trávy mu vrátil sebejistotu. “Ano, to byla skvělá rána. Když taková přijde, hraje se vám najednou mnohem líp. Moje hra železy je nejlepší odhadem za osmnáct měsíců zpátky,” řekl. Pak přišel solidní odpal na tříparové sedmnáctce a sedmimetrový putt do birdie. Osmnáctku hrál na lay up a jelikož Naovi vzápětí nevyšel na finální jamce útok na birdie, bylo rozhodnuto.

Další pořadí: 14. Haas, Hadley, Dufner (-1), 20. Spieth, Furyk (E), 25. Išikawa, Knox, Hoffman (+1), 38. English, Kuchar (+3), 44. Perez (+4), 58. Snedeker (+6), 65. Colsaerts, Bohn (+7).

Konečné Top 10:

Video – přehled finálového kola:

 

Sobota – 3. kolo
Robert Garrigus bude v pozici lídra členem posledního flightu i v neděli a partnerem mu bude znovu Kevin Na, byť to tak ne vždy vypadalo. Je otázka, zda první muž leaderboardu, jenž má se skóre -8 už jen náskok jedné rány, bude rád, že personální složení se nezmění. Naova zdlouhavá příprava na rány byla hlavní příčinou, že šest závěrečných jamek měla poslední dvojice ve třetím dějství nevítanou společnost – rozhodčího se stopkami. “To se mi stalo poprvé za sedmnáct let, co hraju profesionálně” připustil zdráhavě Garrigus. Když si byl na čtrnácté jamce prohlédnout terén před druhou ranou z těžké pozice, vracel se zpátky kalupem, aby se vyhnul riziku trestné rány.

V mnohem lepším počasí a bez většího větru už si někteří účastníci turnaje na Innisbrook troufli a nejlepší skóre letošního ročníku se posunulo na 64 ran (-7). Jihoafričanovi Retiefu Goosenovi stačí na dělenou pátou pozici a Australanovi Johnu Sendenovi na samostatnou třetí. Než si druhé místo vzal zpět Na, byl to nejprve Senden, kdo na ni aspiroval, a pak i Angličan Justin Rose. Ten ale v závěru vypadl z rytmu, přestal skórovat a na osmnáctce po drivu mezi stromy zapsal jediné bogey. Úplně se propadl Američan Pat Perez, jeden ze čtvrtečních lídrů a ještě po pátku třetí. Po výkonu 77 (+6) figuruje až na dělené 58. příčce.

Garrigusova forma skončila pátou jamkou. Do té doby stihl zapsat tři birdie, dalšího se ale už nedočkal. Najednou přestaly přicházet šance, naopak několikrát se vedoucí muž musel zachraňovat do paru. “Když se mi to povedlo na čtrnácté jamce, měl jsem z toho puttu opravdu radost. Vlastně jsem za celé kolo dal jen dvě špatné rány, což je skvělé,” vrátil se a měl na mysli hlavně dění na dvanácté čtyřparové jamce, kde si cestu klestil mimo jiné druhou ranou přes foregreen, už to nevyšlo. Toto bogey dostalo nečekaného “sourozence” na osmnáctce, kde jeho stvořitel neproměnil metrový putt. “I na druhé devítce je pár skórovacích jamek, na zítřek se těším,” dodal. Na se zpět na samostatnou druhou pozici dostal skvělým chip-inem na tříparové patnáctce. 

Další pořadí: 11. MacKenzie (-2), 19. Hadley, Spieth (-1), 24. Dufner, Kuchar, Knox, Woodland (E), 38. DeLaet, Haas (+1), 49. English (+2), 58. Perez (+3), 70. Colsaerts (+5).

Top 10 třetího kola:

Video – přehled třetího kola:

 

Pátek – 2. kolo
Nejlepší výkon turnaje znamená zároveň vedení. Američan Robert Garrigus zahrál 66 ran (-5) a v součtu se solidním začátkem mu to dává skóre -7 i vedení o tři rány před krajanem Kevinem Na. Až na třetí místo klesli dva z kvarteta čtvrtečních lídrů Pat Perez a Matt Every. Společnost těmto dalším domácím hráčům dělá zajímavá evropská dvojice. Ital Matteo Manassero, jenž se už před dvěma týdny na The Honda Classic přiblížil první desítce, a Angličan Justin Rose. Vítěz loňského US Open v tomto roce startuje v zámoří teprve počtvrté, zatím bez výraznějších úspěchů.
Garrigus v této sezoně sbírá hlavně umístění ve třetí desítce, už také třikrát neprošel cutem. Ke svému výkonu nakročil už na první jamce, do poloviny kola zapsal ještě dvě. Po jediném bogey na desítce se však znovu rozjel a další trojice birdie korunovala dílo. Vynikající bilanci má na pětiparech. V obou kolech hrál birdie na všech čtyřech. “Ale na každé jsem to dokázal jiným způsobem. Wedgí na green a dva putty, chip blízko k praporku, a tak. Nějak jsem o tom moc nepřemýšlel,” krčil rameny vedoucí muž.
Další ze svých nezapomenutelných výkonů, ovšem znamenajících pravý opak úspěchu, předvedl John Daly. Doklopýtal až k zápisu 90 ran (+19) a na vině nejsou ani bogey (pět) ani double bogey (tři), nýbrž jeho vystoupení na čtyřparové jamce číslo 16. Jen tady přidal Daly na své konto osm úderů navíc. Za to už nemohlo jen špatné patování, zapříčiněné nepříjemným yipsem, ale také tři údery poslané do vody a další cesta fairwayí až do bunkeru před greenem. Je to nejhorší výsledek sedmačtyřicetiletého golfisty v profesionální kariéře.
Další pořadí: 12. English, Spieth (-1), 23. Colsaerts, Haas, Hoffman (E), 35. DeLaet, Woodland, Donals (+1), 46. Kuchar (+2), 64. Dufner, Snedeker (+3).
Cutem neprošli mj.:
Brown, Els, Villegas, Simpson, Oosthuizen, V. Singh, Stuard, Olese, Daly.

Top 10 druhého kola:

Video – přehled druhého kola:

 

Čtvrtek – 1. kolo
Bylo to nakonec těžší, než se původně zdálo. Dopoledni teploty mezi 12 a 15 stupni Celsia dělaly problémy i ve třech vrstvách oblečení. “Byl to jeden z nejchladnějších dnů v tomto roce,” řekl předloňský vítěz Gary Woodland. Několik hráčů mělo nakročeno k lepšímu výsledku, ale nakonec je vedení za výkon 68 ran (-3) a na ten se dostali čtyři hráči: Američané Matt Every a Pat Perez, Australan Greg Chalmers a Novozélanďan Danny Lee. Následuje sedmička účastníků se skóre horším o jeden úder, čímž je první desítka naplněna.
Every měl úžasný závěr. Končil na první devítce a zahrál tři birdie za sebou. Na čtyřparech 6 a 7 vynikajícími přihrávkami, na tříparu 8 jak dobrým drivem, tak přesným puttem z šesti metrů. Do birdie útočil i na devítce, ale míč skončil kousek od jamky. Perez, jenž hrál už za příjemnějších teplot, potvrdil, že očekával vítěze někde na mínus šesti. Hráč, jenž od lednového vítězství na Bob Hope Classic 2009 marně usiluje o další titul a zároveň o další start na Masters přidal mantru, jak se dostat k dobrému výsledku: “V minulých dvou týdnech jsem tvrdě pracoval, dobré kolo je toho výsledkem. Taky mi tam spadlo pár puttů.” Ve druhém kole bude mít nevýhodu brzkého začátku v 7:40, kdy bude opět frišno. Teploty se mají postupně přece jen přehoupnout přes dvacítku.
Další pořadí: 26. Donald, Spieth, Furyk, Rose (E), 45. English, Dufner, Snedeker, Simpson, Els (+1), 70. Oosthuizen, Kuchar (+2).

Top 10 prvního kola:

Většina hráčů světové špičky jde odpočívat, ale ukazuje se, jak široká na druhou stranu tato špička je, protože i bez golfistů top 10 je možné sestavit skvělé startovní pole. Ve Spojených státech zůstávají Evropané zde usídlení, nebo ti hráči, jejichž výkonnost jim dává jistotu účasti na Masters, a tak místo upevňování pozic na European Tour hodlají posílit také vyhlídky na americké play-off. To platí třeba pro Jihoafričana Louise Oosthuizena, to první například pro Angličany Leeho Westwooda a Justina Rosea, kteří to mají na hřiště ze svých floridských sídel nepříliš daleko. Rose je jediným účastníkem ze světové desítky, je tu i jedenáctý Matt Kuchar. Spolu s ním domácí scénu zastupují Harris English a Webb Simpson z předních pozic průběžného pořadí FedEx Cupu. K tomu tradiční jména, patřící Jihoafričanu Erniemu Elsovi, Američanovi Jimu Furykovi, své minulé úspěchy nebudou chtít nechat osiřelé ani další hráči pořadatelské země Jordan Spieth, Brandt Snedeker či Jason Dufner. Titul bude obhajovat jejich krajan Kevin Streelman.

Turnaj podruhé za sebou změnil název. Sponzory Chrysler a Transition, kteří vydrželi několik let, loni nahradila EverBank jen jako hlavní, nikoli titulární partner. Letos je tu tedy sponzor z odvětví barvy/laky a díky němu byla zachována dotace, ba dokonce o 200 tisíc zvýšena na 5,7 milionu dolarů (112,5 milionu korun). Co zůstává, je hřiště s parem 71, jedno z pěti ve zdejším resortu. Zatíží každého už na začátku dvojitým pětiparovým doglegem. Ze šesti závěrečných jamek jsou tři trojpary a závěrečná čtyřparová osmnáctka nutí hráče ke koncentraci, neboť se hraje do kopce a green není vidět. Celková mistrovská délka Copperhead Course je 6 712 metrů. Pravidelně se umísťuje na horních příčkách žebříčku floridských hřišť.

Odkazy: … Innisbrook ResortHřiště na satelitní mapěStránky turnajeLoňské zpravodajství na Golf.czFedEx Cup

.

Počet přečtení: 2 403
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

22.8.LoretaGolf.cz Open Tour
24.8.DenmarkMade in Denmark
27.8.DarovanskýGolf.cz Open Tour
7.9.Karlovy VaGolf.cz Tour
7.9.Crans MontOmega European Masters
9.9.PoděbradyGolf.cz Open Tour
TOPlist