Ryder Cup: co koho favorizuje

22.09.2014 | Josef Káninský | publikováno v rubrice V zahraničí
A A A

V nadcházejícím velkém klání mezi dvanáctkami špičkových hráčů Evropy a USA mohou hrát roli různé okolnosti. Rozhodující se vždy zdá být nejprve forma a v konečném účtování psychika. Díky tomu prvnímu se některý tým může dostat do výhody ve formě vedení, možná výrazného. Druhý faktor však umožní tomu, kdo má silnější myšlení, třeba i dohnat velkou ztrátu, nebo při těsném souboji získat rozhodující bod či půlbod.

Před samotným mačem je ale těžké odhadnout, jak na tom z hlediska obou popsaných kritérií soupeři budou. Možná to bude jako v minulých letech: lepší průměrnou výkonnost si přivezou Američané, ale mentálně silnější se ukážou být Evropané. Anebo to tak nebude, z tohoto hlediska jsou veškeré předpovědi liché.

Výsledek není dán tak jako v kolektivních sportech až tak souhrou jako spíš individuálními dovednostmi. Když se hraje ve dvojicích, mohou na tom ve skotském Gleneagles být lépe hráči hostů, vždyť jsou všichni z jedné země a hovoří jedním mateřským jazykem. To však může být zkreslený pohled zpoza oceánu, přece jen Spojené státy americké jsou velká země a hráč z Floridy si nemusí rozumět s krajanem z Kalifornie či Středozápadu.

Zároveň není nutné domácí odepisovat kvůli jazykové a kulturní bariéře, vždyť angličtina je jakási úřední golfová řeč a všichni zúčastnění jí vládnou. Navíc se dají sestavovat i páry krajanů, máme tu tři Angličany a dva Severoiry.

Jsou však i méně postřehnutelné faktory. Podívejme se, co by mohlo hrát ve prospěch obou protivníků. Na každé straně jsou tři věci, jež neradno podceňovat. I kdyby nakrásně rozhodly forma či psychika, obojí může nalézt základ a oporu ve vnějších okolnostech.

USA:

Hřiště designované Jackem Nicklausem. Dookola se sice rozkládá typická krajina středního Skotska s řídce zalesněnými kopci, ale není to žádný links a tvůrce jamek i dvoupatrových greenů si ji přizpůsobil vlastním zkušenostem.

Kapitán Tom Watson je osobou, jež může sehrát jazýček na vahách. Je to součást týmu a není. Hráči vědí, že jakmile vyjdou na hřiště, už je to hodně na nich, není dost dobře možné jim radit s ranami či strategií, ale potřebují podporu, jakou ne každý americký týmový šéf ze sebe dostal. Ne že by Watson byl lepší než Paul McGinley, ale třeba oproti situaci před čtyřmi lety, kdy se na velšské půdě chladnější Corey Pavin nedokázal vyrovnat zarputilci Colinu Montgomeriemu, bude tentokrát situace patrně mnohem vyrovnanější.

Hlad po výhře je sice poměrně abstraktní pojem, ale bere na sebe konkrétní podoby ve všech druzích sportu. V Americe se hojně přetřásá, že hráče požene dopředu touha po “pomstě”. Evropa je v posledních dekádách úspěšnější a vždy, když USA narušily její nadvládu, tento “faktor X” byl vždy součástí analýz.

Evropa:

Počasí nebude sice nijak extrémní, ale přece jen od středy do pátku, tedy prvního hracího dne, má pršet a není vyloučeno, že se déšť potáhne až do soboty. Teploty patrně nevystoupí nad 17 stupňů Celsia, ale jen přes poledne, po ránu a k večeru bude kolem deseti.

Diváci jsou vždy důležití a není pochyb o tom, jak se zachovají Skotové. Mají pověst vynikajících fanoušků, jejich země dala světu golf a do jejich země, která po nedávném referendu zůstala součástí Spojeného království, se Ryder Cup vrací po dlouhých jedenatřiceti letech. Zřejmě není třeba se obávat excesů vůči soupeři, ten bude mít na tribunách i kolem jamek své podporovatele, ovšem není pochyb o tom, na čí straně bude převaha.

Pověst hrdinů není ve sportu hned v příštím duelu nic platná, začíná se vždy za nerozhodného stavu od nuly, nicméně to v minulosti byli Evropané, kdo si o zlegendarizování řekli. Z aktuálních dvanáctek hráčů byli sice Phil Mickelson a Jim Furyk součástí amerického obratu v roce 1999, ale ani jeden nezískal rozhodující bod a v roce 2008 jakbysmet. Zato hostitelský celek má ve svém středu Henrika Stensona, jenž jako nováček rozhodl o výhře v roce 2006. Dva roky předtím překvapil Lee Westwood,po jehož vítězství nad Kennym Perrym stačil půlbod ze sedmi singlů. Graeme McDowell získal vítězný bod v roce 2010 a Martin Kaymer předloni. Nelze nezapomenout na úžasné výkony Iana Poultera a Justina Rosea. Zámořský celek nikoho takového ve svém středu nemá.

.

Počet přečtení: 1 432
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

Reklama
28.6.Mladá BoleGolf.cz Tour
29.6.Západní ViQuicken Loans National
29.6.Paris, FraOpen de France
30.6.BeřoviceGolf.cz Open Tour
2.7.AlfrédovGolf.cz Open Tour
6.7.LondonderrDubai Duty free Irish Op
TOPlist