ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Možná je brzo, ale Woods vyslal do světa kandidátku na “ránu roku”

06.03.2012 | Josef Káninský | publikováno v rubrice V zahraničí
A A A


Druhá rána z osmnácté jamky finálového kola Honda Classic. Autor: Tiger Woods. Ambice jednoznačná, zařadit se mezi top 10 nejlepších ran kariéry tohoto fenomenálního hráče a získat trvalé místo v sestřihu nejlepších golfových okamžiků roku, nebo dokonce období ještě delšího.

Nejde jen o to, že v sobě tahle pětka železo obsahovala velikost, odvahu, sílu a umění v jednom. Někdejší vládce světového golfu ji zahrál v okamžiku, kdy rezignoval na to, jestli skončí v turnaji druhý, nebo desátý. Ve chvíli, kdy mezi ním a lídrem byly tři rány rozdílu, se pokusil o poslední agresi vůči konkurentovi, a v tomto okamžiku neváhejme říct soupeři.

Woods se Rorymu McIlroyovi pokusil zatarasit cestu na post světové jedničky způsobem, který možná až hraničil s arogancí. Rozhodně mu tím vzkázal, že mladý Ir míří tam, kde on sám pobýval 623 týdnů své kariéry. A možná v tom byl od Woodse i kousek zoufalství a zloby, že na tom po třech kolech přece jen nebyl o něco líp, protože jinak by se o výhru v turnaji mohl prát s větší nadějí na úspěch.

McIlroy je to, čím byl Woods kdysi sám, jen doba se změnila, a tak i zástupci nové generace sebevědomých mladíků, kteří chtějí všechno a hned, má jiné osobnostní rysy, zájmy, myšlení, postupy. I když v mnohém to mají snazší, protože to Woods jim ukázal, co a jak.

To všechno se z té druhé rány dalo vyčíst. Velezkušený Ernie Els, jenž stál blízko, jen hlesl: “Možná to byla nejlepší rána, jakou jsem kdy v životě viděl.”

Už při drajvu měl Woods štěstí, protože jeho míč přeskočil bunker a dokoulel se blízko k okraji fairwaje. Osmnáctá jamka se odtud stáčí ke greenu esíčkem, obtočeném kolem levého břehu vodní překážky. Navrtání typické pro finálové kolo – v úplném cípu jamkoviště, co nejblíž vodě, bunker vpředu, bunker vzadu. Prostě tak málo prostoru pro umístění míče, jak jen si lze představit.

Woods se rozhodl jít do eaglu. Stál lehce nad míčem a natočil se tak, že z dvousetyardové vzdálenosti ingnoroval zákruty fairwaje a napálil balon přes jezírko rovnou na praporek. Znalci se dali do řevu už za jeho letu, jiní strnuli úžasem nebo oněměli v očekávání, jak tohle dopadne. Míč dopadl. Osm stop od jamky. Asi tolik, kolik chybělo, aby se z takového risku stala ztráta a říkalo by se, že Woodse připravila o lepší umístění pýcha…

On byl ale už v tu chvíli hrdinou. Dloubl gripem do trávy, převzal putter a pak už jen soustředěně z ještě ne zcela jednoznačné pozice druhý eagle kola uhrál. Měl v tu chvíli -10, McIlroy -11.

Přestože ulsterský talent zvýšil nakonec na rozdíl dvou ran, uhájil výhru a světovou jedničkou se stal, mistrovský okamžik patřil jinému. Woods řekl, že mu tahle jeho rána připomněla slavnou trojku železo z fervejového bunkeru, jak ji předvedl v kanadském Glen Abbey před skoro dvanácti lety. Tehdy hrál ze stejné vzdálenosti do větru, přes stromy a vodu, míč se zastavil asi dvanáct stop od jamky. Tehdy z toho byla rána roku. Může se ta letošní vyhlásit už teď, na začátku března.

(Woodsův odpal v 1:13 min.)

Počet přečtení: 2 898
Komentáře
  • Filip napsal:

    Byla to pětka železo…

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017