ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Golf v USA, srovnání s Českem

07.02.2012 | Andrej Halada | publikováno v rubrice V zahraničí
A A A

Ačkoli se golf zrodil ve Skotsku, už od půlky 20. století se mu nejlépe daří ve Spojených státech amerických. V tomto článku si můžete přečíst všechna důležitá fakta a čísla o golfu v USA. A že je věru co závidět a z čeho brát inspiraci!

Ve Spojených státech hraje v současnosti golf zhruba 29 milionů obyvatel. Do tohoto počtu jsou započítání hráči ve věku nad 18 let, kteří hráli alespoň jedenkrát za rok osmnáct jamek. Pokud bychom počítali i děti a mládež, případně ty, kteří hráli alespoň pár jamek, pak se dostaneme k počtu přes 36 milionů hráčů. Jde o 11% populace, což je patrně nejvyšší číslo na světě (Švédsko 5%, Česko 0,5%).

Věkově se největší skupina amerických golfistů rekrutuje z kategorie 18-39 let, kam patří zhruba 45% hráčů. V kategorii nad 50 let najdeme 33% hráčů (v Česku jen 20%). Pouze 23% amerických hráčů však patří mezi velmi aktivní, protože hrají více než 25 kol ročně. Ženy tvoří pouze 22% z celkového počtu golfistů (naopak v Česku je to 30%). Snad i tento velký nepoměr je důvodem, proč ženská LPGA v mnoha směrech zaostává za mužskou PGA.

V USA bylo před koncem uplynulého desetiletí zhruba 16 000 golfových hřišť. Téměř 12 000 z nich bylo veřejných, kam si může jít zahrát kdokoli. Naopak zbylé čtyři tisícovky patří do kategorie privátních, kam je vstup povolen pouze na základě členství či pozvání člena. Zhruba 15 000 hřišť má 18 jamek, další tisícovka má méně. Před příchodem ekonomické krize se otevíralo v USA okolo 150 nových hřišť ročně, skoro 70% z nich bylo veřejných.

Nejvíce hřišť je ve státech Florida (1 073 hřišť; 18 milionů obyvatel), Kalifornie (925 hřišť; 36 milionů), Texas (857 hřišť; 23 milionů), Michigan (852 hřišť; 10 milionů) a New York (822 hřišť; 19 milionů). Jde o nejlidnatější státy USA, všechny jsou na okrajích země a všechny mají přístup k moři či velkým jezerům. Stát New York má přitom pouze 141 000 kilometrů čtverečních (z toho souš 122 000), není tedy výrazně větší než Česko (78 867) – ale je zde devětkrát víc hřišť než v ČR!
Z hlediska turistického zájmu vedou státy Florida a Kalifornie, kde se dá hrát celoročně, ale také Arizona (jihozápad USA) a Severní a Jižní Karolina (leží na atlantickém pobřeží).

Zajímavé jsou údaje týkající se stavby nových hřišť. Každé druhé nové hřiště v USA totiž vzniká v rámci širšího stavebního projektu, kdy se staví i rezidenční čtvrť či komplex domů. Z hlediska celkového počtu je v USA asi 22% všech hřišť součástí rezidenčních čtvrtí. V domech na hřištích také žije zhruba 15% všech amerických golfistů.

Jaká je sportovní úroveň amerických hráčů a hráček? Zhruba 22% z nich dokázalo už prolomit hranici 90 úderů při hře na osmnáct jamek; mezi muži je to 25%, mezi ženami však jen 7%. Průměrné skóre Američanů je však mnohem vyšší: muži hrají v průměru 97 ran, ženy dokonce 114 ran. Pouze 6% hráčů mezi muži dokáže prolomit hranici 80 ran, u žen je to 1 procento. Snem většiny hráčů přitom není hranice 80 ran, natož třeba 70. Většina by se spokojila s hrou okolo 85 ran.

Velice zajímavé je číslo týkající se hendikepu hráčů. Pouze 20% hráčů v USA si totiž nějaký hendikep vůbec vede, přičemž průměrný HCP je v jejich případě 20. Zbylých 80% hráčů žádný hendikep nemá – nepotřebují ho. To je diametrálně odlišná situace od České republiky, kde hendikep má prakticky každý a fůra hráčů ho i kvůli tomu „prožívá“. V USA je nicméně jiný systém než v Evropě. Nejvyšší hendikep je 36 u mužů a 40 u žen; v Evropě existuje i HCP 37- 54 jako tzv. klubový (v Česku má klubový hendikep 55% hráčů). V USA se také hendikep určuje jinak – je výsledkem posledních kol, které jste hráli a výsledek se počítá se na rány, nikoli na stablefordové body. V případě 5-6 kol se určuje podle jediného nejlepšího výsledku z těchto kol, v případě 10 kol jsou to tři nejlepší výsledky, v případě 19 kol je to nejlepších 9 kol.

Kolik stojí golf v USA? Průměrná cena za hru na veřejném hřišti s 18 jamkami se – včetně zapůjčení autíčka – udává okolo hranice 40 dolarů. Existují nicméně i levnější areály, kde se dá hrát za 25 dolarů. A vůbec nejlevnější bývají veřejná hřiště vybudovaná a vlastněná městem, kde hra stojí i pod 20 dolarů (bez autíčka). Ovšem vedle nich jsou k dispozici i veřejná hřiště určená bohatší klientele a také golfistům-turistům. Zde se ceny pohybují nad 50 dolarů a někdy jdou i do několika stovek dolarů. Soukromé kluby, kam veřejnost nemůže a kde se platí roční paušální členství, nejsou přitom započítány vůbec.

Na celkových tržbách se v americkém golfu podílejí nejvíce hráči, kteří hrají často, tedy více než 25 her za rok. Ti se na celkových tržbách podílejí z 60%. Obvykle utratí hráči 80% peněz za fýčka, zbylých 20% připadá na výbavu: hole, oblečení míčky atd. Výbava je v porovnání s Českem podstatně levnější; nový značkový driver stojí v přepočtu 4-6 tisíc korun, ale průměrný příjem na domácnost je v USA asi 86 000 korun měsíčně. Na běžně fungujícím hřišti se odehraje 30 000 kol ročně, hřiště zaměstnává 13 lidí na plný úvazek a na tržbách přinese zhruba 1 milion dolarů.

Golf byl až do příchodu Tigera Woodse ryze bělošskou záležitostí. Za poslední roky se situace změnila, ale stále většina hráčů pochází ze skupiny bělochů především anglosaského původu (tzv. WASP skupina). Afroameričanů je dnes zhruba mezi 5-7%, stejně tak hráčů asijského původu, roste ale i skupina hráčů hispánského původu.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

Počet přečtení: 2 409
Komentáře
  • Petr Š napsal:

    Domnívám se, že prioritou článku nebyla barva pleti TW, ale něco úplně jiného. Souhlasím s autorem v mnoha názorech, ale myslím si, že zavedení podobných podmínek jako v USA by nepřineslo až tolik pozitivního. Golf jsem začal hrát teprve nedávno a krom hry se mi líbí i to, že má přísná pravidla včetně tzv. Dress Code a i v této době jsem zažil situaci, kdy na driving range přišli mladíci v montérkách. Na druhou stranu si myslím, že by uvolnění podmínek dalo velkou pravomoc maršálům a zcela nepochybuji o tom, že by si někteří z nich léčili své ego na začínajících golfistech. Nevím, ale myslím si, že doba na otevření tohoto sportu široké veřejnosti u nás ještě nenastala, ale mohu se i mýlit. Je to otázka široké debaty a argumentace.

  • Michal Husak napsal:

    Pokud ma je 20% americanu HCP tak to znamena, ze se tam hraji prakticky jen rurnaje na rany bez vyrovnani ? Nebo americane proste turnaje nehraji ?

  • lotr napsal:

    ještě dodatek, Eldrick Tont Tiger Woods je sice více opálen, ale jeho původ po rodičích je z 50% asiat, 25% číňan a 25% thajec :o)), možná se sám řadí k afro-američanům, ale např. otec Earl Woods je potomkem afričanů, američanů, číňanů a amerických kolonistů, matka Kultida (Née Punsawad) Woods je původem z Thajska a potomkem číňanů, thajců a holanských kolonistů. proto také to jméno Tont :o))). Inu, Amerika

  • lotr napsal:

    no, on ani Chi Chi Rodriguez nebyl zrovna nejbledší a byl to pan golfista, který hrál po boku jiných velkých bílých hvězd v 70. letech a asi bychom mohli pátrat dál

  • J.H. napsal:

    Jeste dodatek.
    Vsichni jmenovani byli samozrejme aktivni dlouho pred T. Woodsem.
    J.H.

  • J.H. napsal:

    Pane Halada ctu Vase clanky vzdy s potesenim, nicmene k vete “Golf byl (v USA) az do prichodu Tigera Woodse ryze belosskou zalezitosti”
    namatkou nekolik jmen uspesnych profesionalnich “Afrikan-American” golfistu, ucastniku vrcholnych golfovych turnaju v USA; John Shippen (uz v roce 1896!!), Bill Wright, Charlie Sifford, Lee Elder, Teddy Rhodes, Ann Gregory (jako 1. zena uz v r. 1956), Althea Gibson u.a.
    Dobre, nejsou to tisice, ale nemuze se rici ze byl golf v USA RYZE belosskou zalezitosti.
    Hezkou a uspesnou golfovou sezonu 2012 preje
    J. Hajnis

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017