obarvení leva cast 4. 4. 2018
obarveni prava cast 4. 4. 2018
obarveni top 4. 4. 2018

Pravidlová poradna s Michaelem Jonem

Etiketa hry

A A A

Vážený pane Jone,

pěkně Vás zdravím a děkuji za Vaši činnost v pravidlové poradně. Do Nového roku 2017 přeji štěstí Vám, Vašim blízkým i všem golfistům.

Mám jen takový dotaz, spíše patřící do kategorie etiky a „snad“ pravidel golfu… Část právě končícího roku jsem měl možnost strávit na vzdáleném světadílu a zahrát si na úžasných hřištích i za „přihlížení klokanů.“ Po návratu domů, respektujíc realitu našich podmínek, jsem přesto zaregistroval nové a pro mne zvláštní způsoby, uplatňované na některých českých hřištích při „sportovních“ turnajích na úpravu HCP.
1) Bývávalo, že startovní listina turnaje se tvořila seřazením přihlášených hráčů na základě jejich HCP a „flajty“ byly tvořeny z hráčů téměř stejného HCP a startovaly logicky od nižších k vyšším. Důvody jsou všem jasné, předpokládám… Nyní se může(?) hráč přihlásit k turnaji, určit si startovní tee-time svého flajtu a sestavit si jeho složení ze svých kamarádů, přátel či rodinných příslušníků. A hráči, kteří se „jen“ přihlásí, jsou rozstrkáni a zalepí vzniklé „díry.“ Efekt první je jasný předem, nerovnoměrné tempo hry a postupu flajtů. Ještě však bývá efekt druhý, kdy pláče etika. Kamarádské flajty se vesele a často hlučně baví, sdělují si svoje dojmy a ruší při hře na okolních jamkách jiné hráče, kteří berou turnaj jako skutečný sport!
2) Často je problém s „děravou“ startovkou, která vznikne z různých důvodů. Tedy i tak, že se hráč včas neodhlásí a prostě, bez omluvy, nestartuje. Už jen zkušenost, když odstartují za sebou flajty s počtem hráčů 2 – 4 – 2, že?! Vzniká nejdříve velký odstup, potom zase „tlačenice,“ následuje výstraha od rozhodčího, potom by mělo následovat pouštění rychlejšího (logicky) flajtu? A soustředění či pocit ze hry je pryč! Ale řešení, co jsem zažil… Přihlásil jsem se do turnaje a ve startovce, v pořadí třetím flajtu, jsme byli přihlášeni čtyři hráči s HCP 5 – 7,5. Druhý den ráno dost pršelo a na prvním týčku, pět minut před startem, jsme stáli jen dva. Načež starter nám suše oznámil, že nám „doplní“ dva hráče, kteří stáli opodál. V dobré víře jsme souhlasili, ale po zahájení hry jsme zjistili, že oni mají „dost“ vysoké HCP. Hra podle toho vypadala a došli jsme po skoro šesti hodinách (proboha, nic ve zlém, každý nějak začíná a pamatuji si svůj druhý turnaj, kdy jsem startoval s HCP 27,4 a byl jsem nervóznější než při prvním startu s HCP 54)! Prosím, znáte recept na děravou startovní listinu? Nevím, možná povinnost být blízko startéra 15 minut předem a tím být připraven k případnému doplnění předchozího flajtu?

Pane Jone, omlouvám se za delší text, ale zajímá mne Váš názor a možná i kompetentních lidí ve svazu. Je, „zábava při hře,“ nějakým novým oficiálním záměrem (ano, registruji snahu nového šéfa European Tour o show s hudbou??? – ale snad máme disco cluby, ne?). Nebo etika jde stranou kvůli ekonomice, protože počet účastníků v turnaji (když mám ve flajtu kámoše nebo jsme dva manželské páry, tak je fajn si zahrát, jinak asi né)? Přitom existují „komerční“ firemní turnaje, kde často jde jen o tu zábavu! Nejsem žádná primadona, ale pochybuji, že toto jsou správné cesty, jak rozšiřovat členskou základnu a zároveň zachovat krásu golfu jako sportu. Ptal jsem se hráčů a většina je toho názoru, že svaz by měl jednat.
Golfu zdar, Mirek.


Odpověď na dotaz



Dobrý den Mirku.

Po mnoha měsících, kdy jsem zvažoval, jestli se do formulace odpovědi vůbec pouštět, jsem se nakonec rozhodl, že něco vytvořím. V první řadě tedy prosím přijměte moji velkou omluvu, že se až teď, v květnu, zabývám příspěvkem z prosince loňského roku...

ad 1) Když jsem hrál svůj první turnaj mimo ČR v roce 1996 (Tenerife), šokovalo mě, že si můžu vybrat tee-time. Ze zkušenosti vím, že je to naprosto běžná praxe pro "obyčejné" klubové turnaje třeba i na "ostrovech".
ad 2) Nebude to poprvé, co napíšu, že jen těžko lze najít recept na upadající morálku, respekt a slušné vychování. A technické řešení? V podstatě neexistuje jiné kromě toho, které startér upřednostnil. Ovšem otázka je, jestli startér byl členem soutěžního výboru... Pokud nebyl, pak se hráči sloučili do skupiny bez svolení. Důsledky jsou jednoduché - porušení Pravidla 6-3b - DQ...

A teď tedy ten můj názor.
"Zábava při hře" je základní stavební prvek celého golfu. Všichni bychom se měli golfem bavit. Takže nový prvek to určitě není. Show je show a golf je golf. Když pojedu na "společenský" turnaj, pak už z programu můžu vyčíst, jestli mě bude každou druhou jamku oslovovat někdo s nějakou nabídkou nebo ochutnávkou, jestli mě budou rušit ti křiklouni, o kterých píšete, posilněni patřičným mixem ochutnané Metaxy a Glenmorangie a taky budu počítat s tím, že půjdu minimálně pět a půl (spíš šest) hodin. Ale asi - když tedy budu mít náladu a dopředu s tímhle budu počítat - se budu bavit.
Všechny tyhle prvky jsou zcela běžné nejenom v ČR. Jenže pak jsou tady turnaje klubové a taky třeba mistrovské klubové. Myslím, že by každý klub měl umět střídat turnaje takové, po jakých smutníte - tedy s vysokou sportovní hodnotou a standardem, s funkčním a kompletním soutěžním výborem, fungujícím a přítomným rozhodčím(i), startovní listinou sestavenou bez ohledu na příbuzenské, partnerské či kamarádské vztahy podle výkonnosti. A na druhou stranu zase vyváženě dát možnost lidem napsat se na 10:40 s manželkou a manželským párem ze sousedství, protože jinak by manželka moje a ani ta sousedova hrát vůbec nešla...
Sousloví "svaz by měl jednat"... No... To je hodně zjednodušené a navíc nefunkční. Nevím na jaké bázi... Představa, že vyrazím někam na hřiště jako člen Komise rozhodčích a tam pak začnu někomu, kdo dělá turnaj, vysvětlovat, že takhle si to já nepředstavuji... To asi nejde. Představa, že někomu budu vnucovat, že jediný správně uspořádaný turnaj má startovku po třech, od nejlepšího k nejhoršímu handicapu by taky nijak neobstála.
To, o čem jsem mluvil ještě v dobách, kdy jsem byl členem STK ČGF a předsedou regionu, má své jméno. Říkejme tomu staromilsky třeba "osvěta". s trochou pompéznosti můžeme mluvit vzdělání, já nejradši používám termín "workshop". O čem mluvím?
Pokud by se dařilo nahodit trošku líp na koleje činnost Sportovně technických komisí v klubech, která už zdaleka není, co bývala, pak by se asi hodně věcí ne zrovna rapidně zlepšilo (já si totiž nemyslím, že je něco totálně špatně) ale celá turnajová "agenda" klubů by byla mnohem pestřejší a více by vyhovovala všem možným kategoriím hráčů. Několikrát jsem byl pozván do klubů na pravidlové besedy s hráči, ale prakticky nikdy se mě nikdo nezeptal, jestli bych uměl něco předat v oblasti organizace turnajů. Vždycky jsme se dostali k otázkám etikety a vždycky jsem se ptal, proč ti vychovaní hráči čekají, že za ně ty nevychované vychová někdo jiný. Je mi divné, že se diskuze v klubech a přenos informací nedějí nějakou trošku víc organizovanou formou. Tady by "svaz", tedy Česká golfová federace, měl umět (a určitě umí!) nabídnout vzdělané a kvalitní lidi, kteří by určitě dokázali v klubech něco předat nebo posunout. Těžko říct jestli je větší chyba to, že neexistuje nabídka, nebo to, že neexistuje poptávka.

Určitě ale není ještě pozdě. Jen si myslím, že z principu by právě ta zábava měla na golfu v maximální možné míře zůstat. protože jedině tak bude golf atraktivnější. Akorát nesmí zábava porazit na lopatky pravidla a golfovou etiketu.

Hezkou hru Mirku! A děkuji za příspěvek.





Pokud tento dotaz neobsahuje odpověď toho co jste hledali, zeptejte se sami v poradně!

« Předchozí dotazNásledující dotaz »



« zpět do poradny


Na Vaše dotazy o pravidlech odpovídá Michael Jon, který je rozhodčím s mezinárodní licencí. V roce 2007 složil zkoušky na R&A Referees School v StAndrews, v roce 2014 tento úspěch zopakoval na Tournament Administrators and Referees School tamtéž, když reprezentoval PGAs of Europe.

Je prvním (a zatím jediným) Čechem a rozhodčím z postkomunistické Evropy vůbec, který se dostal do elitního výběru nejvyšší profesionální série. Od roku 2012 pracuje pro Ladies European Tour a je stálým členem Sport Department LET a v prosinci roku 2016 dosáhl počet turnajů LET, na kterých se podílel, čísla 50. Soudcoval třikrát RICOH Women’s British Open, dvakrát Major LPGA – EVIAN Championship a v roce 2015 nechyběla ani největší premiéra při Solheim Cupu, včetně juniorského.
Na bugyně seděl na European Tour 2009, 2010 a 2011 v Čeladné a 2014, 2015 a 2016 na Albatrossu i při European Senior Tour 2008 – 2011 na Casa Serena (zde byl také oficiálním startérem turnaje), na seznamu má i sedm turnajů European Challenge Tour.
Po čtyřech letech, kdy byl členem týmu rozhodčích PGAs of Europe, se v lednu roku 2017 stal turnajovým ředitelem této organizace a premiéru si odbyl při PGA’s of Europe Fourball Championship.
Jako rozhodčí pracoval na turnajích R&A (The Open Local Qualifier), PGA Tour de Espana, Alps Tour a EPD Tour. Devět let byl turnajovým ředitelem a hlavním rozhodčím Czech PGA Tour. V roce 2012 řídil World University Golf Championship (ředitel turnaje a technický delegát International Golf Federation). Od roku 2016 je členem Sport Committee European Disabled Golf Association. V roce 2016 získal Zvláštní cenu partnerů ankety Golfista roku. Do jeho publikační činnosti patří mimo jiné „Příručka golfového rozhodčího“ a kapesní publikace pravidel časopisu ForGolf. Je spoluautorem oficiálního překladu Ilustrovaných pravidel R&A (edice 2008) a publikace Craiga Daviese a Vince DiSiai „Golf – Anatomie“ do češtiny.

JonMichael_1032016_02Michael Jon
Komentáře
TOPlist
Square 300 Olomouc 9. 4. 2018