ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

AKCE ČGK: Turecko Belek 25.-29.11.2009

07.12.2009 | Redakce | publikováno v rubrice PR článek
A A A

1Vážení členové a přátelé našeho klubu, slíbil jsem, že podám report z našeho golfového výjezdu do tureckého Beleku a tak tedy činím. Možná, že to bude vypadat zvláštně, ale začnu od konce.

Řeknu vám, příjezd zpět do Prahy byl v neděli po 13h pro nás, golfisty aklimatizované 4 dny na krásných 25°c naprostým šokem. Myslím, že dnes již je zcela jedno, zda někdo z 19ti členného teamu pojal tento výlet jako zakončení golfové sezóny 2009 nebo se někdo rozhodl oškubat své kamarády těsně před Vánocemi o poslední eura, která si celý rok schovával v prasátku. Zkrátka každý si svůj důvod proč jet našel.

5Začátek naší cesty pro nezasvěcené nevypadal úplně optimisticky. Náš původní odlet do Istambulu se zpozdil o 4 hodiny a my přemýšleli nad neskutečně předraženým pivem značky Plzeň za lidových 145 Kč co budeme ty 4 hodiny dělat. Situace však vše vyřešila za nás. Za nedlouho se v této milé putyce objevila téměř celá skupina a rozhodla se svůj pobyt užit od první chvíle. Musím upozornit na zpočátku velmi nenápadný pár brněnských golfistů, ze kterého se vyklubali celkem slušný parťáci a navíc se zkušeností v oblasti Gynekologie-porodnictví. Asi tušíte, o čem se celé ty dlouhé hodiny před odletem diskutovalo. Pro mně osobně dobrá zkušenost, protože až za měsíc a něco vyrazím se ženou do motolské nemocnice (sice už podruhé:) budu připraven a informován jako nikdo předtím. Tímto oběma jak Robertovi, tak Renatě děkuji za skvělý seminář na téma “Jak nezpanikařit při porodu aneb Odroď si to sám!”

4Přeskočím pasáž čekání v Instanbulu a opět asi 2 hodinové zpoždění při kterém nám laikům bylo dovolenou nahlédnout do světa maryášníků a pod vedení Jardy a Petra jsme prohráli na Istanbulském letišti první haléře. Přílet do Antalye byl hluboko po půlnoci a v hotelové posteli byl každý z nás +- ve tři ráno. Nemůžu nepochválit Turkish Airlines jak personál co do vzhledu tak do ochoty, tak i stravu, která nám zvyklým na závodní kuchyni ČSA připadala jako od maminky. A nebýt studu, tak si snad i někteří z nás dají nášup.

První den se odehrál na hřišti NATIONAL GOLF CLUB. První náš flight začínal za prvního kohoutího kokrhání asi v 7.30 a počítám, že snad ani nespali – nikdo z nás se jich na to neodvážil zeptat. Hřiště bylo ve velmi slušném stavu, plné vod, stromů, úzkých fairwayí a řekněme si to upřímně pro někoho kdo je jako doma na Staré Boleslavi to nebylo úplně to pravé hřiště na rozehrání. Nemůžu nezmínit můj osobní zážitek, který se týká zcela nevinné hry zvané jamkovka dvojic. Normálně se dá i při této hře slušně pobavit, ale to nesmíte hrát opět proti našima karbaníkům Jardovi a Petrovi, kteří normálně hrají tužku, ale pokud jim umožníte vidinu výhry minimálně 5 EUR, stávají se z nich single hráči a svými velmi štiplavými řečmi dokáží i poměrně hezký den zcela znechutit. Ano máte pravdu, o těch 10 EUR jsme skutečně s Honzou přišli, a chvílemi to vypadalo na poměrně slušný debakl.

Tento zážitek byl pro nás soutěživé zapomenut ihned po vstupu do hotelové restaurace. Pár řečiček rádoby vtipných jsme si ještě vyslechli, ale večer už probíhal standardně a my vyzkoušeli řadu mícháních alko nápojů, které dali zapomenout na hořkost porážky. Kdyby oni dva karbaníci tušili co je čeká druhý den:)

Jinak k restauraci bych snad jen podotkl, že mně osobně překvapila svou pestrostí a výběrem opravdu chutných jídel. Po večeři jsme jak první den tak i poslední den dali přednost Irish Pubu, který byl v hotelovém komplexu a zde probíhala veškerá zábava. První den tento podnik navštívili tanečníci legendární skupiny Boney M a i nás unavené po cestě i golfu dokázali vzít do kola. V jednu chvíli to vypadalo, že Jarda pořádá kurzy taneční pro starší a pokročilé, ale svými kreacemi, o kterých se nám pozemšťanům ani nesnilo, sklidil od ostatních návštěvníků baru i skupiny Boney M obrovský aplaus a byl několikrát vyvolán zpět na taneční parket!

2Po prvním pořádným vyspání nás čekalo z mého pohledu nejkrásnější hřiště z těch co jsme hráli a to byl The Montgomerie Course. Skutečně překrásné a technicky velice náročné hřiště, které sedělo nám technicky a psychicky vyspělým hráčům a které nám umožnilo zcela deklasovat dvojici Jarda a Petr. Výsledek nebudu zveřejňovat, protože ještě dnes mi je obou pánu líto, ale jak asi tušíte, tak skutečně těch 10 EUR se k nám zpátky vrátilo a to doslova! Jinak ještě ke hřišti, které je opravdovou chloubou a ozdobou Beleku dodám, že nejen hřiště, ale i tréninkové plochy byly výstavní a byla radost se na ně i jen dívat.

Po návratu tohoto hřiště jsme se rozhodli pro návštěvu hotelového wellnes zařízení. Tamní wellnes nabídnul několik druhů saun, páru, ledovou komoru (snow room), tropický déšť, přeplněný bazén s dětmi, tobogán na který vás ty stejné děti nepustili (což mne osobně hodně mrzelo), a ani jedno volné lehátko. Největším zážitkem pokud to takto mohu nazvat byla velmi chaotická prohlídka pod vedení Jardy výše zmíněných saun, kde mi chvílemi připadalo, že hrajeme hru, kdo tam vydrží s dvaceti lidmi co nejkratší dobu. Zde jsem také poprvé poznal kouzlo sněžné místnosti, kterou bych bez okolku nazval zcela prozaicky mrazák. Ti co již mají tuto zkušenost vědí, že vstup do této ledové jeskyně v botách je na místě, ale my s Jardou se rozhodli tento zvyk změnit. Nebudu popisovat naše několika minutové pocity mrazu a ticha, odumírajících bříšek na nohou a Jardovo bezmyšlenkovité dělání sněhových koulí a házením na stěnu, kterou jsme si mohli maximálně tak představovat. Asi za 4 minuty jsme vylezli jako vítězové, kteří dobyli Antarktidu a již se tam nevrátili.

Nakonec se ukázalo, že odpočinek získaný v těchto rádoby SPA nám dal sílu vyniknout opět v našem oblíbeném Irish Pub, kde proběhla oslava našeho monumentálního vítězství na hřišti do zavíracích hodin. Celý večer byl zakončen objednávkou nejmenovaného člena skupiny 20 ks koktejlu caipirinha, ze které pak na nátlak čišnika slevil na 8 ze slovy “aby si sem nemusel furt chodit”. Druhý den, byl poněkud rozmazaný, ale prvních 12 jamek bylo ukázkou toho, že opilci hrají ten nejlepší golf a ještě si u toho zpívají. I na posledním hřišti TAT National Belek proběhli vložené soutěže. Hřiště bylo velmi vstřícné, nezákeřné a bylo příjemným zakončením celého pobytu.

3Cesta zpět už proběhla dle časového harmonogramu a v neděli po obědě jsme dosedli na ruzyňské letiště. Hodnotit akce je vždy velmi subjektivní, ale zde si dovolím říct, že se sešlo několik důležitých věcí, které předurčují dobrý výsledek celé akce a to lidé, počasí, skvělá hřiště a slušný hotel s dobrým jídlem. Na to, že se jednalo o první náš společný výlet, byla laťka postavena hodně vysoko. Již v tuto chvíli připravujeme další cestu do tepla, která se uskuteční v polovině února 2010 a cílem bude slunná Káhira.

Všem přeji příjemný a pokud možno ještě golfový víkend a připomínám 18.12.2009 je termín naší vánoční hospůdky. Bližší informace budou zaslány do konce tohoto týdne.

Těším se

Michal

Počet přečtení: 1 220
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017