obarvení leva cast 4. 4. 2018
obarveni prava cast 4. 4. 2018
obarveni top 4. 4. 2018

Zlepšuje měřič vzdálenosti výsledky?

16.07.2013 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Od letošního roku je možné na některých turnajích (je-li v propozicích uvedeno) používat měřiče vzdálenosti. Vyzkoušel jsem jeden z nich. Šlo o golfové hodinky, které mají v sobě zabudovaný systém GPS.

Hodinky s GPS jsem poprvé viděl letos na jaře na ruce jednoho náhodného spoluhráče, dotyčný je používal skoro při každé ráně. To mě zaujalo. Před nedávnem mi je půjčil kamarád. Poprvé jsem hodinky použil při hře na konopišťské osmnáctce d´Este – je to rozlehlé hřiště s velkými greeny, kde správná znalost vzdálenosti hraje roli.

Hodinky měří vzdálenost od pozice, v níž stojíte, ke třem základním bodům: počátku grýnu, prostředku grýnu a konci greenu. Na odpališti by se měla vzdálenost na hodinkách shodovat s udávanými metry ve skórkartě. Odchylka byla asi 1-2 metry, což je přijatelná nepřesnost.

Hned na první jamce jsem přístroj ocenil. Stál jsem po drivu někde na hranici 145 metrů do grýnu, za normální situace bych hrál pětku železo. Jenže hodinky mi ukázaly, že do středu greenu je to 160 metrů a na jeho konec 176. Jamka jde do kopce, takže s vědomím, že „vzadu“ je ještě spousta místa, jsem vzal do ruky hybrid – a míček skutečně skončil na greenu, v přední části. S pětkou bych zůstal před greenem.

Měřič vzdálenosti ke greenu jsem pak využíval na každé jamce. A po celý zbytek hry jsem byl stále překvapován, že vzdálenosti byly delší, než kdybych je odhadoval podle kolíků. Je to častý sebeklam a problém spousty rekreantů: hrají krátce, rány končí před greenem či jen na okraji a k jamce to je daleko. Protože hodinky ukazovaly vzdálenost až na konec greenu, měl jsem před sebou víc možností. Když máte green dlouhý 35 metrů, tak už jde o tři možné volby hole.

Příklad využití: sedmnáctá jamka nad´Este je třípar z kopce. Hodinky ukázaly 135 metrů na střed a 152 na konec greenu. Jamka byla v zadní části, vpravo. Vzal jsem sedmičku železo a zahrál na úroveň středu, trochu vlevo. K jamce mi stále chybělo 15 metrů. Zkusil jsem druhou ránu, šestku železo. Rána šla směrově lépe, hlavně však dopadla až na zadní okraj greenu. K jamce mi zbývalo pouhých pět metrů zpátečním směrem. Kdybych od začátku víc vnímal vzdálenost 152 metrů ukazující zadní okraj greenu, udělal bych lépe.

Na hodinkách lze měřit i délku vlastních ran; po odpalu zmáčknete čudlík, dojdete k míči a tam vidíte, kolik jste zahráli. Zcela nemilosrdně mi hodinky řekly, že můj dřívější odhad délky drivů 215 metrů podle kolíků byl iluzorní, ve skutečnosti hraju jen 200-205 m. Ocenil jsem i počítač kilometrů; ačkoli jamky d´Este měří v součtu 5 730 metrů, nachodil jsem 10,6 kilometru. Lze si zapisovat počet ran, to jsem ale nedělal, psal jsem si je tužkou na skórkartu.

Jak by dopadlo srovnání laserového měřiče, kapesního golfového GPS měřiče a GPS hodinek?

Mám dojem, že laser je lepší ve chvíli, kdy potřebujete opravdu přesně vědět, jak daleko je vlajka. A nejen ona – laser má výhodu v tom, že s ním můžete měřit vzdálenost k jiným bodům: stromům, vodě, bunkerům atd. Je variabilní, lze ho použít v mnoha situacích. Hodí se asi nejvíce pro hráče s velmi nízkými handicapy (cca pod 5), kteří hrají konzistentně a přesně a většinou útočí přímo na vlajku.

Nevýhodou laseru je to, že je velký a musíte ho mít v bagu, brát ho pokaždé do ruky a u oka zaměřovat. Naopak hodinky máte neustále připravené na ruce, jsou malé a lehké. Disponují okamžitou využitelností, což je při hře rekreantů důležité i z hlediska ušetření času. Jistou nevýhodou je výdrž, jedno nabití má kapacitu 8 hodin provozu, což v praxi znamená jednu osmnáctku a kus dne. Výrobce uvádí, že přístroj by sám o sobě měl pouze jako časomíra vydržet tři týdny. Laser je oproti tomu na vyměnitelné baterky a vydrží měsíce.

Třetím typem je kapesní GPS měřič. Vejde se na rozdíl od laseru do kapsy, ovšem také ho musíte vyndavat. U něj je největším plusem to, že z vizuálního zobrazení na displeji získáte nejlepší přehled o celé jamce a jejích nástrahách. Je to vlastně elektronická birdie karta, podle které lze „plánovat“ hru, vyhnout se tak nástrahám. Měřič má všechny funkce jako hodinky i některé navíc, funguje také jako komplexní skórkarta, do níž lze zapisovat i čtyři hráče, rány i paty, minuté fairwaye atd.

Asi před půl rokem jsem uvažoval o koupi laseru, teď bych si ale pořídil hodinky. Pro moji hru mi tento způsob měření stačí, vyhovovala mi především jejich praktičnost. Na prvních pěti, šesti jamkách hry jsem byl měřicím přístrojem opravdu nadšen, byl to najednou nový rozměr golfu. Samozřejmě v tom byl i efekt „nové hračky“. Jak ale hra pokračovala, moje pozornost se opět přesouvala spíš k vlastním výkonům. Když například zahrajete pět trojputtů, můžete mít měřič ze zlata a je vám to k ničemu. Stejně tak když trefíte strom po hooku.

Kdybych měl kvantifikovat výhodu hodinek, pak mi ušetřily dvě až tři rány za kolo. Byly to ty, kdy bych bral kratší hůl a čekala by mne příhra plus pravděpodobně dva paty. Jakkoli jsem však něco ušetřil, horším patováním jsem rány zase nabíral. Měření vzdálenosti moderní technikou je jedna věc, golf se však hraje s holí a míčem.

Přesto je zřejmé, že měřiče vzdálenosti mají pro ty golfisty, kteří znají délky ran svých holí, význam. Nepomohou sice zlepšit špatnou hru, ale při solidních ranách celkový výsledek vylepší. Na hodinkách se mi líbí i to, že vypadají neokázale, mají sportovní styl, a pokud berete golf jako sport, jsou vlastně ideální. Drahé značkové hodinky, které někteří golfisté nosí, možná zvýší pocit prestiže, ale skóre určitě nesníží.


Andrej Halada, www.navzduchu.cz