ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Žena, která šla z 54 na 16 za půl roku

29.11.2011 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

V květnu 2011 absolovala svůj první turnaj v životě a v říjnu už měla hendikep 16,8. Vyhrála s velkým náskokem začátečnickou sérii Greentour. Jako jedna z mála žen má ve svém bagu trojku železo. Úspěch, kterého pětatřicetiletá Daniela Nováková za šest měsíců hraní dosáhla, však není náhodný.

Jak jste ke golfu dostala?
Letos v dubnu přes firmu, ve které pracuji. Dostali jsme nabídku udělat si kurz za zvýhodněných podmínek. O golfu jsem kdysi uvažovala, ale chyběl mi impuls. Teď konečně byl. V Čechii jsem se dostala k trenérovi Pavlu Svobodovi, ale také jsem trénovala i sama a v půlce května dělala zkoušky. Hned první turnaj Greentour na konci května jsem pak vyhrála.

Kolik turnajů jste potřebovala na to, abyste došla k hendikepu 16,8?
Asi čtyřicet pět. Zhoršila jsem na třech turnajích, jinak jsem zlepšovala nebo zůstala na svém.

To jste hrála minimálně dva turnaje týdně.
Ano. Když jsem šla na hřiště, byl to skoro vždy turnaj, většinou v sobotu i v neděli. Ve všední dny jsem byla jednou až dvakrát trénovat krátkou hru a odpaly. Zpočátku jsem chodila i na Botaniku na trénink a moc mi toto hřiště v začátcích pomohlo, je docela technické. Až teď na podzim jsem šla opět párkrát na Botaniku jen tak s kamarádem, ale nějak už mi chyběl motiv k lepšímu výkonu.

Co vás na golfu nejvíc upoutalo?
Jsem venku v přírodě, kam se kromě dovolených moc nedostanu. Zatím jsem se dost často zlepšovala a to byl také silný motiv. Soupeřím nejen se soupeři, ale neustále i sama se sebou. Je to navíc super pocit, když skvěle odpálíte míček, ať je to na turnaji, nebo na drajvingu.

Předpokládám, že ke sportu máte vlohy…
Jako malá jsem vyzkoušela skoro všechno, od lezení po skalách, hraní fotbalu a hokeje, po lyžování apod. Dodnes mám ráda hory, chodím po nich, lyžuji. Aktivně jsem se věnovala atletice a odtud jsem si přinesla hodně zdatností. Mám silný švih, proto jsem se věnovala vrhačským disciplínám. Už na škole mi šel hod krikeťákem, přibližně do osmnácti jsem házela oštěpem, diskem a dokonce jsem vrhala i koulí. Pak jsem přešla na skok o tyči. Ten jsem dělala na vrcholové úrovni, trénovala jsem často dvoufázově, závodila jsem společně i s bývalou světovou rekordmankou Danielou Bártovou. Jen byl tehdy problém, že nebylo dost vrcholových soutěží. Živit se tím nedalo, tak jsem šla po vysoké škole normálně pracovat. Dnes dělám u Allianz pojišťovny už jedenáct let.

S atletikou jste skončila?
V podstatě ano. V roce 2007 jsem si přetrhla vaz v koleně. Ale i potom jsem chodila do posilovny, běhala na běhátku, jezdila na rotopedu. Byl ze mě trochu syntetický sportovec. Golf těmhle činnostem dal zase nový smysl a cíl.

Které prvky z atletiky vám při golfu nejvíc pomohly?
Cílevědomost, nadšenost, pevná vůle. Nevzdávám se po prvním neúspěchu. Když jdu první devítku blbě, ještě si říkám: na té druhé to ještě zlepším. Někdy se to skutečně povede.

A z hlediska fyzického?
Určitě mám pevný svalový korzet, sílu v rukách, dobrou fyzičku. Pořád si udržuji rozhýbané tělo a díky kondici nemám problém jít dva dny po sobě turnaj.

Jaké máte hole?
Skoro celou sezónu jsem hrála se začátečnickými za pět tisíc, které končily šestkou. K nim jsem si sehnala zadarmo pánskou pětku na grafitu, čtyřku na železe – ale tam se hodně nadřu – a trojku na grafitu. S dřevama zatím nehraji.

Trojkou železem hrajete i z ferveje?
To ne, jen z týčka. Párkrát jsem dopálila na 200 metrů, ale většinou je to kolem 180 metrů. Měřili mi rychlost hlavy hole, neměla bych hrát s ženskými, ale s pánskými seniorskými šafty.

To jsem zvědav, kam zahrajete, až chytnete do ruky driver…
Já ho zkoušela, ale mám zatím nějaký psychický blok. Dřeva mi zatím nejdou. Ale vím, že je budu muset zařadit do bagu tak jako tak.

Z vás musí mít muži spoluhráči radost. Většinu z nich tou trojkou železem přepálíte!
Často mám náskok, ale nezapomeňte, že hraji z bližších odpališť. Je ale pravda, že s muži hraji i trochu líp. V zásadě se mi hraje dobře s těmi lidmi, kteří hrají lepší golf. Tam se mám co naučit. Když jdu se sobě rovnými, je to vždycky takový nepřiznaný souboj. Ti horší mi vůbec nevadí a snažím se je často spíš povzbudit, vždyť jsem na tom nedávno byla stejně.

Na kterých hřištích se vám hrálo dobře?
Sedla mi Mladá Boleslav a Slapy, hrála jsem tu několikrát solidní výsledky. Mám ráda Benátky, nadchnul mě Karlštejn a to dokonce i v dešti. Esteticky se mi líbí Konopiště -Radecký. Dobře se mi hrálo i na Albatrossu.

Jak na vás působí golfová společnost?
Z prvních turnajů Greentour jsem byla překvapená, kolik je tam příjemných lidí. Byl to mix generací, od dětí po důchodce. Pomohlo mi, že měli všichni stejnou výkonnost, před hrou se zopakovala pravidla, dostali jsme rady. Výhodou také bylo, že postupem času člověk potkával známé tváře a nemusel si zvykat na jiné lidi. Atmosféra ve flightu udělá hodně, pro mě je důležité, aby byla legrace. Když někdo vyžaduje, aby všichni byli pořád ticho, tak to mi moc nesedí.

Překvapilo vás něco v negativním smyslu?
Ani ne. Snad jen, že ceny za hřiště jsou velmi vysoké. Ale při 45 turnajích za rok se není co divit, že jsem utratila dost peněz a najezdila mnoho nových kilometrů. Navíc když je někdo „závislý“ na golfu, tak je to i dost časově náročné.

Budete i příští rok hrát 45 turnajů?
To nevím, myslím, že ne. Ale chtěla bych hendikep stlačit k desítce. Jenže teď vidím, že to nebude tak jednoduché, bude záležet na mé kondici, zimní přípravě a možná už i na počasí. Teď už nebudu moct zkazit příliš ran, abych dohrála stále dobře. Teď to bude větší boj. Zkrátka už to není jen rekreační sport.

 

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 

 

 

Počet přečtení: 1 913
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017