ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Úspěch v Davis cupu a golf

20.11.2012 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Sledoval jsem vítězné finále českých tenistů v Davis Cupu a říkal jsem si: jestlipak se někdy v budoucnu český golf svojí úrovní alespoň trochu přiblíží té kvalitě, kterou má český tenis?

Byl to nádherný a emocionálně silný moment: za salátovou mísou stáli nejen současní vítězové Davis Cupu, ale také ti, kteří ho před 32 lety pro československé barvy poprvé vyhráli. Lendl, kdysi světová jednička a vítěz osmi grand slamů, Kodeš, hráč světové pětky a vítěz Wimbledonu i Roland Garros, Šmíd se Složilem, kdysi vynikající deblový pár, Berdych, světová šestka, Štěpánek, vynikající deblista a hráč s obrovským srdcem. A spolu s nimi fůra dalších tenisových osobností v hledišti.

Jako člověku, který hraje tenis už 37 let, mi tenhle pohled byl samozřejmě velmi příjemný a jsem rád, že do tenisového světa patřím už od dětství. Jako golfistovi (který hraje zatím jen devět let) mi samozřejmě bylo trochu do smutku. Něčeho podobného se golf v Česku asi vážně nedočká…

Při pohledu na defilující české hráčské i trenérské legendy v pražské hale skutečně vynikl ten kontrast: český golf nemá vůbec žádnou srovnatelnou osobnost. Není tu žádný hráč, který by dnešním mladým talentům mohl sdělit jakoukoli relevatní zkušenost ze hry na velkých turnajích, není tu jediný trenér, který by trénoval hráče světové třídy. Bez takového zázemí je prakticky nemožné vychovat hráče první kategorie. Kdyby Nový, Lieser či Spilková měli vedle sebe od dětství hráče, kteří by prošli evropskými soutěžemi a mohli by jim vše podstatné říct, byli by dnes jednoznačně dále, než jsou.

Přičiny toho, proč má tenis v Česku takovou sílu a golf je tak slabý, neleží, jak by se mnoho lidí domnívalo, jen v poválečných čtyřiceti letech komunismu, které golfu nepřály. Základ už je v období meziválečném, kdy tenis v Československu (či spíše českých zemích) rostl a rozvíjel se intenzivně, zatímco golf byl tehdy takřka kuriózním sportem, záležitostí pár stovek jedinců.

Golf přitom neměl v kontinentální Evropě tradici skoro nikde, rozvíjel se až po válce a v Německu, Španělsku, Francii či Skandinávii se prosadil masově až od počátku 80. let 20. století. Tenis je také celosvětově početnějším sportem než golf, což je dáno především jeho menší ekonomickou náročností. A snad i vnitřním charakterem, který v sobě skrývá jistou primární bojovnost – je to otevřený a vypjatý střet dvou jedinců, cosi na způsob zvířecího boje. Golf je o něco upjatější a méně emocionální než tenis, pro diváky asi není tak atraktivní.

Chybějící tradice golfu dělá hodně. Kdo prošlapává cestu, má to obrovsky těžké. Musí to být talent od pánaboha, musí mít nadobyčejnou motivaci i kus štěstí. Takový byl třeba Seve Ballesteros, a právě proto nad jeho smrtí tak truchlili nejen Španělé, ale celá golfová Evropa. Právě on (a také Němec Bernhard Langer) dal španělskému i celému kontinentálnímu golfu potřebný impuls.

Českému tenisu tuhle cestu už mezi válkami vyklestili hráči, jako byl třeba Karel Koželuh (1895-1950), kdysi považovaný za nejlepšího profesionálního tenistu své doby. Na něj navazovali hráči generace Jaroslava Drobného (1921-2001), který z republiky v roce 1949 odešel a stal se pak v roce 1954 vítězem Wimbledonu. Jan Kodeš dodal českému tenisu na přelomu 60. a 70. let obrovskou energii, ale i on už navazoval na předchozí generace. V republice bylo přitom relativně dost kurtů, na kterých mohly stovky dětí začínat.

I dnes už na českých golfových hřištích hrají a na desítkách drajvingů začínají stovky, tisíce dětí. Ale ta velká linie tenisu, která žije už století, ta bude golf v Česku hendikepovat ještě dlouho. Když také dneska nějaký malý kluk vidí, čeho dosáhl Berdych se Štěpánkem, možná si řekne, že by chtěl být jako oni. A namísto golfu půjdou hrát tenis. Miroslav Černošek, který v Prostějově vede nejúspěšnější českou tenisovou akademii, to vyjádřil docela přesně: zájem malých dětí o tenis je po úspěších Kvitové a Berdycha asi o 300% vyšší než byl před několika lety.

Příklady táhnou, a i proto patří Češi spolu se Švédy k dvěma početně malým národům, které však hrají v tenisu velkou roli. Právě Švédové ale zároveň v golfu ukazují, že i bez tradice se dá během relativně krátké doby dojít daleko. V první světové golfové stovce mají několik hráčů, účastní se i Ryder Cupu. Ovšem Švédsko má dnes už půl milionu hráčů… A má je i proto, že jde o velmi bohatou společnost, golf je tu levný a dostupný každému. To se o Česku zatím asi říct nedá.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

Počet přečtení: 2 758
Komentáře
  • Ota Doležal napsal:

    Nezbývá než souhlasit s Petem. Do puntíku.

  • petra sismilichova napsal:

    Pan Halada,je vážně pisálek…Zase hrušky a jablka?Hlavní je také pokora k tomu sportu a tu na golfovém hřišti v České republice je těžké potkat. Vypadá to, na “mistra světa”,na každé jamce a tzv.profesionálové,mohou konkurovat v průměru třetí Evropské lize.
    Řešení bohužel není,jedině obrovský talent,ale toho blázni rodiče,většinou nepochopitelně ambiciosní,pošlou rychle ven,kde rychle zapadne do průměru,nebo úplně zapomene,že existuje golfová hůl.No nic p.Halada,určitě nejste špatný člověk a snažíte se něco dělat.

  • Pet napsal:

    Vobec nesuhlasim. Ako cyklista viete, ze ovela lepsie sa utoci zo zadnych pozicii ako ked ste prvy. O tom hovori aj biblia, ked pise, ze prvi budu poslednymi a posledni prvymi. Zo zadnych pozicii mate prehlad, vychytate chyby prvych a sup pred nich. Tragickou chybou Slovenskoceskeho golfu je, ze cely system od pociatku je nastaveny na dosahovanie priorit na domacom uzemi a nie na svetovom poli. Tak do cela tohto balika prichadzaju priemerni a riesia malichernosti, ktore vysiluju cely peloton. Tym, ze golf je sport, ktoreho vysledky su zavisle hlavne od mentalneho postoja, kolektivne podvedomie taketo anomalie neodpusta. Staci si len zobrat priklad TW, ktory i pri jeho silnej hlave sa dodnes nebol schopny vyrovnat s rozvodom a podvedomie ho pri finalnych uderoch zradza. Nastavenie SKCZ golfu sa zacalo formovat uz koncom 90 rokov minuleho storocia, ked ciste myslienky pana Goldscheidra boli potlacovane a nahradzane modernymi bafunarskymi. Golf stracal svoj prirodzeny potencial a rytmus. Vyvinul sa prisny system ZK, ktory odcerpal tisicky mozno desiatky tisic nadsencov. Z trenerov sa stali bohaci a v istom obdobi finacna elita statu. Ich cielom nebolo vychovat spicku hracov, ale jedine ryza. Nasledne vznikol dalsi fenomen komercnych turnajov, kde boli pokutnymi sposobmi odvadzane tazke miliony z firiem. Ludia, ktori na to poukazovali, boli z golfu odstraneni. Slovaci v roku 2002 zlikvidovali 1500 golfistov a ked striekala zelena krv, nikto sa za tych chudakov ani nepostavil. Cesi dnes rozdelili golf na velke a male kluby, pritom ziadneho novinara, ani nenapadne poukazat na to, ze v USA si mozete klub zalozit cez internet. Tak sa nabalovalo kolektivne vedomie a podvedomie, ktore je tu dnes. Jeho podstatou nie je tvorit, ale vladnut za kazdych okolnosti. V takychto podmienkach je tazko nieco solidne budovat.Ale stale je tu nadej, ze niekto z peletonu vystupi a zacne to robit ako Cernosek v tenise. Je to prilis jednoduche, aby sa to dalo spackat. Staci len vediet sledovat zakladne principy, urobit na to priestor a do 10-15 rokov tu urcite bude hrac prvej svetovej 100.
    Co sa tyka Svedska, tam mali Tumbu, ktory tahal vyvoj golfu. Ale i pri Svedoch si musime uvedomit, ze stale nemaju vitaza major turnaja. Taktiez sa pred vrcholom zastavili. Aj ked doverne situaciu nepoznam, myslim, ze je to tym, ze system krajiny je postaveny na priemernosti a nie na vitazoch. V tenise sa Svedi prakticky vytratili z prvej svetovej stovky.

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017