ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

ŠTĚPÁN HAVRÁNEK – KADET ROKU 2002

04.03.2003 | Redakce | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Semilský Štěpán Havránek je jedním z našich nejtalentovanějších mladých hráčů. Za své vynikající úspěchy v loňské sezóně byl Českou golfovou federací jmenován Kadetem roku 2002,tj. nejlepším hráčem do 16ti let. Rozhovor s tímto odchovancem semilské golfové školy připravil Michael Jon.
Potkal jsem se s ním na hřišti v
Semilech před několika málo lety. Nevěnoval jsem mu pozornost. Přišel mi
nepřiměřeně ctižádostivý a možná, že můj tehdejší pocit by lépe vystihovalo
slovo namachrovaný. Když už jsem se o něm s někým bavil, říkal jsem většinou
otevřeně, že si nemyslím, že by z něj někdy něco mělo být. Spoluhráč ze
čtyřher a přítel (mohu-li jej tak nazývat) mi už tehdy říkal: “Třeba se
pleteš. Uvidíme.” Dneska je to už jasné. Když se kolem mně Štěpán, měřeno
hracím handicapem, přehnal během jedné jediné sezóny a zmizel kdesi v čele
startovního pole, došlo mi, že jsem se v něm opravdu spletl a hlavně že si s ním
už jen tak nezahraji. To bych na sobě musel pracovat minimálně stejně tvrdě, jako to
umí on sám.

Štěpáne jakou školu studuješ?
Studuji na osmiletém gymnáziu Ivana Olbrachta v Semilech.

Řekni nám, čím jsi se zabýval ve svém volném čase
před tím, než jsi začal hrát golf?

Vlastně ničím. S kamarády jsem hrál před naším bytem fotbal a také stolní tenis.
Také jsem chodil do modelářského kroužku, kde jsme vyráběli motorová letadla.

A jak jsi se dostal ke golfu? A komu vděčíš za to, že
jsi se dostal tam, kde dneska jsi?

Ke golfu jsem se dostal především díky rodičům a Jirkovi Vavřenovi. Taťkovi se
golf hrozně líbil a tak se domluvil s Jirkou Vavřenou, se kterým jsem začal chodit
asi jednou za dva týdny na driving. Golf mě brzo chytnul a když mi rodiče koupili
hole, bavil jsem se odpalováním míčků na drivingu dlouho do noci. Až když jsem
začal hrát trošku dobře, začali mě rodiče vozit na cizí hřiště a to byl
určitě základ toho, co teď umím. Za to, kde dneska jsem, vděčím hlavně rodičům,
kteří mě podporovali a podporují od samých začátků až do teď.

Je golf pro tebe dneska všechno?
Opravdu bych chtěl v golfu něco dokázat, ale zároveň bych zatím nijak nechtěl
zanedbat školu. Kdybych si teď měl vybrat mezi golfem a školou, určitě bych si
vybral golf.

Je pravda, že jsi zpočátku neměl žádného trenéra a
že jsi se všechno učil sám? Co ti pomáhalo? Video, nebo třeba rady kamarádů?

Ano, je to pravda a v podstatě nemám trenéra v pravém slova smyslu doteď. V
začátcích mi pomáhali hlavně kamarádi jako Lukáš “Eda” Nosek, Robert
“Boban” Schovánek, Lukáš Basler a taky trošku Míra Holub. Další neodmyslitelnou
postavou, která k mým začátkům patří a jsem mu za hodně vděčný, byl Jan
Schovánek starší. Boban přešel loňský rok k profíkům a tak mi něco poradí už
jenom občasJ. Nemám s ním ale žádné pravidelné hodiny, takže když mi začne
radit, je to spíše tím, že nemá co dělat. Od konce minulého roku máme jednou za
měsíc reprezentační tréninky se skvělým trenérem Jiřím Kromichalem. Jednou za
měsíc je sice hodně málo, ale lepší něco, než nic.

Kolik trenérů se podílelo nebo podílí na tvém
výkonnostním růstu a se kterým z nich se ti pracuje nebo pracovalo nejlépe?

Myslím, že první trenér, u kterého jsem byl, byl Jiří Seifert. Byl jsem u něj asi
třikrát s Lukášem Baslerem, ale Lukáš potom přestal do Poděbrad jezdit a tak
skončila i má spolupráce s ním. Pak jsem byl dvakrát s Honzou Schovánkem ml. u Jana
Juhaniaka v Praze, ale skončilo to stejně jako s Jiřím Seifertem. Minulý rok jsem
jako člen juniorské reprezentace měl za trenéra Karla Skopového. Dalším v řadě je
již zmíněný Robert “Boban” Schovánek. A posledním trenérem je Jiří Kromichal.
Je to skvělý trenér s mnohaletými zkušenostmi ze zahraničí, zná mnoho slavných
hráčů a přesně ví co a jak nás učit. Navíc je velmi příjemný. Nejlépe se mi
pracuje s ním.

Doma, v Semilech, jsi získal přezdívku ?Tiger?. Kdo je
vlastně tvůj vzor mezi profesionály, pokud nějaký vzor máš, a proč?

Můj vzor je Ernie Els často nazývaný “Big Easy”. Neviděl jsem mockrát švihy
profesionálních hráčů, doma satelit nemáme a tak jsem odkázán pouze na golf v
produkci ČT2. Z toho mála co jsem viděl, se mi ale Ernie líbí nejvíc. Jeho švih
vypadá moc pěkně, je dokonale rytmický, přirozený a to nejdůležitější je, že
funguje. Myslím, že Ernie již letos vyhrál čtyři turnaje na túře a jestli takhle
bude pokračovat, tak bude Tigerovi hodně šlapat na paty.

Všichni ti, kteří tě znají, moc dobře vědí, že
trávíš spoustu času na drivingu. Co tě baví víc, dril na cvičné louce nebo hra na
hřišti?

Hrozně mě baví hrát na hřišti, ale jenom o turnaji. Nerad hraji na hřišti jen tak,
občas je to s kamarády legrace, ale turnaj je pro mě mnohem větší motivací. Na
drivingu trávím hodně času a možná že to bude znít divně, ale mě to tam hrozně
baví. Vezmete si balónky a můžete trénovat jak dlouho chcete.

Která součást hry je tvojí doménou? Drivy, krátká hra
nebo putty?

To hodně záleží na tom, jak mi to zrovna jde. Pokud ale nemám krizi, tak mám hodně
přesná dřeva.

Na které části hry potřebuješ podle sebe nejvíc
pracovat?

Asi na všech. Rád bych zapracoval na krátké hře, která je opravdu hrozně
důležitá. Když doma zahrajete pod 32 patů za kolo (ne že by se mi to stávalo zrovna
často – letos asi 3x) , lidi se na vás dívají přes prsty a říkají, že neumíte
hrát a všechno zachráníte puty. Když jsem zjistil, že profíci na túře mají kolem
27 až 28 patů za kolo, hodně mě to překvapilo. Víte, kdybych měl tak málo patů,
tak hraju pořád pod par a to by bylo super.

Štěpáne, ty jsi býval zpočátku sám ze sebe velmi
nešťastný, když se ti nepodařilo zahrát při turnaji dobrý výsledek. Ale vloni
jsem si konkrétně já osobně uvědomil, že po hřišti chodí úplně jiný Štěpán,
než bylo zvykem. Je to jenom tím, že jsi starší, nebo je to po nějaké hlubší
“sebeanalýze”?

Asi obojím. Uvědomil jsem si, že kdybych byl pořád jenom nešťastný z minulých
kol, tak bych se vlastně jen pořád trápil.

Podle mně (a nejen podle mně) patříš mezi
ctižádostivé a cílevědomé lidi. Také jsi nesmírně pracovitý. Jak vidíš sám
sebe ty?

Sám sebe? No, snažím se golfu dát opravdu všechno a to je kolikrát docela dřina.
Navíc si ale myslím, že kdyby zde byly lepší podmínky na trénování , hlavně
krátké hry, tak bych byl asi ještě pracovitější.

Jsi “hravý”? Myslím tím, jestli se dokážeš s
ostatními sázet třeba při puttování nebo tréninku krátké hry?

Většinou se hodně rád sázím při trénování, zvlášť přes léto kdy v Semilech
vyhraju hodně nanukáčů!

Přes svoje mládí máš už za sebou hodně hřišť.
Které z těch našich ti nejvíc přirostlo k srdci a proč?

Asi hřiště v Mariánských Lázních. Vypadá vcelku snadně a až na šestou a
jedenáctou jamku ani není dlouhé, ale je hodně technické a když hrajete, musíte
opravdu přemýšlet. Malé gríny obklopené spoustou bankrů trestají každou
nepovedenou ránu. Navíc mám k tomu hřišti hodně vzpomínek. Hrál jsem tam svoji
první osmnáctku, předloni jsem tam zahrál poprvé pod osmdesát, potom vloni pod par
(71) a tak se těším, co mě čeká letošní sezónu.

Máš tedy radši hřiště technické nebo dlouhé?
Vyloženě dlouhé hřiště jsem ještě nehrál. Nejdelší bylo zatím asi v Čeladné
(myslím že je i nejdelší v ČR). Zato technická hřiště ano, ale mnoho z nich mi k
srdci zrovna nepřirostlo. Myslím, že se nedá hřiště takhle zaškatulkovat, hrozně
záleží na kvalitě, architektuře a také krajině okolo hřiště.

Která zahraniční hřiště jsi objel?
Grafarholt v islandském Rejkjavíku, Old Lake Golf Course v Maďarsku, hřiště ve
Slovinském Ptuji a obě dvě hřiště v Rakouském Haugschlagu (Haugschlag,
Waldviertel).

A které z nich ti utkvělo v
paměti nejvíc?

Určitě to byl islandský Grafarholt. Bylo to první hřiště typu “links” na
kterém jsem hrál a vůbec to nebylo lehké. Hřiště bylo ale zároveň docela
krátké. Když jsem se díval na birdie kartu, připadalo mi opravdu primitivní, ale
hodně jsem se mýlil. Všude kolem místy velmi úzkých fervejí byly kameny a tráva
sahající po kolena. Když se vám nepovedl dlouhý a přesný drive, naděje na par se
hodně zmenšily. Navíc jsem se v prvním kole v tom nejnegativnějším slova smyslu
překonal a měl jsem na kontě 41 patů! A s tolika paty se opravdu nehrálo dobře.

V Semilech je také několik hráčů, kteří se mohou
pyšnit tím, že drží, nebo drželi rekord hřiště. Jan Schovánek senior, Lukáš
Basler, Míra Holub. Ty do této elity patříš od loňska také. Jak bys popsal své
rekordní kolo ve Svobodných Hamrech?

Bylo to docela fajn. Hřiště ve Svobodných Hamrech se mi velmi líbilo. Pokud tamní
klub bude mít v nejbližších letech nějaké peníze a pozve si někoho kdo hřištím
rozumí, může tam vyrůst velmi kvalitní hřiště, třeba i osmnáctijamkové. Když
jsem tam v létě hrál, grýny připomínaly linoleum a kolikrát byl problém trefit se
na ně z 15 metrů. První den jsem hrál 78 a druhý den jsem svůj rekord ještě
vylepšil na 77. Problém byl v tom, že jsem stejně jako mnohokrát loňskou sezónu
pokazil konec. Až do 16. jamky jsem šel tři nad par, ale pak jsem na 17. dal trojpat z
pěti metrů a na 18. jsem se z 60 metrů metrů netrefil grýn.

Teď trošku z jiného soudku: co bys ty, Štěpán
Havránek, na českém golfu změnil. Nebo myslíš, že je všechno v pořádku?

Všechno v pořádku určitě není, ale na druhou stranu by to mohlo být horší.
Federace i hřiště se nám každoročně snaží vyjít vstříc a to je dobře. Pokud
bych ale něco změnil, tak to jsou určitě tréninkové podmínky. Vybudoval bych
několik vyloženě tréninkových areálů na celém území. Něco jako takový
obrovský driving se spoustou grýnů, bankrů, vody a také by měl být všemožně
nakloněný. Dále bych se zmínil o reprezentačních výjezdech. Vím, že je těžké
na ně sehnat peníze, ale kdyby jich bylo víc, bylo by to opravdu skvělé. Konkurence v
zahraničí je veliká a pokud někdy chcete hrát dobře, je třeba řádně se
“otrkat”.

Zpátky ke sportovním výkonům. Jakých výsledků jsi
dosáhl v loňském roce?

Za nejlepší výsledky loňského roku považuji určitě 2. místo GCS na MMČR,
kvalifikační kola extraligy v Poděbradech, výsledek na turnaji MASTERS v Haugschlagu
kde jsem skončil 7. a asi nejvíc si cením dílčího umístění na MMČR na rány, kde
jsem po prvním kole (71) byl druhý.

Koho považuješ za svoji přímou konkurenci?
V podstatě každého, kdo hraje líp než já.

A čeho si vážíš víc. Famózního kola na MMČR, medaile
z Mistrovství ČR družstev nebo týmového výsledku v Poháru mládeže?

Hodně si vážím všeho, ale asi nejvíc 1. kola na MMČR. Bylo pro mě důležité
zažít si na vlastní kůži, že to jde zahrát pod par a doufám, že se mi to podaří
příští rok několikrát zopakovat a to i na jiných hřištích.

Tomu rozumím a myslím, že by to přesně tak cítil na
tvém místě každý. Jak jsi vlastně jako nejmladší člen GCS vnímal svůj start za
“A” družstvo Semil? Dávali ti ostatní najevo, že jsi “holub”?

Ani ne, protože jsem hrál v “A” týmu už minulý rok. Potom jsem hrál kvalifikace
v Čeladné, Poděbradech a Haugschlagu. Myslím, že ani na jedné jsem si neudělal
ostudu, dokonce jsem v Poděbradech za dvě kola měl nejlepší výsledek ze Semiláků.
Takže když došlo na finále ve Varech, myslím, že ostatní mi věřili, stejně jako
já jim. Měli jsme skvělý tým a škoda, že se nám nepodařilo jít ještě o
stupínek výš.

Získal jsi titul Kadet roku. O jaký titul vlastně jde a
kdo ho může získat?

Je to ocenění pro nejlepšího hráče ČR do 16 let za uplynulou sezónu. Získat ho
může každý, kdo zahraje taková dvě brutto kola (na jiném než vlastním hřišti),
aby byl jejich průměr nejlepší v republice.

Je pro tebe toto ocenění hmatatelným důkazem, který
potvrzuje, že se tvrdá práce vyplácí a po ní přichází odměna?

To určitě, měl jsem hroznou radost! Ale ani ne tak kvůli ocenění, ale kvůli dobrým
výsledkům, díky kterým jsem ho získal.

Jaké máš plány pro letošní rok. Čeho chceš v roce
2003 dosáhnout?

Plány mám hodně velké, takže se spíš budu snažit dostat je na leaderboard.

A jaké máš vůbec plány do budoucna? Universita v USA,
dráha profesionálního hráče??

Universita v USA mě láká, ale zatím přece jen chodím na gympl, takže si budu muset
ještě 3 roky počkat. A abych se stal profesionálním hráčem, musel bych hrát
ještě o hodně lépe.

Přejeme tedy závěrem Štěpánovi, aby se mu podařilo na leaderboard dostat v roce
2003 když ne všechny, tak alespoň převážnou většinu svých snů a přání. Hezkou
hru!

Štěpán Havránek
narozen: 27.12.1986
kde: Třebíč
člen: Golf Club Semily
HCP: 3,3
Hole: železa     Titleist
dřeva    PING
driver     Titleist   
putter     Titleist
Oblíbené jídlo:     všechno, co mamka uvaří, ale asi nejraději
mám její svíčkovou
Oblíbené pití:     jahodový džus
Koníčky kromě golfu: snowboard, plavání, stolní tenis

Počet přečtení: 3 115
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017