ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Stavba hřišť v Česku stagnuje (ale Loreta je hotová)

11.12.2012 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Zkuste říct, jaké nové osmnáctijamkové hřiště bylo v roce 2012 v Česku otevřeno. Pátrali byste marně. Neotevřelo se žádné. Stavba nových golfových areálů v posledních letech začala trochu váznout.

V České republice bylo v roce 2012 celkem 93 znormovaných golfových hřišť. To není vůbec málo. I kdyby už v dalších letech nevzniklo žádné, je to pořád dobrá zásoba na dalších pět, možná i deset let rozvoje hráčské základny. Zatímco v Česku totiž připadá na jedno hřiště 569 hráčů, v Evropě je to mnohem víc. V Rakousku například 688 hráčů na jedno hřiště, ve Švýcarsku 863, v Německu 871, ve Finsku dokonce 1 108 a v Holandsku masivních 1 805 hráčů.

V roce 2012 se sice neotevřely brány žádného nového osmnáctijamkového hřiště, ale areály stále rostly. Například původní devítka u zámku Kravaře na Opavsku se rozšířila na osmnáctku. Stejně tak prošla rozšířením na 18 jamek devítka Pardubice-Lázně Bohdaneč. A otevřela se zbrusu nová, plnohodnotná devítka Lipiny, rovněž na severovýchodě země, u Karviné.

V roce 2013 se pak otevře velká osmnáctka Loreta u Pyšel, ve Středočeském kraji, což by mělo být skutečně pohledné a kvalitní hřiště (fotil jsem ho teď o víkendu v netradičním zimním hávu, už je skoro hotové – fotografie najdete v galerii pod článkem). Mělo by také dojít k rozšíření severočeské devítky Barbora na osmnáct jamek. A normovat se bude nová devítka Grosshof na východě Čech, v Broumovském výběžku. Na podzim 2012 tu otevřeli už šest jamek, na jaro chystají zbylé tři.

Je nicméně zjevné, že tempo růstu nových hřišť se oproti rokům 2000-2010 výrazně zvolnilo. V roce 2000 zde bylo 22 znormovaných hřišť, v roce 2010 již 89. To je sedm až osm nových hřišť ročně. Šlo ovšem o období skutečně výjimečné, které dohánělo deficit z období 1948-1989 a také poněkud pomalý rozjezd z devadesátých let (v letech 1990-2000 pouze 12 nových hřišť). Takové stavební hody se už určitě nebudou opakovat. Dnešní malý nárůst počtu hřišť přitom odráží chutě stavitelů z doby před pěti lety – tak dlouho totiž minimálně trvá schválení projektu a jeho realizace. A odrazem současných záměrů pak budou roky 2017 či 2018.

Stavbu nových hřišť v současnosti zpomaluje několik faktorů. Vedle pocitu dostatečné saturace Česka golfovými areály je to především ekonomická stránka věci. Hřiště vyžadují investice v řádech desítek miliónů korun, ty je v době ekonomické nejistoty těžké sehnat. Navíc se ukázalo, že návratnost vložených prostředků je problematická až nulová. Hřiště mají mnohdy i problémy být v plusu z hlediska samotného provozu. Věc komplikuje i legislativa, protože vyjmutí pozemků ze Zemědělského půdního fondu je od roku 2011 několikanásobně dražší a investora takový úkon může stát miliony až desítky milionů korun navíc (na druhou stranu se tím ale může maximalizovat využití pozemků určených k rekultivaci).

Je tedy možné, že se stavba hřišť v Česku úplně zastaví? To asi ne. Jen se změní směr, kterým dosud tato sféra šla.

Co by mohlo dále růst, jsou stávající hřiště. Ze zmíněných 93 hřišť je 48 devítijamkových (pár jich má dokonce jen 6 jamek). Odhadem polovina těchto současných devítek se především z prostorových důvodů rozrůstat už nebude (například Hodkovičky, Bechyně, Štiřín, Harrachov atd.). Druhá polovina hřišť ale růstový potenciál má. Lze také rozšiřovat některé současné osmnáctky na 27 jamek.

Patrně se nebudou ve větší míře stavět velké, osmnáctijamkové areály. Jedno hřiště tohoto typu zprovozněné za rok by bylo už úspěchem. Spíše to vypadá na jedno hřiště za dva roky. Projektů a záměrů přitom rozhodně není málo – jen peníze chybí.

Určitou aktivitu lze stále očekávat na opačném pólu, tedy v případě hřišť levných až nejlevnějších. Tedy hřiště budovaná odspodu, na začátek třeba jen coby rodinný podnik s lopatou, kolečkem a jedním malým bagrem. Tyto areály vyžadují sice velké osobní nasazení, ale zase méně peněz i méně prostoru.

Z hlediska rozvoje golfu v republice jsou přitom právě malé areály žádoucí. Na levná hřiště lze totiž snadněji přilákat nové golfové hráče. Týká se to hlavně regionů mimo Prahu. Ale i v Praze by se hodilo postavit ještě několik menších devítek na hru po práci, především při okraji města. Právě zde je také určité množství vhodných míst, které by tímto způsobem šlo zrekultivovat.

Co má za dané situace stále solidní potenciál růstu, jsou drivingy. Trochu se na tato zařízení zapomíná, přitom právě ona jsou pro golfový provoz nepostradatelná. A opět se to týká velkých měst – a míst, která patří k brownfieldům a lze je tímto způsobem vhodně upravit.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 

 

Počet přečtení: 2 103
Komentáře
  • Lukas napsal:

    Hezky napsany clanek, a i pres blede vyhlidky do budoucich let to vidim pozitivne. Na Loretu se uz moc tesim, uvidime, jak se vyrovna s konkurenci Konopiste a Certova Bremena. Stirin bych za konkurenci nepovazoval, za cenu tamniho fee by tam hral snad jen skalni priznivec.
    V reakci na zminovane “rodinna” devitijamkova hriste bych vrele doporucil Haje u Karlovych Varu – hriste, ackoliv vzniklo svepomoci (lopata, kolecko, maly bagr :)) se svou kvalitou dnes muze rovnat sousednim Olsovkam, a smele konkurovat ctvrtinovou cenou!
    Lukas

  • Michal Husak napsal:

    Doufam ze vyjde stavba 18-tky ve Statenicich u Prahy. Na severozapadnim okraji Prahy hriste chybi …

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017