ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Patří stromy na golfové hřiště?

28.10.2014 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Na poněkud provokativní otázku z titulku lze dát překvapivou odpověď: stromy na golf nepatří! Golfové hřiště ve své klasické podobě, tedy linksové, totiž žádné stromy nemělo a dodnes nemá. Jenže celá věc není tak jednoznačná.

Golf se zrodil na písečných a travnatých plochách blízko u moře, kde žádné stromy nerostly. Původní golfová hřiště ve Skotsku disponovala jen vysokou trávou, maximálně malými keři. Důležitým krajinným prvkem byl však vlnitý terén, písečné duny připomínající mořské vlny. Vysoká tráva v okolí a vlnící se povrch, občas keře a případně i beztravnaté plochy jen s pískem (bunkry) bohatě stačily k tomu, aby hru komplikovaly a činily zajímavou.

Jak se golf rozšiřoval do vnitrozemí, bylo potřeba hřiště přizpůsobovat odlišnému typu krajiny. Jen v minimu případu totiž najdeme ve vnitrozemí povrch tak členitý a vlnitý jako na pobřeží: většinou je to rovina, případně kopce. A stromy jsou zde přirozenou součástí krajiny.

Dějinným vývojem se stromy staly zásadní součástí většiny golfových hřišť. Většina z 32 000 hřišť celého světa se dnes také nachází ve vnitrozemí, nikoli na pobřeží. Typ linksového hřiště bez stromů byl poněkud upozaděn, dodnes si nicméně zachovává svoji stylovou jedinečnost a je předmětem úcty a obdivu pro svoji strohou přirozenost. Asi jako když obdivujeme ruční výrobek, byť víme, že dnešní tovární jsou mnohem vyspělejší, přesnější a dokonalejší.

V Česku převažují hřiště parkového typu, případně kombinující parkové partie s volnou krajinou a okolními lesy. Nemáme žádné klasické linksové hřiště, protože nemáme moře. Máme ovšem několik hřišť, které jsou variantou linksů. Kupříkladu Mstětice, případně Benátky. Prvky linksů najdeme i na jiných hřištích. Kupříkladu Casa Serena – velmi vlnící se ferveje, hustá tráva v okolí, na hřišti přitom skoro žádný strom. Ovšem mnoho stromů v okolí.

Se stromy jako zásadním krajinným, estetickým i herním prvkem pracuje většina českých hřišť – jako ostatně na celém světě. Mít hřiště bez stromů by bylo vnímáno spíše s rozpaky či dokonce negativně. Naopak harmonicky působící stromové partie v okolí fervejí jsou považovány za ideál. Ypsilonka, které je všeobecně uznávána jako jedno z nejhezčích hřišť v Česku, disponuje v okolí prakticky všech jamek lesem či lesními částmi. Stejně tak Karlovy Vary vděčí za svoji jedinečnost hustotě okolního lesního porostu.

Tomuto vzoru se pak snaží přiblížit i většina nově vzniklých českých hřišť. Stromy se vysazují automaticky, často i s ohledem na ekologické aspekty je zdůrazňováno, kolik stromů bylo při vzniku zasazeno: stovky či tisíce jednotek.

V některých případech je taková výsadba logická. Kupříkladu Mladá Boleslav i Albatross, hřiště zrozená na méně atraktivním rovinatém prostoru postrádajícím dynamičnost: zdejším areálům stromy do budoucna dodají potřebnou „vertikálu“, hřiště ozvláštní. Doslova záplava nových stromů na hřišti d´Este na Konopišti také postupně zakryje fakt, že hřiště bylo poměrně zásadně vymodelováno, a to v protikladu k okolnímu jen mírně se vlnícímu terénu. Z původně polního hřiště se tak stane parkové, které hráčům poskytne i příjemný stín. Podobně by měl „dopadnout“ třeba i Černý Most.

Uvažujeme-li však horizontu už několika desítek let, pak může nová výsadba přinést i potíže, a to paradoxně kvůli své četnosti. Stromy vysázené ve větším počtu totiž nejen výrazně zkomplikují hráčům hru, jejich větve vizuálně i fakticky výrazně zmenší prostor u fervejí, ale také budou omezovat osvit travnatých ploch sluncem. Stromy, resp. les v bezprostředním okolí fervejí s sebou přináší větší vlhkost, brání proudění vzduchu. Vlhkost pak způsobuje plísně.

Většina českých hřišť byla otevřena až po roce 2000, jejich výsadba je ještě nízká a nová, ale je zjevné, že v budoucnu bude potřeba některé stromy i kácet. Kácení stromů, a speciálně na golfovém hřišti, je vnímáno nesmírně citlivě. Hráči snadněji přivyknou faktu, že nový a rostoucí les jejich hřiště pohlcuje, než kdyby si měli zvyknout na to, že na hřišti náhle ty „krásné vysoké“ stromy nejsou.

Už dnes bychom ale na některých hřištích našli partie, kde by kácení stromů nebylo od věci. Jde o případy jednotlivých stromů, které jsou herní komplikací. Jejich postavení brání hráčům v provedení dobrých ran, resp. hráč musí volit obtížnější, mnohdy pro něj technicky jen těžko proveditelnou variantu rány (řízený fade či draw skoro žádný rekreační hráč nezahraje).

Vysoké stromy mohou mít i vedlejší efekt v omezeném výhledu do krajiny. Již zmíněné Mstětice jsou bez stromů a při dobré viditelnosti je z některých míst nádherný, daleký výhled (např. na Ještěd). Hráči se navíc nemusí bát, že by tento výhled někdy v budoucnu ztratili. Naopak volný a vzdušný prostor, s výhledy na všechny možné strany, se kterým se setkáváme na mnoha současných nových hřištích, se bude čím dál zužovat a zahušťovat.

Jakkoli tedy stromy v českém prostoru k hřištím patří, tvoří významný, ne-li rovnou hlavní estetický faktor hřiště (viž třeba Šilheřovice), nejsou zároveň prvkem zcela nepostradatelným. I bez nich může být hřiště originální a jedinečné.

 

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

Počet přečtení: 2 810
Komentáře
  • pavel napsal:

    Krásný článek.taky už spoustu let cítím , že mi stromy na hřišti vadi….

  • Peto napsal:

    Pekny clanok, tradicne pekne fotky. Ale ten titulok a prekvapiva odpoved…ako z Blesku… ;-) …to je ako sa o hokeji pytat, ci do neho patria prilby a strecha na stadione… touto logikou sa vieme velmi lahko dopracovat k tomu, ze golf nepatri na tuto planetu…

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    21.9.Vilamoura,Portugal Masters
    24.9.Mladé BukyGolf.cz Open Tour
    28.9.Newcastle,British Masters Supporte
    5.10.Scotland, Alfred Dunhill Links Cha
    8.10.ŠilheřovicGolf.cz Open Tour
    8.10.DarovanskýGolf.cz Open Tour
    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska