ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Patří čeští golfisté do druhé ligy?

23.10.2012 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Ačkoli se turnaj evropské Challenge série na Kunětické hoře hrál už před týdnem, určitě má cenu se k němu vrátit. Řekl totiž hodně zajímavých věcí o českém golfu i organizování golfových akcí u nás.

Že se na Kunětické hoře bude hrát turnaj druhé evropské ligy, o tom se v médiích během roku skoro nepsalo. Mnohem víc se řešilo, zda bude nebo nebude Čeladná. A když „Kuňka“ proběhla, najednou s překvapením zjišťujeme, jak byl turnaj úspěšný… Čtyři čeští hráči totiž postoupili do závěrečných bojů, kde si navíc dva z nich nevedli špatně.

Ačkoli cutem neprošel Marek Nový, který by Challenge měl hrát příští rok díky úspěchu na EPD, jeho kolegové Martin Příhoda, Ondřej Liser, Filip Mrůzek a Rudolf Nechanický se do finálových bojů dostali. A dokázali to, co se před čtyřmi roky na Ypsilonce, kde se Challenge naposledy hrála, nepodařilo žádnému českému hráči. Může to být určitá shoda okolností, ale protože jde hned o čtyři golfisty, už to vypadá, že výkonnost českého závodního golfu skutečně roste. A hlavně: jde o perspektivní mladé hráče, všem jim je málo přes dvacet let.

Nejlépe dopadl Lieser, třicátý třetí, a za povšimnutí stojí hlavně stabilita jeho výkonů: 68-69-72-70. Tohle se českým hráčům nestává, často v jednom kole uletí směrem nahoru. Příhoda už měl kola pestřejší: 69-73-66-74. Ve třetím kole zahraných 66 patří podle jeho slov k druhému nejlepšímu výsledku kariéry (nejlépe 65), ale čtvrté kolo už mírně ztratil. Ale i kdyby se mu podařilo zahrát alespoň v paru, skončil by 37., což není velký rozdíl od konečného 42. místa.

Mrůzek nakonec došel padesátý osmý, Nechanický až šedesátý (finále hrálo 61 hráčů). Oba pokazili finálové kolo, šlo o typické „úlety“, jakých se spousta českých hráčů dopouští často. Ve finálovém kole zahrál Mrůzek 77 a Nechanický dokonce 80. Možná se projevila i nezkušenost s velkými turnaji, mohla zde hrát roli pověstná „hlava“ (jak se už tolikrát psalo při neúspěších českých hráčů na Čeladné). U Mrůzka i Nechanického šlo o výrazně horší výsledky, než hráli během předchozích tří dnů. Nechanický měl například po třech kolech čísla 70-69-70.

Případnou otázkou je, zda by titíž hráči byli schopni projít cutem i na jiných turnajích Challenge Tour. Zda mají na druhou ligu. Na to existuje jednoduchá odpověď: zatím se na Challenge probojoval jen Nový, nikdo jiný. Úspěch čtveřice lze tedy přičítat hlavně faktu, že se hrálo na domácí půdě, nemuseli cestovat do jiné země a čelit neznámým podmínkám, že všichni hráči hřiště znali, že měli podporu i okolí a diváků atd. Ale tak to nakonec má být, právě proto jsou takové turnaje přínosem pro domácí golf. Hráči dostanou šanci, získají zkušenosti.

Je ovšem vidět, že špička Challenge Tour hraje o poznání lepší golf než čeští hráči – první desítka hráčů hrála -14 a lepší výsledky. To znamená v každém kole minimálně tři pod par a ještě lepší. To je ostatně i problémem českých hráčů na EPD: nehrají tolik pod par jako jejich soupeři. Povede se jim jedno, někdy i dvě kola, ale další už neudrží. A není to otázka „hlavy“, je to prostá otázka sportovní výkonnosti, tedy přesnosti umisťování míčů, úspěšnosti patování atd.

Challenge na Kunětické ukázal, že pro úspěch golfové akce v českém prostředí je zásadní to, aby se na ní výrazně projevili domácí hráči. Turnaj má pak jinou atmosféru, jde tu najednou o víc, než že „nějací“ profíci si odehrají svůj turnaj, pak sbalí kufry a jedou dál. A že se podařilo ne jednomu, ale hned čtyřem hráčům projít dál, to je skvělý bonus. Ukázalo se také, jak je důležité mít víc kvalitních hřišť a z nich mít možnost vybírat. Kunětická hora si o turnaj tohoto typu už od svého vybudování vysloveně říkala, je to typické hřiště pro sportovní golf. Navíc v blízkosti jsou dvě velká města (Pardubice, Hradec Králové) a golfově jsou východní Čechy silné.

D+D Real Czech Challenge měl celkovou dotaci 160 000 euro, což je obvyklá dotace na tůře. Celkem patnáct turnajů má tyto prize money. Jeden má ještě méně (140 000), zbylá desítka z celkových dvaceti šesti má více: někdy 200 000, maximum je 500 000 euro. Čeští hráči si ale neodvážejí domů žádné velké cifry: Lieser vyhrál 1 168 euro a Příhoda 880. Ani za desátou příčku není na Challenge velká suma peněz, jen něco přes 3 300 euro. Pouze vítěz bere přes 25 000, druhý 16 000 a třetí 11 000.

Celkové náklady na pořádání turnaje na Kuňce byly okolo 10 milionů korun, což není v českých podmínkách suma smrtelná. Je jasné, že jde ze strany organizátorů turnaje o „charitu“, je to prodělečná akce, kterou nutno dotovat. Ale pokud by jim elán vydržel do dalších ročníků, možná se jim podaří sehnat sponzorské prostředky tak, aby byli na nule. To už určitě nelze říct v případě sumy ve výši přes 50 milionů, což jsou minimální náklady, aby se u nás mohla pořádat European Tour. Takové peníze jsou pro sportovní trh v Česku příliš veliké – snad jen s výjimkou sportů jako je fotbal nebo hokej.

Český golf někdy trpí tím, že má příliš velké oči. Měl je už v půlce 90. let, kdy k nám zavítala poprvé evropská tůra – a jak se ukázalo, velmi předčasně. Znova je měl ke konci minulého desetiletí, kdy European Tour třikrát přijela na Čeladnou. A má je i v případě výkonů českých hráčů i hráček – už se prostě všichni vidíme, jak někdo vyhraje nějaký evropský turnaj. Jak se ale ukazuje, vývojové stupně nelze jen tak přeskakovat. Je potřeba všemi projít. Chce to čas a trpělivost.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 

Počet přečtení: 1 868
Komentáře
  • Michael Jon napsal:

    Bohužel nemůžu souhlasit se závěrem. Nevím, co chceme přeskakovat a nepřeskakovat ale pokud nebudou kluci a holky hrát a hrát, třeba přímo nejvyšší soutěže, nemají šanci se otrkat a zvyknout si. Na to, aby hráli Challenge, mají všichni čtyři, kteří prošli cutem a také někteří z těch kteří neprošli. Termín “mít na to” nemusí nezbytně nutně znamenat, že “na to mají” až když vyhrají turnaj, na druhou stranu “mít na to” nemůže znamenat pouze finanční stránku věci… Taky se teď chci pozastavit nad argumentem, který zazněl: MARKU PROMIŇ – TY VÍŠ ŽE TO NENÍ OSOBNÍ – To, že Marek Nový je hráčem (ne “měl by být”) Challenge Tour 2013 je super, ale o tom, že na ní má, nás bude muset přesvědčit. Samotná kvalifikace do série to nemusí ani naznačovat. A já jemu i dalším čtyřem úspěšným kvalifikantům z Q-School ET moc přeju, aby jim vycházely všechny jejich rány a sny. protože NA TO MAJÍ.

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017