ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Nejlepší hřiště neznamená nejlepší golf

13.06.2011 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Tři hřiště jsem hrál o víkendu a každé bylo úplně jiné. Od nejlepšího až po to nejobyčejnější. A zážitky také zcela odlišné. Jejich intenzita přitom nebyla přímo úměrná kvalitě hřiště.

Všechna tři hřiště najdete v jednom regionu. Neprozradím, o která hřiště jde, ale vzdálena jsou od sebe asi jen dvacet kilometrů. Berte to jako zábavu: zkuste uhodnout, o jaká se jedná. Napovědy se vám dostane hodně.

To první hřiště je špičkové kategorie, jehož design utvářel zahraniční architekt. Obešel jsem osmnáctku v pátečním podvečeru a hrálo se mi po sportovní stránce skvěle. Hřiště nemá prakticky slabé místo, když hrajete golf na úrovni singl hendikepu (to já nemám), může to být krásná strategická hra. Nejvíc mne bavilo, jak architekt často klame hráče tělem: při pohledu ze vzdálenosti sto metrů vidíte úplně něco jiného, než když jste přímo na místě. Také grýny byly perfektní, kam jste to namířili, tam míček jel.

Musím ale přiznat, že už po první devítce jsem cítil únavu, druhou jsem zahrál mnohem hůř a také jsem si uvědomil jednu věc: hřiště je na úplné rovině a esteticky není moc zajímavé. Pro sportovní golf to není nedostatek, pro rekreační asi ano.

Rezultát: hřiště je sporťák s nízkým podvozkem, nadupaná mašina, ale nepříliš pohodlné a jen pro někoho. Taky drahé.

Druhé hřiště bylo také na rovině, ale všude voda a stromy. A díky tomu některá nádherná zákoutí. Kvalitou střední střída, zatím jen devět jamek, dalších devět se buduje. Hra úplně jiná. Grýny míček neudržely, stekl dolů. Zatímco na předchozím hřišti byly bankry precizně umístěné, tady stály některé fervejové bankry jako kůl v plotě. Dostane se do nich někdy někdo? Jamky v zásadě nesledovaly nějakou „strategii“, spíš byly stavěny tak, co příroda a ekonomické možnosti dovolily. Ale na druhou stranu hřiště nemělo výrazné designové chyby a bylo pestré.

Tohle hřiště bych doporučil každému s hendikepem mezi 15-36. Je to zážitek herní i estetický, kdy se trochu potrápíte s vodou a větvemi, ale nebudou vás stresovat desítky bankrů a čtyřpary nad 350 metrů. Na rozdíl od poněkud zbytnělé klubovny předchozího exkluzivního hřiště byla ta zdejší menší. Na drajving jen pár kroků, všechno takové rodinné.

Rezultát: oktávka, auto pro každého, které sice není moc výrazné, ale poskytne kvalitu za dobrou cenu.

Třetí hřiště je v zámeckém parku a park také hru limituje. Jedna jamka je tu de facto neregulérní. Čtyřpar přes 400 metrů, kde by par nezahrál snad ani Tiger Woods, protože v půlce ferveje rostou obrovské stromy. Malé grýny nijak nemodelované, míč se neudrží – o nějakých „grýnech v regulaci“ ani neuvažujte. Průstřely mezi větvemi, kde se musíte trefit do výseče široké pět metrů. Třípar dlouhý skoro 200 metrů, jinde zase čtyřpar jen trochu přes 200 metrů. O „designu“ asi nemá cenu moc mluvit. Nedoporučoval bych jezdit sem na turnaj těm, kteří neznají specifika hřiště. Tady se hraje velmi svébytně. Je to místy až nespravedlivý golf.

Ale golf zároveň nádherný, především pro estetiku prostředí. Hřiště znám, vím, že je nestandardní, že je to „domácko-vesnický-zámecký“ areálek, od kterého nečekám nic jiného, než že mi poskytne klid. Ty stromy okolo, ty průhledy na zámeček, ten výhled na blízký kostelík a do kraje…Klubovna je jen zdejší hospoda, odpaliště někde rohožková, ale to vůbec nevadí.

Na hřišti bylo minimum hráčů, šel jsem parkem i mezi stromy pomalu, byla to úžasně relaxující hra. Nakonec jsem se usadil na sedmé jamce s výhledem na okolní krajinu a seděl tu víc než hodinu a půl. Slunce se pomalu sklánělo, byla neděle večer a nikde nikdo. Jen ptáci z parku se ozývali. Už dlouho jsem nezažil na golfovém hřišti tak pěkné okamžiky. Paradoxně ve chvíli, kdy jsem vlastně golf nehrál.

Rezultát: tak trochu ojetina, která se nehodí k žádným velkým jízdám, ale stejně jako ve Svěrákově filmu Jízda můžete právě s touhle ojetinou zažít ty nejpamátnější chvíle.

Ta tři hřiště se od sebe lišila prakticky vším, ale ukazují, jak různé podoby může golf mít. Můžete ho vnímat jako sport, jako porovnávání výkonnosti – ale i jako procházku parkem s holemi bez nutnosti počítání skóre. Někde si zasportujete, jinde zahrajete a jinde budete „jen“ odpalovat míčky a přitom vnímat víc okolí. V každém případě je dobře, že máme z čeho vybírat.

 

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

Počet přečtení: 2 036
Komentáře
  • pete napsal:

    uz jsem videl sekat napravo od prvni jamky, dale se chysta neco za dvojkou podel silnice a za osmickou doleva. poptam se az tam zas budu. Nebo to muze udelat nejaky novinar jako dalsi clanek (a pridal i svobodne hamry, ktere se taky rozsiruji).

  • Sarkafarka napsal:

    Nejsem si tím zcela jist, Pete bude možná lépe informován, ale jako budoucí ferveje se tvářej pozemky podél silnice za jamkou č.1 a odpalištěm dvojky… Jenže že bych tam zahlédl nějakou stavitelskou aktivitu, to zas ne…

  • MT. napsal:

    Taky tipuju Kuňku, Lázně Bohdaneč a Hrádek. Ale vůbec nevím o tom, že by v Bohdanči dělali dalších 9 jamek. Kde budou?

  • Sarkafarka napsal:

    Pete má recht, je to kombo Kuňka, Bohdaneč, Hrádek… A s článkem snad bezvýhradně souhlasím…

  • Vasicka napsal:

    hmm ze by Zbraslav, Cernak a Stirin

  • huhu napsal:

    já jsem to neuhodl, ale asi máte pravdu! : )

  • pete napsal:

    Pekny clanek, nevim jestli bych uhodnul, nemit dve z techto hrist jako ‘domovska’. Hadam ze je to Kunka, Bohdanec a Hradek.

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017