Obarvení od 10. 6. 219 levá část
Obarvení od 10. 6. 219 pravá část
Obarvení od 10. 6. 2019 horní část

Michael Jon ke kauze PGT vs. Relmost: Mine is yours!

21.04.2016 | Michael Jon | publikováno v rubrice Novinky, Rozhovory
A A A

JonMichael_1032016_02Americká indie kapela se zajímavým názvem Cold War Kids vydala album s tímhle názvem 25. ledna 2011. Ve 4 minuty a 17 vteřin dlouhé úvodní skladbě je sloka, ve které se zpívá: „Snažím se chvástat, ale moje ústa se nepohybují, protože nemám vlastní slunce a nevlastním měsíc, vyjdou jen, pokud chtějí, nezajímá je, jestli jsem ti to slíbil, vyjdou jen, pokud chtějí, nezajímá je, co jsem slíbil…“

V tom textu je tolik podobenství, až se nechce věřit. Co mám na mysli? Ona je ta situace trochu naruby, nebo obráceně, chcete-li, než zní název alba a písničky. Co chci komentovat je, že se z českého golfu (bohužel rozhodně ne poprvé a už vůbec si nemyslím, že naposledy) absolutně vytratil respekt. Já vím, není toho příkladem jen aktuální situace, ke které se hned dostanu.

Otevřu si golf.cz a nestíhám zírat. Někdo se snaží, stará, jak s oblibou říkám „potí se“, aby bylo. A přijde někdo jiný a rád by, aby taky měl. A když mu to ten, co něco má, prostě ze svého nedá, tak začne kopat a brečet jako malé dítě. Nejvtipnější je, že svolává šiky, vyzývá na souboj a vyhlašuje války. Přesně to, co do golfu nemá a nemůže patřit.

Já jsem PGT strašně moc fandil. A klukům jsem tu šanci přál a přeju! Všem! Situaci mezi PGT a RELMOSTem, tu jim, fakt, ani jednomu nepřeju. Je mi to za ně líto a pana Michala Krejčího nechápu. Z jeho stanoviska bych chtěl ocitovat: „Podobné je to i u řady dalších evropských promotérů. U turnajů pořádaných společností RELMOST, a.s. neplatí nic obdobného s výjimkou 5 pozvánek pouze pro amatéry nominované ČGF pro turnaje kategorie Challenge Tour a pouze dva amatéry pro European Tour. Nic veřejného a transparentního pro profesionály, kteří při vší úctě k amatérskému golfu mají zcela jinou, výrazně vyšší výkonnost.“

Tohle je strašně vedle. Tahle střela ani nelízla terč. Možná to vyplývá z nezkušenosti a zcela určitě se v tomhle odstavci najdou prvky naplňující rčení „přání otcem myšlenky“. Nechci a nebudu tady – i když bych mohl – mluvit o praxi na Ladies European Tour, která je identická a za čtyři roky práce pro tuto sérii jsem jako člen Sport Division nejvyšší ženské profesionální túry nějakou nasbíral. Radši popíšu konkrétní případ, ze stejného prostředí a se stejným aktérem.

V identické situaci jsem byl jako generální sekretář PGAC v roce 2012. Jednání mezi promotérem – rozuměj MAJITELEM HERNÍCH MÍST – a českou PGA zmrzla. Důvod nehodlám rozebírat. Byl jsem požádán, abych za PGAC zkusil ještě jednat. Sešli jsme se s Petrem Dědkem na Černém Mostě. Za 40 minut čistého času, během kterých jsem ani na vteřinu nezapochyboval, s kým a z jaké pozice vyjednávám, jsme se z nuly dostali na osm karet.

Paradoxně mi tehdy dalo mnohem víc práce vysvětlit lidem, které jsem zastupoval, že tato dohoda je skvělá, a že neexistuje na celém světě nic, co by promotéra donutilo ztratit kontrolu nad hracími místy na turnaji. Ale nakonec vše utichlo a všichni byli spokojení. Tedy kromě těch, kdo měli ambice a nevyšlo na ně. Na „Kuňce“ hráli kromě Petra Dědka juniora, kterého nominoval RELMOST, další čtyři amatéři, které jmenovala ČGF. K tomu startovalo 12 (!) českých profesionálů.

Nakonec si Filip Mrůzek, Stanislav Matuš i Marek Nový, včetně dalších 9 (!) spoluhráčů Challenge zahráli, aniž bych je posílal na nějaké souboje nebo se snažil upoutávat pozornost na facebooku nebo v jiných veřejných prostorech.

Dokonce hrál i Ondra Lieser, který se zdál být na začátku jednání „absolutně neprůchozí“. A skončil 33. a společně s Martinem Příhodou, Filipem Mrůzkem a Rudou Nechanickým hráli celé čtyři dny. Nikdy jsem neměl od Petra Dědka nic podepsané. Ke vzájemnému respektu stačí jen podání ruky. A dodnes mu za to děkuji. Ne kvůli sobě, kvůli těm, kdo mohli hrát.

Otevřeně říkám, že reakce Petra Dědka je pochopitelná a vidím v ní, na rozdíl od té, která ji vyvolala, logiku, nadhled a klidnou hlavu.

Víte, nejvíc nebezpečná se jeví situace, kterou čtu jen „mezi řádky“. Začíná „Zcela zásadně se však musíme ohradit oproti vyjádření RELMOST, a.s., že Prague Golf Team poškozuje své hráče, především Filipa Mrůzka.

Na to reaguje Petr Dědek slovy: „PGT totiž požaduje po Relmostu starty na Challenge Tour pro všechny tři členy týmu. Tohle rozhodnutí ve stylu jeden za všechny, všichni za jednoho, poškozuje především toho nejlepšího, tedy v případě PGT Filipa Mrůzka“.

Já vím, z osobní zkušenosti, jak těžké je rozhodnout o tom, kdo bude hrát, když poměr míst a hráčů je třeba jedna ku třem. Proč by třeba řešením nemohla být akceptace menšího počtu míst ze strany PGT a následného kvalifikačního turnaje mezi hráči této profesionální golfové stáje?

Ano, česká PGA byla ve velice podobné, ba skoro stejné situaci. Moc Fílovi, Staňovi i Márovi přeju, aby se situace zklidnila, stejně jako tehdy. A aby měli šanci, byť třeba jen někteří, ne všichni, aspoň některý z turnajů si zahrát.

A tak jedním dechem opět potvrzuji, že řeči Petra Dědka absolutně, na rozdíl od protistrany, rozumím.