ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Líbil by se golf knížeti Metternichovi?

12.10.2010 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Zámek Kynžvart je drahokamem mezi západočeskými zámky. A protože golf u zámku má vždy nadobyčejné kouzlo, na návštěvu kynžvartského hřiště jsem se těšil. Vybral jsem si pravý den. Slunce zářilo letně, ale už začínal podzim a barevné stromoví vytvářelo atraktivní kulisu.

Kynžvartské hřiště leží hned u zámečku, který po staletí patřil rodině Metternichů. Nejslavnějším z rodu byl Klement Václav Metternich (1773-1859), rakouský ministr zahraničí i kancléř. Právě tento státník se zasloužil o dnešní podobu zámku, nechal ho v 30. letech 19. století přestavět v klasicistním duchu. V té době také vzniká rozhlehlý anglický park, který zámek obklopuje a v jehož severní části je dnes golfové hřiště.

Hřiště bylo včleněno jen do menší části parku. Celkem devět jamek je typicky parkových, ze čtyř z nich je vidět zámek. Dalších devět jamek je na volnějším prostoru nad parkem. Odtud se hráč může potěšit dalekým pohledem do otevřené krajiny Českého lesa, jemuž vévodí vrch Dyleň (940 m), kde stojí někdejší vojenská výzvědná věž.  Všechny jamky jsou stylově pojmenovány: Metternichova, Zámecká, Goethova, Kostelní, Císařská, U kříže atd.  

Koncepce „9 park + 9 louky“ se ukázala jako šťastnou; autorem designu je Jaroslav Peterka, s využitím původní studie Chrise Städlera. Hřiště nabylo velké rozmanitosti, má dvě zcela odlišné tváře. Jamky jsou poskládány důmyslně, vyváženě se střídají obě polohy. Výlet s holemi proto není ani v jednu chvíli nudný, stále znovu jste překvapeni, kam vás chůze a hra zavádí. Co do estetických hodnot patří Kynžvart do domácího TOP 10. 

Efektní jsou pochopitelně parkové jamky. Absolutorium zaslouží všechny zdejší třípary – to se skutečně nevidí, aby byl jeden třípar hezčí než druhý. Zámek se kouzelně odráží na hladině rybníčka osmnáctky, jezerní třípar č. 5 je jako z Rusalky. Půvabem oplývá také čtyřparová jednička se čtyřmi impozantními duby, vrcholem je čtyřpar přímo před samotným zámkem, v pořadí devátá jamka. Po možném přesunu klubovny k zahradnictví by se z ní prohozením obou devítek mohla stát osmnáctka, korunující celou hru. Bez přehánění: tohle je jamka, která atakuje titul nejkrásnější jamka v Česku (bude o ní ještě řeč).

Druhá, luční část už sice není tak romantická jako park, ale i tady je spousta výtečných míst. Vedle už zmíněných výhledů na Český les jsou to například pohledy směrem k městečku Lázně Kynžvart, kde se v dáli tyčí věž kostela. Jsou tu i tichá zákoutí a prosluněné pláně. Hřiště jako celek velmi přirozeně pracuje s volnou krajinou, původní park přitom neznásilnilo.

Kynžvartské hřiště je po sportovní stránce vůbec nejtěžším v České republice. Při hendikepu 36 přidává ze žlutých 11 ran – Ostravice deset, čeladenský Old Course devět, Františkovy Lázně a Karlštejn osm. Ze žlutých tu mají tři pětipary pět set metrů a více, jsou tu i čtyřpary 420 metrů a 391 metrů. I fyzicky je hřiště nesmírně náročné, jde se dvakrát nahoru a dvakrát dolů. Nejvyšší bod hřiště je cca 630 metrů nad mořem, nejnižší 570. Ani přechody mezi jamkami nejsou úplně krátké.

Protože slunce docela pálilo, byl jsem tu poprvé, fotil jsem a navíc se hra kvůli pomalým flajtům úmorně vlekla (5 hodin a 40 minut), na zahrání solidnějšího výsledku jsem rezignoval (nakonec 94). Užíval jsem si místo. Přesto se tu dá zahrát slušné – hlavně stablefordové – číslo. Jeho předpokladem je dobrá taktika a někde také dlouhé rány.

Vzhledem k mnoha ranám k dobru tu lze mnohde hrát na bogy, dablbogy atd. Je zbytečné tlačit se za každou cenu dopředu. Daleké drajvy nicméně pomáhají, hlavně na lučních jamkách. Některé jamky jsou ale příliš dlouhé – např. třípar číslo 5, 178 metrů na grýn obklopený z části vodou, nebo třípar č. 11 dlouhý 159 metrů, s bankry, vodou, stromy atd. Komplikací je tu mnoho, u obou stačilo o deset, dvacet metrů méně. Také zmíněné pětipary mohly být kratší, zvláště když některá dopadová místa nejsou ideální.

Jisté ulehčení by hřišti prospělo i z praktických důvodů. Bude sem totiž jezdit převážně zahraniční klientela, což bývají lidé spíše středního věku, rekreanti bez sportovních ambicí. Chtějí si golf užít – ale budou se možná herně trápit. Pro českého hráče je Kynžvart vhodný na dvoudenní výlet. Jeden den přijedete a hrajete, druhý den si můžete projít zámek a pak vyrazíte na další místa do Slavkovského i Českého lesa. Okolí je úžasné, turistů málo. 

Hlavně samotný zámek si nesmíte nechat ujít. Zdejší expozice není nuda typu rodové erby-parohy-pušky. Metternich byl mužem světové politiky, návštěvník tu najde otisk událostí, které zná ze středoškolského dějepisu. Je tu jedna z největší zámeckých knihoven v Česku, jsou tu kuriozity připomínající Napoleona, ruského cara i spisovatele Alexandra Dumase. Pro mne osobně je to nejzajímavější zámecká expozice v Čechách (o Kynžvartu napsal skvělý text i spisovatel Ladislav Fuks, část je v jeho pamětech).

Důležité otázky: jaké je soužití zámku a golfu? Prospěl sport zámku, nebo se sem nehodí? Názory mohou být různé, hodně záleží na tom, zda jste či nejste golfista. Hráči budou nadšeni, spojení jamek se zámkem a parkovými prvky vytváří jedinečné scenérie, navíc se vznešenou atmosférou. Že se ale při stavbě stále jednalo s památkáři, že to byl boj a kompromisy, je nabíledni. Ptal jsem se na koexistenci i pracovníků zámku, a prý je dobrá. Turisté mohou do parku volně chodit, golf otevřel celé místo novým návštěvníkům. Park v průběhu 20. století trpěl nedostatečnou péčí, teď bude část udržována. Soužití vypadá nadějně.

Nicméně golf je „jen“ sport a jeho provoz je komerční záležitostí. Zámek je naproti tomu národní kulturní památkou, jedinečným komplexem s historickou i kulturní hodnotou. Díky Metternichovi navíc s evropským významem. Oba světy se nejvíce střetávají na zmíněné jamce číslo 9, která končí přímo před zámkem.

Před stavbou hřiště měl prostor deváté jamky čistě přírodní, klidnou náladu. Tu teď nahradil všední golfový provoz – chrastění holí v begu, jízda s autíčky, emocionální projevy hráčů. Místo je upravenější a živější, ale těm, kteří golf nehrají, může umístění jamky téměř u bran zámku připadat jako rušivé a nevhodné. Ani golfové vozíky (natož elektrické kárky) se pod empírovými okny nevyjímají moc stylově. Leckdo v tom může spatřovat výraz podnikatelské rozpínavosti světa volnočasových aktivit, který si přivlastní a využije cokoli.

I ve mně existence této jamky nevyvolává jen nadšení. Nicméně z užšího golfového pohledu oceňuji její krásu a je mi jasné, že příležitost umístit ji právě sem si golfový architekt a investor nemohli nechat ujít. Jamka je ikonou kynžvartského hřiště, je i důležitým marketingovým nástrojem. Byť i designér se musel přizpůsobit. Žlutá odpaliště se tísní na malém okraji při břehu rybníka, bílá a černá jsou až vzadu na hrázi. Rozdíl 112 metrů mezi žlutými (326) a bílými (438) je hodně divoký, ze vzdálenějších odpališť se hraje skoro 200 metrů přes vodu. Nejednoznačně také působí bílý bankr u grýnu. Z druhé strany grýnu jsou pouze zelené terénní vlnky, s krátce střiženou trávou uvnitř. Je to příhodnější než písek.

Úvahy nad vztahem golfu a památek jsou jedna věc, tou druhou je fakt, že pro vnímavého golfistu je hra na kynžvarském hřišti povznášejícím zážitkem. I když je to z Prahy opravdu daleko (180 km po plzeňské dálnici, 150 po karlovarské), osobně si do Kynžvartu vždycky rád zajedu. Jak kvůli hře, tak kvůli zámku, jeho bohaté expozici i okolí. Ostatně kníže Metternich byl politický praktik i schopný podnikatel, i on by patrně usoudil, že golfový svět se k jeho sídlu docela hodí. Dokáže přinést peníze a hosty, kteří by mu mohli být užiteční.

.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

Počet přečtení: 1 491
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017