Kolo je v módě, golf už za zenitem?

04.03.2014 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Jedním z mých dlouhodobě oblíbených témat je vztah golfu k dalším sportům, hledání spojitostí i rozdílů. K dané problematice jsem nedávno našel zajímavý názor od někdejšího úspěšného českého tenisty, nyní i rekreačního golfisty Cyrila Suka.

Cyril Suk (47) se v tenisové kariéře soustředil hlavně na čtyřhru, vyhrál v ní jednou US Open a ve smíšené čtyřhře další čtyři grandslamové turnaje. V nedávném rozhovoru pro golfový časopis odpovídal na otázku, zda by rozvoj golfu mohla posílit osobnost srovnatelná třeba s Janem Kodešem, který v roce 1973 vyhrál Wimbledon a hodně přispěl k propagaci tenisu.

Suk odpověděl: „Situace tehdy a dnes se nedají srovnávat… Kurty byly relativně dostupné a lidi neměli možnost jiných aktivit, nemohli cestovat do zahraničí. Tak se vzala jedna raketa, jedny cvičky a šlo se hrát. Teď je třeba hodně golfových hřišť, ale golf je rozhodně finančně i časově náročnější než tenis a navíc je spousta dalších nových aktivit a možností a lidé mají mnoho jiných zájmů. Myslím si, že už se stalo, že golfový boom už byl asi tak před deseti lety a teď je v kurzu horské kolo.“

Je to bystrá a lapidární analýza celé situace, mne na ní ale zaujala hlavně ta poslední věta. Že golfový boom byl před deseti lety a teď frčí horská kola. Suk také na jiném místě říká, že právě horské kolo ho v tuhle chvíli baví nejvíc, je z něj „nadšenej“. Vedle kola a golfu občas také hraje tenis a v zimě lyžuje.

Buďme přesní a řekněme, že golfový boom trval od počátku minulého desetiletí do jeho konce, s vrcholem v letech 2005-2009, kdy ročně přibylo více než 4 000 nových hráčů. Jak je to ale s tím horským kolem?

Opět je potřeba být trochu přesnější. Horské kolo bylo v kurzu především koncem 80. let a prakticky v celém průběhu 90. let, alespoň pokud jde o ekonomicky vyspělý svět. Tehdy tento typ kola ovládl prodeje a dodal světové cyklistice i cyklobyznysu nový, doslova mamutí impuls. K nám horské kolo přicházelo s menším zpožděním, až po roce 1989, ale možná o to silněji si podmanilo české prostředí, kde byl obrovský hlad po kolech obecně (za socialismu bylo kvalitní kolo nedostatkové zboží). Tehdejší prodeje se pohybovaly někde na hodnotách přes půl milionu kol ročně – byť v tomto počtu nejsou jen horská kola, ale i dětská, městská, skládačky atd.

Dnes se prodá v České republice ročně okolo 350 000 kol. Jsme přitom jedinou zemí v Evropě, kde největší podíl prodaných kol, zhruba 50-60%, připadá na tzv. crossová kola (někdy zvaná trekingová), která jsou vhodná na silnice i do měkčího terénu. Horských kol se prodá asi 30%, zbytek připadá na dětská, městská, freeridová atd. Prodej klasických „silniček“ nepřesahuje hranici 5%. Zatímco před deseti lety se nejvíce kupovala kola v ceně do 10 000 korun, dnes je nejsilnějším segmentem kategorie 10-20 000 korun, více se také nakupuje ve specializovaných obchodech a nikoli hypermarketech, jak tomu bylo dříve.

V západní Evropě počty prodaných kol stoupají; naopak prodeje aut spíše klesají. Ročně se v Německu prodají 4 miliony kol, ve Velké Británii 3,5 milionu, následuje Francie, čtvrtá je Itálie s 1,7 milionu kol. V USA se už přes dvacet let stabilně prodává 15-20 milionů kol ročně. V Číně je to přes 20 milionů kol, přičemž se odhaduje, že v zemi je přes půl miliardy bicyklů.

Co je skutečným trendem doby a co je v oblasti cyklistiky „v kurzu“, jsou elektrokola. Alespoň v těch nejvyspělejších západních zemích. Hodně jsou oblíbená v Německu či Nizozemsku, tady prodeje rostou zhruba o 10 procent ročně a podíl na trhu je už 15 procent. Do České republiky přichází trend pomaleji, důvodem je vyšší pořizovací cena, zhruba od 20 000 Kč.

Pokud se vrátím k Sukovu názoru, lze tedy spíše říct, že horské kolo si po prvotním boomu z 90. let svoji oblibu udrželo i nadále, byť už nejde o sportovní oblast novou, módní atd. Celé sféře „mountainbike“ se přitom daří kontinuálně lákat nové zájemce z řad lidí mladšího i středního věku. Na horském kole jezdí jak dvacetiletí, tak i padesátiletí.

Významným faktorem stálé obliby horských kol jsou neustálé technologické inovace. Typickým příkladem je prosazení nejprve předního odpruženého kola (zhruba od půlky 90. let), posléze celoodpružených kol (v posledních deseti letech, kvůli finanční náročnosti nejsou však standardem). Úplně se změnil materiál rámů, ocel byla nahrazena hliníkem, ten je dnes vytlačován karbonem. Rostl i počet převodů – z 18 na 30. Zatím posledním velkým impulsem je větší průměr kol – 29 palců oproti stávajícím 26; jde částečně o uměle vyvolaný, marketingový nástroj, ale kola 29 skutečně „frčí“ (v přeneseném i doslovném smyslu) a prodávají se čím dál více. A to je na scéně už další rozměr: 27,5 palce.

Naopak golf prošel také svým velkým nárůstem, posléze ale růst zvolnil a v současnosti je celá sféra v období nasycenosti. A nevypadá to, že situace se nějak zásadně promění. „Móda golfu“ částečně opadla a tento sport bude hledat nové cesty, jak si získat přízeň veřejnosti. Do určité míry jde proces, který se týká i některých západních evropských zemí, nejen nás.

Jaké jiné sporty jsou přitom dnes „v kurzu“? Těžko říct, protože žádný skutečně nový sport, který by šel významně nahoru, se v posledních letech neobjevil. Stabilní podporu má v Česku florbal, přes 60 000 registrovaných hráčů a další desítky tisíc dětí a studentů hrající „jen tak“, na škole. Velkou oblibu si drží in-line bruslení, je to vidět na větším počtu stezek. V poslední době se zvýšil zájem o skateboarding díky dlouhým prknům, širším a měkčím kolečkům; jde přitom o revival, tak se jezdilo už před 30 lety. Prodejci sportovního zboží také hlásí, že roste zájem o koloběžky. A prodávají se výborně i trekingové hole. Chůze a pěší turistika je totiž nejoblíbenějším sportem české veřejnosti, holduje jí především střední a starší generace; na rozdíl od výše uvedených sportů, které jsou doménou těch mladších.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 

 

.

Počet přečtení: 2 195
Komentáře
  • pet napsal:

    Pohlad z druhej strany. Preco nehram golf na SLovensku? Nadmierne ubermenschstvo u hracov. Oligarchia a mafiani, po vasom bafunari, hraju sportove turnaje z mobilnych vozitok. Samozrejme, ze pravidla si ohybaju. Nie casto, ale v rozhodujucich situaciach urcite. Golf cluby sa otvaraju najskor o 8 a nie o 6-00. Na recepcii aj ked vas poznaju, stale chcu karticku. Prilisna buzeracia pravidlami, ale len potial pokial ich vedia.
    Samozrejme, ze este par musiek by sa naslo. Osobne si myslim, ze CR i SR maju na to, aby golf hrali 3-5% populacie. Su to hrave narody, ale pokial sa nezmeni spravanie, tak vela ludi vam da cervenu kartu a radej bude tlacit do pedalov.

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    24.8.DenmarkMade in Denmark
    27.8.DarovanskýGolf.cz Open Tour
    7.9.Karlovy VaGolf.cz Tour
    7.9.Crans MontOmega European Masters
    9.9.PoděbradyGolf.cz Open Tour
    14.9.MstěticeGolf.cz Open Tour
    TOPlist