ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Kdo hraje golf ve Středomoří?

19.11.2013 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Před čtrnácti dny jsem psal o tom, jak se golf rozrostl a žije ve Skandinávii. Je tedy namístě podívat se, jak je na tom tato hra i na druhém pólu Evropy, v jižních zemích, v oblasti Středomoří.

Jeden z hlavních rozdílů mezi skandinávským a jižanským přístupem ke golfu spočívá v tom, že seveřané, jak bylo zmíněno v minulém článku, mnohem více sportují než jižané. Zásadním rozdílem obou regionů je pak odlišné podnebí, teplota. Na severu se golf hraje s bídou půl roku, na jihu někdy i celý rok.

Z obou skutečností pak vyplývá, že zatímco severské evropské země spoléhají při golfovém povozu prakticky výhradně na hráče z vlastních zemí, jižanské země se orientují na golfisty-turisty. U některých zemí z oblasti Středomoří jsou turisté dokonce hlavní a nepostradatelnou skupinou.

Typickým příkladem je Španělsko. Ještě v 50. letech 20. století tu bylo pouze 10 hřišť a golf hrály špičky místní aristokracie a pár boháčů; byl to nedostupný sport pro nejvyšší elitu. Situace se začala měnit v 60. letech s nástupem turismu, dalším impulsem byl osobní příklad Severiana Ballesterose (1957-2011). Ke golfu se dostal díky strýci, který byl národním golfovým šampiónem, Seve pak byl vůdčí postavou evropského golfu od půlky 70. let.

V šestačtyřicetimilionovém Španělsku bylo v roce 1985 již 84 hřišť, ale sportu se stále věnovalo ani ne 30 000 tamních hráčů. Většina areálů sloužila zahraniční klientele. Stavební boom nastal v zemi po roce 1990, kdy se počet hřišť ze stovky dostal během deseti let k číslu 201 v roce 2001. A ještě větší růst můžeme sledovat v desetiletí 2000-2010, díky němuž dnes stojí ve Španělsku na 350 areálů. Od roku 2007 překračuje počet španělských hráčů číslo 300 000, ale v posledních letech spíše ubývají. Španělé mají také více než dvacítku hráčů v první tisícovce světového žebříčku profesionálů. Mimochodem Švédové jich tam mají přes třicet.

Rubem španělského turistického – a tím pádem i golfového – vzestupu je nicméně to, že zdejší pobřeží a mnohé přírodně zajímavé lokality jsou naprosto zničeny obří zástavbou hotelů a rekreačních domů. Golfové hřiště krajinu neničí, ale vzniká tam, kde už stojí hotely. A těch je hodně a vypadají často ošklivě.

Podobný obrázek nabízí ostatně i druhá země Pyrenejského poloostrova, Portugalsko. Sem přinesli golf po druhé světové válce především Britové, mající k této zemi blízký vztah (vřelejší než ke Španělsku, s nímž ostatně kdysi soupeřili o nadvládu na moři). Některá hřiště nesou i pečeť britských architektů. V Portugalsku se také stavělo hlavně pro turisty, především na jižním pobřeží.

Celkem je v zemi, která svou velikostí odpovídá České republice, 84 hřišť. Jenže hráčů je tu pouze 14 000. Kdyby se měla hřiště spoléhat jen na domácí hráče, většina z nich skončí. Ale pozor: i z tak malého počtu hráčů se jich už pár dostalo na nejvyšší evropskou túru. Golfová tradice je tu delší než v Česku, kontakt s Británií živější, a je to znát i v tomto směru.

Francie je zemí Středomoří, ale i chladného kanálu La Manche. Její golfová tradice je trvalejší a hlubší než u Španělska a Portugalska, neomezuje se jen na turismus. Už v roce 1985 tu bylo přes 150 hřišť, dnes jich je ovšem již 583, což je impozantní číslo. Hráčů je pak přes 420 000.

Itálie je zemí dvou půlek: bohatého severu s úrodnou Pádskou nížinou, divukrásným Toskánskem a renesanční Florencií, romantickými Benátkami a elegantním Milánem, Alpami a podalpskými jezery… Jižní půlka země včetně Sicílie je však chudší. Golf v Itálii má rovněž silnou aristokratickou tradici, hrála ho ještě po druhé světové válce jen šlechta, ale takový Costantino Rocca (narozen 1956), který byl prvním úspěšným hráčem své země, je mužem z lidu a začínal jako obyčejný kedík.

Itálie měla v roce 1985 přes 60 hřišť, což bylo vzhledem k počtu 60 milionů obyvatel málo (jako kdyby v Česku bylo jen 10 hřišť). Dnes jich je sice už 278, ale právě v porovnání s Českem je to relativně málo. Golfistů je tu také „jen“ okolo 100 000, ovšem i z tohoto počtu vzešli po Roccovi úspěšní hráči: bratři Molinariové či Matteo Manassero.

Je pozoruhodné, že Řecko, stát s vysokou úrovní turistického ruchu, dodnes prakticky vůbec nemá golfovou infrastrukturu. Jestliže v roce 1990 zde bylo pouhých pět hřišť, tak o 23 let později, v roce 2013, jich je jenom 8 a registrovaných golfistů přes 1 800. Řecko zjevně v turistickém průmyslu spoléhá na jiná lákadla, než je přidaná hodnota v podobě golfu. A podobně je na tom i Chorvatsko, kde jsou zatím jen tři hřiště. To už i Kypr je na tom lépe, je tu už deset hřišť (ještě v roce 2001 tu nebylo žádné) a samozřejmě slouží hlavně turistickému ruchu.

Se situací v Řecku kontrastuje stav v Turecku, kde v roce 1995 nestálo ještě žádné hřiště, dnes jich je ale už dvacítka. Hráčů je jen něco přes 6 000, žádný Turek také nefiguruje ve světovém golfovém žebříčku. Turecko však najdeme v katalozích všech evropských cestovních kanceláří nabízejících golfové zájezdy. Turkish Airlines také zůstávají jednou z mála leteckých společností, která golfistům neúčtuje poplatky za bag.

Turci vsadili na golf a zdá se, že jim karta vychází. Před pár dny pozvali do země i Tigera Woodse, na turnaj prezentovaný místním ministerstvem pro kulturu a turistický ruch. Úřad to sice stálo 3 miliony dolarů navíc na Woodsově startovném, ale Tiger nezklamal: skončil třetí, byl vidět. Natočil i unikátní klip, jak pálí na bosporském mostě spojující Asii s Evropou.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 

 

 

.

Počet přečtení: 1 550
Komentáře
  • Pet napsal:

    Pani Halada alebo Paggio, golfove ftaky by mali na zimu odlietat do teplych krajin. Co tak urobit anketu, kde je najlepsie sa golfovo na zimu usadit. Co najlepsie vyhovuje nasmu naturelu. Od Turecka, cez Bulharsko, Grecko az po Portugalsko. Mozno sever Afriky, Florida. Kriteria priame linky z Praha, Wien mozno Bratislava. Resorty vs domy 4km od ihriska. Pompezne kluby vs skromne kluby. Ihriska do 25 km od domovskeho ihriska Priemerna rocna teplota resp. vetry. More, vnutrozemie. Capovana Plzen, vinohrady, cyklisticke tereny a ine bonusy v dosahu. Bolo by to vhodne bez akehokolvek sponzoringu, aby to bolo co najtransparentnejsie a bez znasilnenia. Najprv oslovit jednotlivych ftakov a podla ich mienky urobit sirsi vyber lokalit. Ak by mala anketa uspech, tak to iste urobit na leto (Skandinavia, UK) Peknu hru.

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017