ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Každý týden v jiné zemi, aneb dobrodružný život kedíků

21.04.2011 | Aneta Zárubová | publikováno v rubrice Novinky, Rozhovory
A A A

Život profesionálního caddyho je velmi pestrý ale někdy také chaotický. Kedíci jsou stále na cestách. Své o tom ví Basile Dalberto, který se v oboru pohybuje již několik let a za tu dobu nasbíral opravdu neuvěřitelné množství zkušeností. Jak sám říká, vydalo by to na knihu, kterou nepopírá, že jednou napíše. Tento rok ještě plánuje ve svém zaměstnání setrvat, ale také se chystá odstěhovat z Irska, kde doposud bydlel do Prahy. Důvody jsou jasné, přivádí ho sem jeho přítelkyně, která v Praze bydlí a láska k Praze a české kultuře. „Hlavně Velvet,“ usmívá se a myslí na české pivo. Některé své pestré zážitky mi prozradil během zajímavého rozhovoru ve Francii.

Kdy jste začal svou caddy-kariéru a na jaké profesionální túře to bylo?
Profesionální dráhu caddyho na European Tour jsem nastartoval v roce 2006 na BMW PGA Championship ve Wentworthu. Měl jsem ale již předchozí zkušenosti z PGA Tour ze Spojených Států, kde jsem žil.

S prací caddyho již tedy máte dlouholeté zkušenosti, s kterými hráči jste spolupracoval?
Měl jsem možnost dělat caddyho hlavně pro francouzské hráče jako Thomas Levet, Jean-Baptiste Gonnet, Jeff Lucquin, Julien Guerrier, dále pro Garyho Murphyho z Irska, Jae-Bum Parka z Jižní Koreje, a také Jihoafričany Davida Frosta a George Coetzeeho. Nyní spolupracuji především s anglickým hráčem Sevem Bensonem.

Co vás k této nevšední práci přivedlo, co bylo tím prvním impulsem?
Hlavní motivací v začátcích pro mě bylo učit se od těch nejlepších hráčů, podívat se na ta nejkrásnější světová hřiště a také především cestovat. Chtěl jsem také využít příležitosti vydělat si, pokud by můj hráč uspěl.

Jak vypadá život caddyho? Kolik turnajů tak průměrně za rok zvládnete?
Typická sezóna na European Tour pro caddyho na plný úvazek má 32 turnajových týdnů a 20 volných.  Dá se říci, že jsme stále na cestách.

Máte nějaký zvláště zajímavý příběh z turnajů, který nikdy nezapomenete?
Za uplynulých pět let se toho přihodilo tolik. Být profesionálním caddym je velmi vzrušujícím zaměstnáním. Mám tolik příběhů, že by moje odpověď byla tak na dvacet stránek. Velmi speciálním ale pro mě byl můj první týden, když jsem spolupracoval s Jeffem Lucquinem a na BMW PGA Championshop jsme skončili na čtrnáctém místě. Tehdy jsem si vydělal 3,600 Euro za jeden týden, takže to byl opravdu dobrý start.

A jaké jsou Majory z pohledu caddyho?
Je to opravdu unikátní pocit být v šatně s těmi nejlepšími hráči jako jsou Tiger Woods, Ernie Els, Tom Watson a další. Na Open na hřišti Royal Birkdale, hrál můj hráč Jean-Baptiste Gonnet velmi dobře. V neděli jsme šli společně s kapitánem amerického Ryder-cupového týmu, Tomem Lehmanem, který vyhrál Open rok před tím. Byl to úžasný zážitek.

Co je podle vás nejdůležitější vlastností, či dovedností dobrého cadddyho?
Podle mě ti nejlepší kedíci berou svou práci velmi vážně. Myslím tím, že by měli velmi přísně dbát na to, aby měli vše v bagu v pořádku zorganizované a čisté. Neměli by opomíjet projít hřiště a poznamenat si vše důležité od vzdáleností, směru větru, převýšení až po pin pozice a strategii. Nejdůležitější vlastností kedíka je, že by neměl prožívat hráčovy emoce, měl by je cítit, ale neměl by jim podléhat.

Jaký vliv podle vás caddy na hráče má?
Caddy je jedinou osobou, v jejíž moci je ovlivnit další směřování hráče v těžkých momentech. Caddy by si měl stát za tím, o čem si myslí, že je na hřišti správné. Hráči většinou nemají rádi tzv. YES-caddies, kteří jim vše odkývnou. To je to skvělé na této práci, je to týmová spolupráce.

Pamatujete si na nějaké faux-pas, které jste udělal, či někdo jiný?
Myslím, že když jsem začínal, někdy jsem asi trochu překročil práh své práce. Sám jsem byl kdysi dobrým golfistou, reprezentoval jsem Francii a golfu jsem tedy rozuměl. Někdy jsem dával technické rady mému prvnímu hráči. I když jsem se mu snažil pomoci, později jsem si uvědomil, že to ode mne nebylo vhodné. Nyní má většina hráčů na PGA Tour a European Tour celé týmy specialistů od fyzioterapeuta přes caddyho až po psychologa a agenta. Věřím, že právě takto je to v pořádku, aby týmová práce vycházela efektivně, každý musí pochopit, v čem spočívá jeho práce. Ze své chyby jsem se poučil.

 Setkal jste se někdy s hráčem, se kterým by byla velmi těžká spolupráce?
Zatím jsem měl na lidi, s kterými pracuji štěstí. Nejnáročnějším hráčem byl asi David Frost, ale vždy mě respektoval. Mnoho jsem se toho od něj naučil. David Frost vyhrál po celém světě více než dvacetkrát a drží se v top 10 na všech golfových majorech.

Z Ladies European Tour vím, že se mezi hráčkami poměrně rychle šíří různé pomluvy či zvěsti, platí to samé i o mužské túře?
(Smích)….Samozřejmě, drby jsou vždy a všude.  A myslím, že je dokonce více drbů mezi kedíky, než mezi hráči. Člověk si musí uvědomit, že taková golfová tour je malý svět. Většina hráčů, kedíků, agentů a oficiálů se navzájem zná, je to jako cirkus. Všichni společně cestujeme, zůstáváme ve stejných hotelích a navíc i pracujeme na stejném místě, takže, jakmile někdo něco o někom řekne, celý cirkus se o tom poměrně rychle doví.

Měl jste někdy možnost dělat caddyho i na nějakém turnaji v České republice?
Měl jsem možnost kedit na Czech Open v letech 2009 a 2010 pro Jeffa Lucquina a George Coetzeeho na hřišti Prosper Golf Resort v Čeladné. V obou případech jsme měli krásné počasí a turnaj byl velmi dobře zorganizován.  Také si pamatuji, že bylo dost diváků, což bylo moc fajn. Doufám, že se tam podívám i tento rok.

Sledoval jste trochu situaci v českém golfu? Pokud ano, čeho jste si všiml?
V poslední době jsem se velmi zajímal o situaci v českém golfu. Byl jsem příjemně překvapen, když jsem zjistil, kolik je v České republice hřišť. To ukazuje, že zájem Čechů o golf roste správným směrem.  Nyní budou nejdůležitější mladé naděje, jsem si jist, že bude objeveno mnoho českých talentů.
Na sportovní úrovni je velmi dobré, že European Tour má i letos zastávku v České republice. Ukazuje to, že čeští sponzoři se snaží turnaje hostit.

Zaujal vás někdo konkrétní?
Ano, v poslední době mě velmi zaujaly úspěchy mladé Kláry Spilkové, kterou jsem měl možnost sledovat na jejím prvním turnaji na LET v Maroku. Oslnil mě její talent, odhodlání, vyspělost a nebojácnost. Podle mého není pochyb, že má vše, co mají i ti nejlepší. Na jejím úspěchu je pozitivní, že bude motivací pro další české profesionální golfisty. Podobný fenomén se v posledním desetiletí objevil například v Jižní Koreji. Také věřím, že je důležité, aby česká golfová komunita Káru podporovala, když se podíváme na  Severiana Ballesterose, vidíme, že vztah mezi jím a španělským národem byl přínosem jak pro něj, tak pro samotné Španělsko.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Rozhodně bych se po této sezóně rád usadil a v roce 2012 bych rád začal novou kariéru. Doposud jsem vedl velmi kočovný život a nyní cítím, že bych chtěl i rodinu a trochu klidu. V golfu bych chtěl ale rozhodně pokračovat, velmi by mě těšilo pomáhat nadějným mladým talentům v Čechách, aby vynikly ve světě  soutěžního golfu, pokud se mi tedy tato možnost naskytne. Největší výzvou pro mě ale asi bude krásný český jazyk.

Jsem ze svého rozhodnutí velmi nadšen a moc se těším, ale také vím, že musím udržet svou hlavu na ramenou. Ale jak tomu je i v golfu, musím se soustředit na přítomnost a být trpělivý, mít na mysli jen jeden úder.

   Aneta Zárubová

Počet přečtení: 2 906
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017