ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Jak si žije golf ve Skandinávii?

05.11.2013 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Země na severu Evropy měly kvůli chladnějšímu klimatu malé šance na to, stát se golfovými velmocemi. Přesto to dokázaly. Ale v posledních letech i tady golf trochu ztratil svoji původní dynamiku.

Co víte o golfu ve Švédsku, ale i Norsku, Finsku či Dánsku? Kromě jmen některých známých hráčů – Jesper Parnevik či Henrik Stenson – je skandinávský golf v českých krajích spíše méně známý. A přitom nám může být v mnohém příkladem.

Skandinávie je regionem, kde se obecně sportu daří. Obyvatelé severu Evropy jsou z celého kontinentu sportovně nejaktivnější, naopak v jižních zemích se sportuje méně. Zatímco Španělé ve věku 20-24 let sportují jen z 36%, Švédové či Finové z více než 80%. Ještě větší rozdíl je ve věkové skupině nad 60 let, kde sportuje přes 70% Finů, ale jen 7% Italů.

Golf se ve skandinávských zemích začal podobně jako v jiných státech Evropy výrazně prosazovat až od osmdesátých let. Výjimkou bylo do jisté míry Švédsko, které mělo už v roce 1985 přes 100 000 hráčů a přes 180 hřišť. A to v zemi s 9,5 milionu obyvatel.

Důvodem byl do značné míry osobní příklad nesmírně populárního hokejisty Svena Tumby Johanssona (1931-2011), který s hokejem (ale i fotbalem) skončil v závěru 60. let a poté přesedlal na golf. Byl aktivním a nadšeným hráčem i funkcionářem, propagoval golf, kde mohl, stál u zrodu Scandinavian Masters, hrál na domácích mistrovstvích jako amatér i profesionál. „Tumba“ byl osobností srovnatelnou s Jaromírem Jágrem – a lze si představit, jak by Jágr dokázal i Čechy „zblbnout“ do golfu, kdyby se na něj po skončení hokeje dal.

Dalším důvodem rozvoje golfu ve Švédsku byl fakt, že šlo už v 60. letech o jednu z nejbohatších evropských společností. A kde se bohatne, tam se daří i golfu. Životní úroveň byla ve Švédsku jedna z nejvyšších na světě, fungoval zde nesmírně vyspělý sociální systém, nepanovaly zde nikdy velké sociální rozdíly. Ani dnes tu neexistují široké vrstvy „chudších“, solidní peníze na volnočasové aktivity má převažující část společnosti. Skandinávie je relativně rovnostářská, lidé jsou otevření a tudíž i otevření novým aktivitám, včetně nových sportů.

Švédský golfový vzestup pokračoval kontinuálně od 70. let až do roku 2004, kdy v zemi bylo téměř 600 000 registrovaných hráčů golfu. Dokážete si představit, že by ve stejně lidnatém Česku tolik lidí hrálo golf? Tolik hráčů tady není ani v rekreačním tenise či hokeji. Snad jen cyklistů a fotbalistů je víc.

V roce 2004 bylo také ve Švédsku už 422 hřišť, v roce 2008 jich bylo 462, ale pak počet začal klesat na letošních 436. Důvodem je zajisté i úbytek hráčů: v roce 2012 bylo registrováno už „jen“ 482 000 hráčů golfu. Úbytek o více než sto tisíc za ani ne deset let je masivní. Příčiny jistě nespočívají jen v ekonomické krizi posledních let, ale prostě v tom, že dlouholetá vlna zájmu o tento sport už opadla. Je to varování pro všechny investory, ale i golfové činovníky do budoucna: současný celosvětový zájem o golf nemusí být věčný.

S jistým zpožděním se rozvíjela hra i v Dánsku, Finsku či Norsku. Nejlépe na tom bylo Dánsko, kde v roce 1985 hrálo golf 25 000 hráčů na 51 hřištích. Rovných 100 hřišť tu stálo už v roce 1994, hrálo na nich 55 000 hráčů – to je stejný počet v obou kategoriích jako dnes v Česku. Plných 100 000 hráčů se v Dánsku objevilo v roce 2002, až do roku 2010 počet stále rostl na zhruba 152 000, od té doby ale zůstává na tomto čísle. Hřišť mají už 188, počet ještě zatím nezaznamenal pokles. Dánsko má jen 5,6 milionu obyvatel, ekvivalentem by bylo zhruba 300 000 českých golfistů.

Norsko zaznamenalo v posledních třiceti letech obrovský ekonomický vzestup, země si může dokonce dovolit stát mimo Evropskou unii – díky těžbě ropy i zemního plynu. Také vyrábí 99% energie v hydroelektrárnách.

V Norsku bylo v roce 1985 jen 9 hřišť a 5 600 hráčů. Ve srovnání s Českem tedy země startovala po roce 1990 z jen o trochu předsunuté startovní čáry, ale během dvaceti let ušla podstatně dál. Počtu 50 000 hráčů bylo dosaženo už v roce 1998 (při 63 hřištích) a v letech 2004-2011 tu hrálo stabilně okolo 120 000 hráčů. V posledních dvou letech však počet klesl na 110 000. Hřišť je dnes 177. Norsko má přitom jen 4,6 milionu obyvatel.

Finové jsou známí svojí láskou k běžkaření, ale golfu propadli také. Rok 1985 a 18 hřišť pro 6 000 hráčů, pak ale vzestup stejný jako v Norsku či Dánsku. Hranice 100 000 finských golfistů byla překročena v roce 2005 a dnes jich je přes 144 000. Nárůst v posledních třech letech však nepokračuje, ani počet hřišť – nyní 129 – nestoupá. Finů je 5,3 milionu.

Uvedená čísla vypovídají nejen o rozvoji golfu ve Skandinávii, ale vlastně vyjadřují i obecné evropské trendy. Golf kromě zemí někdejšího východního bloku už v Evropě neroste, nejvýživnější pro něj byly roky 1990-2005. Po roce 2010 je růst slabší, případně žádný, někde dokonce nastává pokles. Česká republika je za vyspělými západními státy zhruba o patnáct, možná i dvacet let pozadu. Že by ale Skandinávii vbrzku dohonila, to nevypadá ani z hlediska životní úrovně, ani golfu.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

Počet přečtení: 1 120
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017