ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Hřiště, majitel a jeho peníze

07.05.2013 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Když člověk začne hrát golf, většinou začne snít o tom, že by bylo hezké být majitelem golfového hřiště. Jak ale ukazuje praxe, není vůbec jednoduché být vlastníkem golfového areálu.

Na serveru iDnes se před pár dny objevila zpráva o tom, jak se v golfovém areálu na Zbraslavi dostal zdejší spor o provozování hřiště do nedobrých sfér. Dokonce se na místě objevili svalnatí muži a ochranka (více ZDE) .

Těžko říct, co je to vlastně za situaci, těžko dohledat, odkud se majetkově-provozovatelský spor zrodil, kdo je tu v právu a kdo ne, a už vůbec nelze předvídat, jak skončí. Zbraslav je výborně designované hřiště, pro svou praktickou polohu na kraji Prahy vyhledávané, ale původní plán postavit zde hned dvě osmnáctky zatím není realizován, navíc ta první byla otevřena trochu uspěchaně a dodělávání se protáhlo. Zdá se, že majitel nemá další finance na investování.

Říká se, že golfové hřiště začne vydělávat až třetímu majiteli. Ten první je obchodník-nadšenec, který má vizi a je schopen nehledět na vlastní kapsu. Má sen, že bude mít hřiště. Když zjistí, že mu hřiště prodělává, svůj sen se snaží prodat a někdy se mu to – samozřejmě se ztrátou – i podaří. Druhý majitel má pocit, že to ten první dělal špatně a že on to bude umět líp. Když zjistí, že to prostě nejde, hřiště zase – a opět se ztrátou – prodá. Třetí majitel ho koupí za relativně málo, není zatížen dluhy, a proto teoreticky může vydělávat.

Občas se ptám lidí z branže i přímo z hřišť, jak na tom vlastně české golfové areály jsou po ekonomické stránce. Odpovědi jsou pochopitelně trochu vyhýbavé. V zásadě ale situace vypadá tak, že zhruba ze stovky hřišť jich může solidně vydělávat tak asi deset. Některé prý skutečně fungují velmi dobře, je o ně zájem jak turnajový, tak u fýčkařů či členů.

Patrně bude mezi takové areály patřit Konopiště, patrně Mladá Boleslav. Mohly by sem patřit i Karlovy Vary a Mariánské Lázně, které jsou atraktivní pro turisty. Také Karlštejn je ziskový. Úspěšné budou asi i pražské Hodkovičky a Hostivař, tam je to dáno nejen hřištěm, ale i velkými tréninkovými plochami a u Hostivaře i masivní základnou přes 4 000 členů.

Velkou skupinu areálů tvoří ty, které žijí zhruba na nule, případně mají nevelký zisk. Odhaduji, že sem může patřit několik desítek areálů a je přitom jedno, jak jsou veliké. Malý areál s rozpočtem do deseti miliónů lze uživit bez turnajů, jen z početné členské základny a fýčkařů, velký areál má sice větší náklady, ale když seženete hodně turnajů a hodně sponzorů a partnerů, taky se „do nuly“ vejdete. O úspěchu ovšem rozhodují i faktory jako je počasí.

Třetí skupinu tvoří areály prodělávající, kde určitě bude také pár desítek hřišť. Vím stoprocentně o zhruba pěti až deseti hřištích, které musí jejich majitelé každý rok dotovat (nebudu je zde z pochopitelných důvodů jmenovat). Nejde sice o velké částky, ale je to cca jeden až pět milionů ročně. Jde přitom o relativně kvalitní hřiště, některá jsou dokonce velmi pěkná, mají ale smůlu například na nepříliš vhodnou polohu. Jsou třeba daleko od větší aglomerace, firemní turnaje se jim vyhýbají. Pro fýčkaře z Prahy či středních Čech jsou daleko.

Vlastníci některých hřišť mají většinou jiné zdroje příjmů, díky nim se jim daří hřiště dál živit. Ale zároveň se s nadsázkou říká, že v České republice jsou snad všechna hřiště na prodej – jinými slovy, majitelé by se jich rádi zbavili, protože je s nimi spojena spousta práce a malé zisky. Pochopitelně to neplatí pro všechny areály, vedle ziskových je ještě fůra těch postavených z osobních a „citových“ důvodů a majitelé se jich rozhodně nechtějí zbavit. Stejně jako se zahrádkář nechce zbavit svých záhonů, byť na nich nechá při okopávání zdraví.

Byznys v oblasti prodeje a nákupu hřišť však v Česku zatím spíše vázne, žádné velké transakce se nepořádají a neprobíhají. Spíš se odehrává to, co je popsáno v úvodu u Zbraslavi – dochází k majetkovým sporům a nepřehledným situacím. Nevyhnulo se to například Cihelnám či Karlštejnu, velmi divoká byla situace okolo Ještědu. Jediným větším nákupem byl vznik portfolia CZ Golf před několika lety.

Nedávno jsem četl rozhovor s Vratislavem Randou, spolumajitelem sázkové kanceláře Tipsport, jistě bohatým člověkem a také náruživým golfistou, kterého se redaktor ptal, zda přemýšlel o tom, vlastnit hřiště. Randa odpověděl, že o tom přemýšlel, „ …ale zatím opravdu jen přemýšlel. Nejlepší pozice přeci je nechat někoho jiného, ať se místo mě o hřiště stará, a já si v klidu mohu chodit jen zahrát. Hřiště až na výjimky není dobrá investice, spíš starost, v našich podmínkách to není velký byznys.“

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 





Počet přečtení: 2 666
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017