ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

GC Kocourkoff

15.12.2003 | Redakce | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Alan Babický, pátý hráč českého žebříčku a midamatérský mistr ČR je stejně skvělý golfista jako golfový publicista. Je uznávanou a respektovanou osobností sportovního a společenského prostředí našeho golfu. Jeho názor má patřičnou váhu. Také proto přebíráme jeho článek o ochranné známce Golf z volně neprodejné zákaznické publikace Teetime, v původním nezkráceném znění.
Babický tentokrát ukázal prstem na dlouho nepohodlné a veřejně zatím nepříliš diskutované téma ve významných sférách českého golfu.

 



Dlouho jsem přemýšlel nad názvem tohoto článku. Napadalo mě všechno možné, dlouho byl “lídrem v klabhauzu” název Blbý a blbější, ale film tohoto názvu je tak roztomilý a mám ho tak rád a námět tohoto článku je tak ohavně neroztomilý, že jsem nakonec sáhl po poněkud omšelém, nicméně stále – bohužel – u nás velmi aplikovatelném Kocourkově.

Golf v České republice roste a pomalu začíná dospívat. A už je asi pomalu načase, aby se zbavil, či byl zbaven nejrůznějších dětských nemocí, zvlášť jsou-li tyto potencionálně smrtelné pro český golfový organismus.

Golf není hra jen tak nějaká. Je to jedna z nejstarších her, dostává přívlastky královská a jiná a jako taková s sebou nese několik pěkných kusů dědictví. Většinou nehmatatelné, ale o to však v dnešním materiálním a pragmatickém světě cennější, povahy. Jedním z těch nejzákladnějších kousků je smysl pro fair-play. Ano, zní to jako klišé, ale toto klišé zmizí ve chvíli, kdy si uvědomíme, že každý z nás ho při každé své ráně na hřišti posouvá kupředu. Jedno z prvních pravidel golfu je, že každý hráč (rozuměj slušný a tradice ctící) se kontroluje sám, a to i ve chvíli, kdy ho nikdo nevidí. A dále – a to u nás zatím není všeobecně známo a dobře pochopeno – hráč SÁM SOBĚ uděluje trestné rány. Sám svou ctí ručí svým soupeřům za své skóre. U nás se zatím negativně pohlíží na spoluhráče, který porušení pravidla zmínil. „To je ale ….. (tělesný orgán) – dal mi dvě trestné za… (za chybu, kterou jsem udělal sám)“. Takhle to prostě podle tradičních pravidel golfu není. Je zkrátka věcí cti každého hráče dodržovat pravidla.

Historicky se má za to, že tyto šlechetné vlastnosti pěstované a přenášené golfem by měly jaksi „prosakovat“ i do běžného života mimo osmnáct jamek, leč ne všichni to asi takhle chápou.. a je tudíž vcelku pochopitelné, že úřady to chápou ještě méně.

Píši články již několik let a několikrát jsem měl témata vskutku „šťavnatá“ a několikrát jsem byl – i z celkem oficiálních míst – upozorněn, že golf je u nás ještě nerozvinutý, že potřebuje každou pomoc, a že jsme všichni na jedné lodi a že veřejná kritika některých nešvarů do vlastních řad nám všem spíš uškodí než pomůže… Těm, co mě upozorňovali a i vám všem ostatním, tímto slibuji, že otevření následujícího tématu nám všem golfistům jedině pomůže…

V každém z nás je trochu Švejka. Jednoho dne vytočím číslo takového toho úřadu, co si u něj registrujete ochranné známky a říkám:
„Dobrý den, mohl bych si prosím zaregistrovat slovo pivo jako svou ochranou známku?“ Po chvíli užaslého ticha mi příslušná úřednice – mimochodem jinak milá paní – velmi shovívavě (asi jako byste úplnému blbci objasňovali něco zcela jednoduchého) vysvětluje něco v tom duchu, že slovo obecného významu, jako například název odvětví se bez upřesňujícího přívlastku nedá zaregistrovat. Asi jsem neudělal zpočátku příliš inteligentní dojem, neboť některá víceslabičná – pro mne tedy dle jejího názoru obtížná – slova mi téměř slabikovala. Po vyčerpávajícím (pro ni, pro mě i všeobecně) způsobem jednoduché odpovědi jsem se ještě osmělil položit doplňující otázku, zdali…. by tedy nepomohlo, když bych si slovo pivo zaregistroval jen pro použití na lahvových etiketách….!!! V mládí jsem absolvoval několik kurzů herectví a tak mi ta milá paní nepraštila s telefonem a vysvětlila mi celý případ ještě jednou s tím rozdílem, že slabikovala téměř všechna slova. Trochu jsem se zastyděl, slušně poděkoval a zavěsil.

Společnost, která vydává časopis Golf , a několik dalších golfových produktů, měla počátkem devadesátých let minulého století větší štěstí než já. Podařilo se jim zaregistrovat slovo golf jako svou ochranou známku. To koneckonců je zcela dle obchodních zvyklostí, v dnešní těžké době je dobré ochránit svůj výrobek před konkurencí, která by snad v budoucnu chtěla udělat něco nekalého.

Zajímavější ovšem je, že onen úřad usoudil, že slovo golf je takto zaregistrovatelné.

Golfový průmysl se rozvíjel, objevily se další podnikatelské subjekty a jaly se „tak nějak“ nazývat věci svými pravými jmény.

Parta nadšenců chtěla vydávat levný časopis o českém golfu a, inspirována americkým trhem, dala nultému číslu svého děťátka název Golf magazín. Pro informaci těch méně zběhlých – na anglosaských trzích vychází mnoho časopisů o golfu a nesou mimo mnoha jiných i tyto názvy: Golf Digest, Golf Magazine, Golf World, Golf International, Golf Monthly a dokonce jen samotné Golf. Již několik desítek let úspěšně koexistují a nikdo nemá s touto koexistencí sebemenší problém. Dokonce si navzájem přetiskují články. Třeba oni jsou té výše zmíněné jedné lodi, kdoví.. Ještě nebylo nulté číslo ani suché a nadšencům přišlo předběžné opatření od soudu, které zakazovalo další vydávání Golf magazínu. Ten ovšem nebyl Golfu v ničem podobný.

Na jiném místě a v jiném čase se jeden golfový klub po letech odhodlal a začal jen pro své členy vydávat v nevelkém nákladu tiskovinu nazvanou Golf. Zcela jiný formát, grafika, periodicita a vlastně vše.. A podobně i cestovka, která nazvala prostě svůj katalog golfových zájezdů Golf.
A případ zatím – a všichni rozumní doufají, že snad – poslední. Jeden z výše uvedených slovutných zahraničních golfových časopisů – pravděpodobně ten nejslovutnější a nejprodávanější – si našel cestu na český trh. Komplikace iniciované ze strany „zaregistrovatele“ způsobily několikaměsíční zpoždění v uvedení na český trh. Časopis nakonec začal vycházet pod modifikovaným názvem GD. (No řekněte sami, jak asi vypadáme před golfovým světem, když Golf Digest u nás nemůže vycházet pod vlastním, desítky let starým, a všude ve světě (civilizovaném) respektovaným názvem…)

Registrace jména pro právoplatnou ochranu výrobku nebo služby je věc zcela pochopitelná. Ale zdeformované, přehnané a nesoudné zneužívání registrace způsobující nabírání vody do oné společné lodi je věc druhá.

V páté třídě jsme se chodili z legrace ptát do drogerie, jestli nemají bublinku do vodováhy. Neměli. Kdo je hloupostí více vinen? My, že se ptáme na blbost, která neexistuje nebo drogerie, která ji nemá (a právem)? Jak je vlastně vůbec možné, že úřad za danou problematiku odpovědný dokáže takovouto registraci udělit (když mě s pivem správně a promptně vyhodil) a jak je – u všech svatých dimplů – možné, že soud vydá předběžné opatření na základě takovéhoto úředního nonsensu? Kdo je tedy vlastně blbý, kdo blbější a kdo nejblbjejší? Je to zaregistrovatel, registrační úřad nebo chudák soud, který vlastně za nic nemůže, ale musí se řídit tím, co je psáno?

A teď zpátky k pravidlům golfu a integritě tato vyžadující. Pravidlo je pro všechny golfisty stejná objektivní realita. Jsou pravidla svou formulací dokonalá a jsou taková, která nejsou až tak dokonalá. Nicméně základní historické a etické pravidlo golfu (které bylo mimochodem uvedeno mezi prvními deseti pravidly napsanými před několika stovkami let) však říká, že pokud pravidla samotná pro danou situaci „pokulhávají“, má se vše řešit po právu a slušnosti.

Například pravidlo o náhodné vodě umožňuje beztrestně míč spustit, pokud se tento nachází v designérem nevyprojektovaném uskupení vody (v louži). Náhodná voda existuje, pokud se „objeví“ kolem hráčových bot při zaujmutí postoje. Pokud ovšem dostatečně či dostatečně dlouho prší, je možné náhodnou vodu takto „našlapat“ skoro kdekoliv na hřišti. Takže, pokud vám míč leží za drnem či jinak špatně, náhodná voda vám může často při troše „šikovnosti“ pomoci zlepšit si polohu míče.

Vina nejsou pravidla, ani rozhodčí by v tu chvíli možná nemohl celkem nic říct, jen se to prostě „po právu a slušnosti“ nedělá. A každý sám je za to zodpovědný. V tomto případě tedy nelze po právu a slušnosti využít úplně všeho, co pravidla dovolují, neb kdyby to tak dělal každý, hra by zcela ztratila svůj obsah a soutěžní kolo by se asi nikdy ani nedohrálo…

ilustrační obrázek: Mabel

Počet přečtení: 36 421
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017