ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Co s takovým hráčem?…

29.09.2010 | Michael Jon | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jak pravidlově korektně vyřešit něco, co doufám už nikdy nezažiji!

Před několika dny jsem šel Old Couse na Čeladné, jistý komerční uzavřený turnaj. Ve flajtu s námi hráč s téměř singl hcp, ještě spoluhráčům (my tři se znali, s ním nikdo) říkám, ok, koukejte, to bude super golf, něco se přiučíte. Bohužel se mohli naučit pouze tak to, že neskutečně podváděl. Buď si upisoval rány – říkám, ale měl jsi tolik a tolik a on nene, měl jsem tolik… nebo, což bylo ještě lepší, když zahrál do rafu (což nebylo tak řídkým jevem na jeho hcp), tak zázračně nacházel balónky – ale jinde, než kam skutečně zalétly… Pak jsem se na něj zaměřil, měl druhý míč totožného označení v ruce a pak měl najednou ruku prázdnou a zázračně svůj míček našel…

Musím říct, že jsem něco takového za 6 let na hřištích neviděl a představa, že by po tomhle výkonu si ještě navíc šel pro cenu, mě úplně dostávala. Jenže já mu nedělal zapisovatele, psala mu paní s 54 a ta měla na tom těžkém hřišti co dělat sama se sebou. Tak jsme na to prostě rezignovali, hlavně tedy já, protože jsem se potřeboval soustředit na svoji hru a ne na něj. Bylo mi trapně už z toho, že taky nemám tak daleko do singlu a kromě už celkem dobré hry bych od takovýchto lidí očekával golfovou etiku par excellence. Nakonec jsem ho i tak porazil, ale to je to poslední.

Ale zajímalo by mě, jak jsme měli jako zbytek flajtu reagovat (nemyslím lidsky… mu nabančit), ale pravidlově. Byť, jak už jsem psal, doufám, že to nikdy v životě nezažiju. Díky za názor.

Petr

Odpověď na dotaz

Dobrý den Petře

Chtěl bych se dneska spíš trošku vyzpovídat a radši už dopředu prosím – neberte si nic z následujících řádků osobně…

Když už se na hřišti najde podobný vykuk, jakého tady popisujete, je potřeba s ním zamávat rychle, nekompromisně a dostatečně hlasitě. Rozdělíme si to do dvou částí.

Část první: Jak?
Každý turnaj, opakuji KAŽDÝ, má svůj Soutěžní výbor a svého rozhodčího. Pokoušel jste se mu vysvětlit, že by to takhle nešlo, pak jste, jako absolutně převážná většina hráčů, rezignoval. A to je moc špatně. Nejde rezignovat na taková svinstva. Upozornit hráče, že něco není v pořádku, může kdokoliv. Nejenom zapisovatel. To je alibismus. No a když to nepochopí, tak do něj. Nejjednodušší cesta je spočítat mu někde rány, nic mu neříkat a pak už jenom přijít za rozhodčím nebo členy Soutěžního výboru a vysvětlit co a jak proběhlo na hřišti. Nejlépe s dalším členem flightu. A zeptat se, jestli to musíte dávat písemně. Jediná správná cesta je DSQ, alias “disk” neboli diskvalifikace. Několikanásobné porušení Pravidel v podobě neoprávněného nahrazení míče, hry z nesprávného místa, získání či nezískání významné výhody a ve finále odevzdání nižšího podepsaného výsledku na jamce (jamkách), než byl skutečně zahrán, tady ani pravidlově rozebírat nebudu. Těch diskvalifikací by bylo v tomhle případě určitě hned několik. No a tím to nekončí, protože pak má také každý hráč svůj domovský klub, svoje domovské STK. Takže vůbec není od věci napsat na jeho domovský klub avízo. Protože právě výbory a sportovně technické komise klubů by měly umět takové “věci” řešit v prvním sledu.

Část druhá:Proč?
Protože v turnaji byly desítky dalších hráčů a už jenom v kategorii určitě ten doveda nehrál sám. Přece není fér si to celé nechat jenom pro sebe a sobecky si “neotravovat svůj” den. Přece není fér vůči těm ostatním, kteří hrají v jiných flightech, nechat tohle komukoliv projít. A taky je potřeba se těchto týpků zbavit tak, aby to o nich všichni věděli a aby měli cejch. Když ne na pořád tak aspoň na hodně dlouho!

Zkrácená verze odpovědi: nenechat ho napsat pětku tam, kde hrál sedm, nenechat ho zahrát míč nalezený tam, kde se nemohl ztratit, donutit ho eventuelně k tomu, aby vám umožnil udělat na míč jasnou značku před hraním další jamky, poslat ho domů a říct mu, že si nenecháte kazit den, najít rozhodčího a promluvit s ním o tom a hlavně – UKÁZAT NA NĚJ PRSTEM!, a to všechno prosím pěkně NAHLAS!…

Proboha živého přece hrajeme golf a nebudeme se podobných gaunerů a podvodníků bát?!!!

Foto © Karel Brázdil
Michael Jon

Počet přečtení: 3 449
Komentáře
  • Emil napsal:

    smutny je na teto situaci fakt, ze ti jenz hraji golf pro radost si s takovym to golfistou ve flajtu v obou pripadech akorat tak zkazi den :-( nevim zda je tak mimo realitu pro cgf v opakovanych pripadech takovemuto golfistovi udelit nejaky distanc, zvysit hcp apod..v honbe za lepsim hcp jsou take usmevni hraci, kteri vehemntne snizuji hcp v tzv. nesouteznich vysledcich…nedavno jsem mel tu cest potkat jednoho strelce, ktery behem 4 mesicu snizil z 54 na 11,6 a to jen na nesouteznich vysledcich. na hristi hral svych 6-nekonecno (hlaseno max. bogey). aut byl pro nej freedrop a o golfove etikete nemel ani tucha.

  • Lamidach napsal:

    Koukám, že čím nižší HCP, tím více podvodníků…
    Tohle je fakt síla. Já jsem to před několika dny zažil také a upřímě mi je z toho smutno. Vždycky jsem byl názoru, že je to každého věc a že každý šidí jen sám sebe, ale když to pak člověk zažije in natura, je to jiné. Opět stejný příběh jako u Petra. Hráč se skoro singl HCP a zapisovatel hřáč s HCP 54. Neděle dopoledne, Karlštejn. Po několika odehraných jamkách jsem slyšel spoluhhráče hlásit svému zapisovateli par na jamce, kde hrál boggie. Zeptal jsem se ho jestli náhodou nehrál o ránu více. Zapřemýšlel a řekl, ano máš pravdu, bylo to pět. Říkám si, ok, je do domácí hráč, stane se… Od té doby jsem ho neslyšel ani jednou co hlásí svému zapisovateli, ale moc dobře vím jak hrál. Pamatuji si všechny rány všech lidí ve flajtu, taková moje úchylka ;) Nic méně po tom co jsme se vrátili do klubovny a odevzdali karty chodili kolem další z členů a mohutně ho poplácavali po ramenou a gratulovali. Proboha k čemu? Vždyť až na posledních pár jamek hrál šrot (na singl) a dokonce i on sám byl udiven jak je to možné, že hrál nic moc a že se někde musela stát chyba… Ano stala se někde chyba, ale rozhodně ne neúmyslně… Doma jsem otevřel jeho score card a dopočítal jsem se minimálně o 7 ran míň než skutečně zahrál, což mu přineslo druhé místo v turnaji a snížení na singl HCP. Zpětně s tím nic neudělám, takže jen bohužel ponaučení pro příště.

  • Dušan Houdek napsal:

    Nemůžu uvěřit v tom článku jedné věci. Že se na to, jak má postupovat, musí ptát hráč (podepsán jako Petr), který o sobě píše, že už má taky téměř singl HCP. A hlavně, že mu to nechal projít! V tomto případě musím konstatovat, že tazatel Petr má jen o něco málo menší vinu na tom co se stalo, než ten podvádějící hráč. Chápu, že si někdo nechce kazit hru, ale bohužel, je to chyba. Příště vám ji ten samý hráč zkazí znovu, proto je třeba tyto “golfové parazity likvidovat”. Jestli si tazatel stojí za svým, nic mu nebrání alespoň uvést jméno taho hráče, klub a jeho hcp, když už ho nedokázal umravnit během hry. A není podstatné, jestli měl jeho skorekartu, nebo ne. Zažil jsem obdobnou situaci letos na Kunětické hoře, kde jsem hráči, jemuž jsem zapisoval, musel na každé jamce korigovat nahlášený počet ran. Sveřepě se držel systému: “hraju 6, hlásím 5, píš mně 4″. Aby si mně “získal” dokázal přesvědčit na jedné jamce zbytek flightu (pán hcp 36 a paní hcp 31), že míč, který jsem nenašel v roughu, všichni viděli tam zalétnout, takže je nesmysl, abych se vracel a hrál nový z původního místa s jednou trestnou, ale mám si v tom místě, kde jej viděli zapadnout, normálně spustit míč nový a hrát bez ztráty rány. Evidentně mu vadilo, že jsem jeho návrh nepřijal (byla to samozřejmě snaha tímto “paralyzovat” mou další aktivitu vůči jeho hernímu svinstvu). Nakonec ekceloval na 5-ti paru č.16, když nedopatoval osmou ránu do jamky, míč zvedl a řekl: “napiš mně sedm, normálně tady hraju par, nejhůře bogey”. Jamku jsem mu škrtl, což vzhledem k tomu, že se hrálo na rány, znamenalo konec jeho ambicím. Následoval gejzír nadávek, který postupně přešel ve škemrání “no tak neblbni, tak mně to napiš, vždyť jde o h…o”. Ten turnaj jsem nedohrál ani já, protože mně ten jeho “herní styl” dost rozhodil, spíše jsem vždy raději chodil nejdříve za ním do roughu a až pak jsem šel za svým míčem. Tak se i stalo, že jsem na jedné další jamce nenašel svůj míč, protože jsem se více věnoval kontrole spoluhráče. V tu chvíli jsem se rozhodl se nevracet k odehrání nového míče, protože turnaj už mne přestal dávno bavit, a doprovodil jsem onoho spoluhráče (který nám oznámil, že ho taková hra nebaví a že končí :-), raději i do klubovny, abych měl i formu ukončení jeho účasti na turnaji pod kontrolou. Pikantní celém tomto smutném příběhu bylo to, že ten hráč, o kterém píšu, je můj známý a na turnaj mne pozval (velice nepříjemná kombinace!). Pravda je, že od té doby se už nestýkáme. Nakonec jsem popsal tuto historku v e-mailu a poslal všem, kteří s ním mohli na hřišti přijít do kontaktu a na jeho domovský klub. Dnes jsem rád, že jsem to udělal, tenkrát mně z toho dost dlouho bylo nevalně. Ale jak psal pan Jon, není možné tohle svinstvo tolerovat,a to i za cenu ztráty osobního komfortu jak při hře, tak po ní. Takže podle mne

  • Tomáš Glatz napsal:

    Taky se mi to stalo, pocity rozporuplné:
    Co si má člověk/golfista vybrat? To co já jsem udělal napsáním nížeuvedeného dopisu nebo na to srát a starat se o sebe?
    Nějaké univerzální řešení neznám, hledám na to odpověď. Zatím bojuji se 2ma možnostmi:

    1. Vysrat se na to co kdo dělá, nestarat se o nic jiného než svoji hru. Když někdo chce švindlovat, ať to dělá, mě se to netýká
    2. Mít potěšení ze soutěžení a sdílení stejných hodnot s jinýma lidmi. To je to po čem toužím. Rozumíš?

    No a když se ty dva principy dostanou do rozporu, tak jsem na rozpacích.

    Napsal jsem dopis viz níže, dotyčný byl sice pro tento turnaj diskvalifikován, jinak nic.

    Když jsem ho potom jednou potkal v restauraci u golfu v hloučku rozjařených kumpánů, posměšně na mě zavolal: Tak co, kdy mě zase práskneš?”
    Takže je v pohodě, a zřejmě ho to nijak nevzualo.

    Ten dopis:
    ————————–
    Česká golfová seniorská asociace
    Kladenská 33
    160 00 Praha 6
    tel: 235358636
    fax: 235360142
    mobil 728921722
    E-mail alenamatolinova@tiscali.cz

    Na vědomí:

    Česká golfová federace, cgf@cgf.cz, secretary@cgf.cz
    Golf Club Praha, gcp@gcp.cz

    V Dobřichovicích 25.7.2006

    Vážené dámy a pánové,

    hraji golf asi 12 let a tvoří podstatnou část náplně mého života. Považuji ho nejen za sport, ale za určitý způsob filozofie a přístupu k životu a lidem. Na rozdíl od jiných sportů zde spoluhráč není „nepřítel“ (vyjma snad jamkovou hru), nýbrž partner, s nímž si vzájemně člověk pomáhá, hledá míč, radí, fandí mu, diskutuje o chybách a zlepšení. Tak jsem to vnímal po celou dobu a nikdy se mi nestalo nic ani vzdáleně podobného dnešní situaci v prvním kole senior tour na Darovanském dvoře.

    Byl jsem ve flightu
    09:10 MAŘÍK Emil TICHÁ Eva GLATZ Tomáš DVOŘÁK Jan

    S panem Maříkem jsem už několikrát hrál, nikdy jsem s ním neměl žádný konflikt a považoval jsem ho za jednoho z mnoha golfových přátel „spolupostižených“ tímto sportem.

    Na jamce č. 11 se odehrála tato situace. Předesílám, že se pokusím vylíčit ji co nejobjektivněji a nemám v úmyslu pana Maříka postavit to ještě horšího světla než to udělal svým jednáním sám. Pokud by on uváděl jinou verzi situace, lze to konzultovat s dalšími spoluhráči ve flightu. V dialozích budu pro stručnost označovat E. Mařík=EM, T. Glatz=TG.

    Jamka č. 11. Drive EM do vodní překážky. Pomáhal jsem mu hledat míč v trávě na okraji. Něco našel a hrabal rukou kolem toho.
    TG: Máš míč? Co děláš?
    EM: Odhrnuji trávu, abych zjistil, zda je to můj míč.
    TG: Ale podle mne jsou za to 2 trestné. Ve vodní překážce se nesmíš ničeho dotýkat, míč můžeš odehrát, pokud pak zjistíš, že nebyl Tvůj, není to trestné.
    EM: To snad ne, když míčem nepohnu, mohu odhrnou trávu abych zjistil, zda je můj.
    TG: Pokud mi nevěříš, nech si zapsat 2 výsledky a pak se zeptej soutěžního výboru.
    EM: nepamatuji si zcela přesně , a není to podstatné, ale řekl něco jako co že se do toho pletu, že já ho nepíšu.

    Pan Dvořák (jeho zapisovatel) taky vyjádřil názor, že za to jsou 2 trestné. EM tedy svůj míč odehrál, bohužel jen asi o 3 metry dál, opět do trávy ve vodní překážce (4. rána). Pátá na fairway, šestá do greenside bankru, sedmá na green, 2 putty, tedy 9. Nahlásil 8. Když jsem ho jemně upozornil, že 9, jal se to přepočítávat a poté (poměrně vztekle, ale to také není podstatné), řekl „tak 9“. A začal mi spílat slovy jako co že se do toho seru, že ho nepíšu, že ho seru už dlouho, že si ten míč mohl dropnout, ať se o něj už nestarám a nemluvím na něj. Na to jsem jen klidně opáčil, že to mi nedělá problém a pokud si chtěl míč dropnout, měl to udělat.

    Při obligátní děkovačce po dohrání 18. jamky jsem mu řekl, že mu rád podám ruku, pokud uzná nevhodnost svého jednání a omluví se za něj. To odmítl a začal na mne – chtěl jsem napsat řvát, ale třeba jen mluvil zvýšeným hlasem – asi tohle: „Ty mi pořád stojíš za prdelí a hlídáš mne a to je proto že chceš nade mnou vyhrát a to se ti stejně nepodaří“. Což u mne i u spoluhráčů vzbudilo jen útrpný úsměv. Já jsem ani nevěděl jaký má HCP a nikdy jsem se o to nezajímal a kdyby porazil Tigera Woodse, budu mu jen fandit.

    Tím můj popis situace končí. Etiku jednání posuďte sami. Nezvratným faktem je, že EM na jamce č. 11 zahrál 9 a podepsal 8 ran. Kopii tohoto e-mailu zítra ráno předám soutěžnímu výboru, ať s ní naloží podle svého uvážení, případně konzultuje ostatní spoluhráče ve flightu.

    Proč Vám to píšu? Vůči panu Maříkovi nechovám žádnou osobní zášť. Kdyby to nebyl člověk ve věku, kdy může hrát senior tour a hraje ho patrně déle než já, nýbrž nějaký pseudopodnikatelský rychlokvaška, mrzelo by mne to také, ale tento dopis bych nepsal, kvůli pocitu, že to nemá cenu. Pro pana Maříka já jistě nejsem žádnou autoritou která by mohla ovlivnit jeho chování. Ale třeba Vy najdete způsob, jak na něj zapůsobit, aby napříště od podobného jednání upustil a přispěl tím k tomu, aby golf zůstal nejen hrou, ale „way of life“, jak byl vymyšlen a provozován staletí.

    S úctou,

    RNDr. Tomáš Glatz, Csc.
    GKL, 012-0097
    602 228209
    tglatz@seznam.cz

  • Michal Husak napsal:

    Zazil jsem (3x s ruznymi spoluhraci) jeste horsi situaci. Spoluhraci ve flightu tlacili mne samotneho , abych “nezdrzoval” a podvadel. Konkretne abych si hodil nenalezny micek a hral dal … Bylo to po odpalech kdy se opravdu nedala predpokladat nutnost hry provizorniho mice … To vam pak otravi cely den …

  • Hočkis napsal:

    Zdravím všechny diskutéry, pro upřesnění sjem ten, kdo ten dotaz panu Jonovi poslal. Píšete chodit za ním do rafů..no to jsem dělal, ale já neujel 400 kilometrů na Čeladnou proto, abych někoho hlídal po rafech..chtěl jsem si užít hřiště, kde se hrála EPGA a ne někoho hlídat…tím spíš, že to byl tak šedesátiletý chlap a ne nějaký mladý smrad, kterýho by šlo “vytahat za uši”. Zbylí dva hrácí měli dost potíží s hřištěm a extremním větrem a asi se toho dobrého hcp i tak trochu báli…jinak ale ten pán byl při běžném projevu extrémně milý, pořád se smál, žoviálně hovořil – vyjma oné “drobnosti” velmi příjemný člověk. No a ještě jsem zjsitil, že za stranu těch “zemanovců” teď v Ostravě či blízkém okolí kandiduje v podzimních volbách a chce do politiky “vrátit kulturu” :-) :-) chraň nás, nebo tedy Ostravany, Bůh..
    Mějte se všichni fajn :-) Golfu zdar

  • Ota DOLEŽAL napsal:

    Souhlasím s Michelem Jonem, dokonce jsem ho při jednom turnaji použil jako “hlídacího psa”. Dopadlo to přesně v duchu pravidel a bylo vymalováno. Dotyčný “podvodník” ani nepočkal na oběd a zmizel. Druhý případ jsem zažil na Dětské tour na Malevilu, kde jsme spolu s Petrem Drbalem jednoho opravdu mladičkého hráče diskvalifikovali. Měl také jednomístný neboli singl hendykep. I když nám otec vyhrožoval. A podobných historek mám vícero. Přidám ještě jednu. V Hrádku jsem hrál s jedním vykukem, který při markování na grýnu dal markovátko před míček směrem k jamce a pak míček vrátil před to markovátko. Získal cca 4,5 cm. Dopadlo to tak, že jsem mu řekl, že mu nepodepíši kartu a jestli nepřestane, přerazím o něj hůl. A dal jsem mu na výběr. Odešel ze hřiště a pár dní mne pomlouval. Ale k řešení situace. Je to jednoduché. Stačí po každé ráně všech hráčů ve flajtu nahlas říci např: “LEŽÍME DVĚ” a po každé ráně znovu. No a do rafu chodit s dotyčným. Věřte, že mu to otrávíte tak, že možná odejde ze hřiště sám před koncem kola. Osobně doslova nenávidím tyto hráče, protože si jdu zahrát a ne dělat policajta. Takže NEBOJTE SE – i v USA říkají, že kdo podvádí při golfu, podvádí i v životě. Záleží jen na nás, zda si to necháme líbit. Pěknou hru přeji.

  • Ivan Paggio napsal:

    Singl hendikep je termín pro jednomístný hendikep, tedy pro lepšího hráče.

  • štěpán napsal:

    Nebudu hráče komentovat. Asi nějaký manažer, co je zvyklý, že musí být vždy po jeho. Mně zaujal terminus technicus “singl HCP”. Co tím chtěl autor říci? Jsem začátečník a tak se musím ptát.

  • Ondřej Bosák napsal:

    Dobrý den všem,

    naprosto souhlasím s názorem p. Michaela Jona. Nebojte se na takové lidi upozornit a zostudit je, nejlépe před celou klubovnou. Ti čestní a féroví golfisté jste přece vy ostatní, neciťte se tedy jako slabá menšina. A snažte se, lépe možná “snažme se”, takové nezmary z nádherného světa golfu vystrnadit. V životě totiž snad neexistuje horší trest než je veřejná ostuda.

  • Karel napsal:

    Děkuji. V sobotu jsem hrál na Malevilu a podobný případ jsem ve flightu zažil. Bylo dusno. Tak jsem na desáté jamce vše vyřešil tím, že jsem zcela otevřeně o svých pochybech hovořil, pěkně z očí do očí. Pokud někdo si neumí počítat rány tak ať si pořídí kuličkové počítadlo!!! Byl jsem připravený vše nahlásit po turnaji. Naštěstí se dotyčný srovnal a byl klid.

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017