ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Co dělá major dramatickým? No přece Tiger.

12.04.2011 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Kdo v neděli vydržel přes půlnoc při sledování finále Masters, byl odměněn. Tak napínavé a stále proměnlivé finále slavného turnaje se už dlouho nekonalo. A velkou měrou se o to zasloužil Tiger Woods.

Do finále nastupoval se solidním náskokem čtyř ran jedenadvacetiletý Rory McIlroy. V minulosti měl občas problémy s tím, aby v jednom kole „neulétl“ směrem nahoru. Tři kola se tomu v Augustě vyhnul, vyzařovala z něj mladická uvolněnost. Jenže ve čtvrtém kole zaplatil daň právě za svou nezkušenost, malou psychickou odolnost (ovšem pochopitelnou). Dílo zkázy dokonala desátá jamka se třemi nad par, ve výsledku měl celkem 80 (!) ran. A poklesl z prvního na patnácté místo.

Bylo mi Ilroye, kterému bylo v jednu chvíli doslova do breku, skutečně líto. A určitě mu nikdo nepřál takový sešup. Zároveň se ale ukázala krutá zákonitost golfu. Hráč může mít štěstí, může mu vše vycházet, ale nikdy to netrvá věčně. Vždycky narazí na své meze. V případě Ilroye to byla přílišná tíha okamžiku. Ale určitě má před sebou budoucnost, i z téhle nepříjemné zkušenosti bude jednou těžit.

Stejně jako odpadal Ilroy, dral se nahoru s tygří silou Woods. Především první devítka vypadala famózně. Čtyři birdie a jeden eagle, celkem pět pod par. Woods dokonce v jednu chvíli vedl celé startovní pole. Diváci šíleli, hnali jediného Američana tak vysoko v poli kupředu. Jenže Woods dělal chyby. Zbytečný trojpat na tříparu, nevyužitá šance na pětiparu. I pár minutých jamek, kdy míček lízl okraj.

Woodsova spanilá jízda byla nádherná a byla to také ona, která celému finálovému kolu dodala náboj. Tiger je zpátky, Tiger zase válí, Tiger je v Augustě doma – to si asi říkal každý divák. Woodsova hra nebyla tak rozkolísaná jako v minulém roce, ale že by se hráčovi podařilo dostat se na předaférovou úroveň, to se ještě uvidí. I loni totiž v Augustě skončil čtvrtý.

Opět se ale potvrdilo, že golf bez finišujícího Woodse je výrazně méně atraktivní. Číselně by se dalo říct, že Woods „udělá“ třetinu popularity a přitažlivosti golfu. Woods už dávno nehraje na majorech jen o vítězství, ale o absolutní korunu nejlepšího hráče všech dob (na úkor Nicklause s osmnácti majory). Je to skutečně titánský boj, hra ve hře, s ničím nesrovnatelná, při které jsou ostatní hráči jen pouhými statisty.

Ukazuje se také, že milostné aféry v podstatě nic nezměnily na Woodsově oblibě u diváků. Ti prostě chtějí vidět výjimečného hráče – a když ho mají, minulost a osobní selhání je nezajímá. Woodsova hra stojí nade vším. Byť jeho ex-manželka a mnozí blízcí, aférou zasažení, to vidí určitě jinak.

Woods sice skóroval a prokousával se pořadím nahoru, ale to nakonec dělali i ti ostatní. Woodsových 67 zopakovali ještě další dva hráči a vítězný Schwartzel dokonce zahrál 66. Když už Woods seděl v klubovně a spolu s dalšími pěti, šesti hráči byl ve vedení na –10, bylo chladně uvažujícím statistikům jasné, že nevyhraje. Konkurentů bylo hodně a čekalo je ještě několik jamek, na kterých mohli získat.

Asi nejnapínavější momenty skutečně přicházely ve chvílích, kdy byl ve hře o titul jak Woods, tak další hráči na skóre okolo –10. Uchazeči o zelené sako byli vedle Američanů Woodse a Van Pelta také tři Australané Scott, Ogilvy a Day. Dále Jihoafričan Schwartzel, Angličan Donald, Argentinec Cabrera a Korejec Choi. Devět adeptů! Osobně mi přišel silný Cabrera, který už sako jednou vyhrál, výborně vypadal i Adam Scott. Ale nakonec se radoval nenápadný a překvapivě konzistentní Schwartzel. Hlavně ustál finiš, kdy nasbíral rozhodující berdíky.

I když byla letošní Augusta napínavá až do posledních chvil, přece jen musím vzpomenout jeden zážitek, který tohle vydařené Masters překonává. Ryder Cup před půl rokem. To byl podle mne absolutní divácký vrchol. Je to dáno tím, že se hraje kolektivně, navíc jde o souboj nacionální. A hra má také jiný, dramatičtější formát. V tomhle jsou individuální sporty jako golf, tenis, atletika či cyklistika v nevýhodě. U týmových sportů totiž hrají roli psychologické archetypy, napodobení boje „tlupy“ proti jiné tlupě. I proto patří k nejpopulárnějším sportům fotbal, americký fotbal, hokej, košíková atd. Byť já osobně dávám raději přednost právě individuálním sportům.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 

 

Počet přečtení: 1 521
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017