ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Český pič v golfovém lengviči

16.01.2006 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

České tvary anglických golfových termínů. Téma odjakživa burcující a na tomto serveru mnohokráte diskutované. Nyní si je vzal na mušku Andrej Halada v Zeleném Baullu. Takže tee nebo tý? Green nebo grýn?

K tomuto článku mne inspiroval kolega Ivan Paggio z České golfové federace, když se pozastavil nad tím, že jsem v jednom z předchozích Baullů použil výraz „wedžka“. Ano, je to špatně: měl jsem napsat vedžka. Jenže: nevypadá „wedžka“ vizuálně trochu líp? A co třeba takový výraz „večka“? Anebo je lepší původní termín, pitching wedge? Tak se na to pojďme podívat.

Nejprve ocituju jednu část z podnětného článku, který Ivan Paggio napsal už v roce 2001 a jenž je na téma české, počeštěné a anglické výrazy v golfu.

„Posuďte sami dvě následující umělé věty. Jedna je tvrdošíjně “anglická”, druhá tvrdošíjně “česká”:

“První hráč flightu drivuje z tee. Míč má trochu fade, ale dopadá na střed fairwaye. Caddy odkládá driver do bagu. Druhá rána před bunkery. Hráč bere do ruky wedge, pitch na green. Míč zůstal na foregreenu, chip, dva putty, bogey. Puttovat lépe, mohl to být par. Pro scratch hráče je to birdie jamka. Může za to putter?”

“První hráč flajtu drajvuje z odpaliště. Míč má trochu fejd, ale dopadá na střed ferveje. Kedy odkládá drajvr do begu. Druhá rána před bankry. Hráč bere do ruky večku, pič na grín. Míč zůstal na forgrínu, čip, dva paty, bogy. Patovat lépe, mohl to být par. Pro skreč hráče je to berdy jamka. Může za to patr?”

Ani jedna nic moc, určitě to cítíte se mnou… Za sebe mohu říci, že mě se více líbí anglická verze. Snad proto, že k násilnému počešťování mám odpor už z dob, kdy se z Rangers museli stát Plavci.“

Když jsem ty dvě ukázky četl, uvědomil jsem si, že se mi víc líbí ta druhá, česká. Je to tím, že patřím k jiné generaci (ale ne zas tak o moc let), že hraju golf teprve dva roky, anebo se golfová čeština od roku 2001 už posunula?

Faktem je, že jsem při psaní golfových výrazů taky už prošel určitým vývojem. Ještě před rokem bych například psal green. Ale dneska? Na grýnech mi to frčí a už se ani neohlédnu. Taky jsem psal fairway. Je to krásné, vznešené, starobyle anglické, ale … nepraktické. Fervej se píše mnohem jednodušeji, nemusím to po sobě tolikrát opravovat. Stejně tak flajt – rve to sice oči, ale kdo se má pořád otravovat s těmi třemi souhláskami fliGHT? Putter? Pořád myslet na ty dvě „t“, stejně tak na „e“, které při výslovnosti v češtině odpadá. Takže stejně jako v Postřižinách zkracuju: patr. Vypadá to jako fotr, lotr i katr dohromady, ale nabízí víc pohodlí. Zrovna tak bunker/bankr.

Zmíněné příklady mají jedno společné: české výrazy jsou praktičtější. Řekl bych, že se ujaly právě kvůli svému menšímu počtu písmenek, své jednoduchosti. A i proto asi vítězí výraz grýn nad českým výrazem jamkoviště, který je sice přesný, ale dlouhý.

Někdy je to ale naopak, používaný český výraz je delší a komplikovanější než anglický. Například tee. Nikde jsem neviděl psát „tý“. Ale všichni používáme týčko. Jenže v tomhle případě hraje roli fakt, že se podařilo najít de facto nový a původní český výraz. Anglické tee je tak nějak chudé, navíc to připomíná čajové tea, a to je přece úplně jiná káva než české týčko. To zní roztomile, vypadá hezky a je skoro stejné jako jiný český výraz: tyčka. A týčko je vlastně taková malá tyčka… Úplná překladová harmonie. Svůj půvab má i zdrobnělý výraz kedík, který se rovněž ujal bez protestu. Vychází to z logiky věci, kedíci přece bývají „malí golfisté“, kluci, kteří si svou činností přivydělávají. Přepis „kedy“ už tak pěkný není.

Pojďme teď k výrazům, kde to stále nějak drhne. Třeba k té zmíněné wedge/wedgi/wedži/vedži/večce. Český termín večka je nejfonetičtější, ale vedžka vypadá trošku líp. Nebo ne? Večka, to je jako tečka, vlečka… Já osobně jsem se v tuhle chvíli rozhodl, že budu prozatím psát vedžka. (Tady máte důkaz, jak se vlastně tvoří golfová čeština: nějaký pisálek se prostě rozhodne…) A co třeba pič? A pičinkvečka? S tím slovem „pič“ asi budou problémy (rozhodně větší než s čipem, který vplul do golfové češtiny lehce i proto, že tam byl už z počítačové sféry). Dobrá, pič ještě beru, ale co když pičuju? To hraju krátce měkce na grýn, anebo vulgárně nadávám? Tak snad abych zase pitchoval. Wedgí. Nebo wedgeí? Vlastně vedží. No to je teda maglajs…

Přesunuli jsme se už na pole estetické, kde výrazy posuzujeme nikoli podle jejich praktičnosti, ale podle vizuální libosti a líbivosti. Například nikde jsem zatím neviděl výraz „ígl“. Nebo „ýgl“? Vypadá to děsně, že jo… Orel, orlík, to se nepoužívá, takže zatím: eagle. A ptáček, neřkuli pták (birdie), s tím se to má jako s tím pičováním. Golf je slušná hra. Naopak berdík se chytl, vypadá hezky jako to týčko, ale je to přece jen moc dětinské. Bérdi ale tak pěkné néni. A berdy? Možná… Možná přijde i bogy, zatím se píše i původní bogey. Tady by byl hezký český výraz „bubák“, což je překlad anglického slova „bogy“; původní bogey znamená „strašák“. Zahrát bubáka není přece tak strašné. Někomu se hodí i dvoububák a trojbubák. Kvadrobubáka už nebere skoro nikdo. To je ten strašák. Na čtyparech se mu říká sněhulák (8 neboli osm ran).

Esteticky divný je i výraz drajvr, kde je to drsné spojení písmen JVR. Ale s drajvováním už nikdo nemá potíže, stejně tak s výrazem drajv pro typ rány. Jenže co třeba drajvink renč? Zatím se víc píše driving a ne drajving. A máme rangeové míče, ne rendžové, natož renčové (Filip Renč by pak mohl chtít tantiémy za každý odpálený…). Nepíšeme ve větší míře ani grýn fý, patink grýn, eprouč, frinč, bekspin, kery, dró nebo raf. Proč asi? Raf haf… Fý, to je fičák! Tý jako Tý tý nebo tů tů…

Jenže jak je potom možné, že šlajs (nebo šlajz) zdomácněl tak rychle? Vždyť vyhlíží taky strašidelně! Při počešťování zjevně hraje důležitou roli i to, jak často ten který výraz používáme. Na grýnech jsme pořád, na fervejích bychom chtěli být stále, v bankrech jsme, ačkoli nechceme a každý občas šlajsuje… Podle téhle logiky nás asi brzo čeká i ten zmíněný raf. Haf haf!

Jeden zajímavý interdisciplinární příklad. Typ rány: lob. Golf přejal termín, který se užívá především v tenisové terminologii. V češtině ho také píšeme pořád s „b“, ačkoli s „p“ by to bylo fonetičtější, pohodlnější. Jenže ten výraz je už tak známý, že o nějakém slově „lop“ nikdo neuvažuje. Mimochodem, někteří tenisté, kteří začali hrát golf, používají občas výraz „slajs“, nikoli šlajs. Ono je to pochopitelné – anglické slice, čili říznutá, roztočená rána, se správně vyslovuje „slajs“.

Abych to shrnul: golfová čeština je dnes v dynamickém stavu, rychle se mění, stejně jako golf v Čechách. Směr posuvu je zřejmý, výrazy jdou více k počešťování. České ekvivalenty se používají jen někdy, především u enormě se vyskytujících a již starších označení (odpaliště, železo, dřevo atd.); v některých případech ale ustupují před praktičtějšími termíny, přejatými z angličtiny a počeštěnými. Jen výjimečně se podaří nalézt esteticky libou symbiózu, popřípadě nový termín. A v některých případech je pravděpodobné, že u anglicky psaného výrazu zůstaneme. Například hole in one. Výraz „houlinvan“ jsem skutečně ještě nikde neviděl. I když „houlin“ se v hovoru říká. Ale taky se říká eso. Takže uvidíme.

[Gallery not found]

Počet přečtení: 4 512
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017