ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Česká Růženko, probuď se

26.11.2013 | Andrej Halada | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Jestliže jsem minulý týden psal o golfu v evropských jižanských zemích, pak do tohoto rámce se hodí následující text. Ve španělském Katalánsku se na podzim konal další ročník veletrhu golfové turistiky a Česko na něm mělo svého zástupce.

Byl to už 16. ročník International Golf Travel Market a za Česko se ho zúčastnila také Marie Jehličkova, prezidentka neziskového sdruženi CGTA, které propaguje Česko jako golfovou destinaci. S golfovým turismem má Marie Jehličková velké zkušenosti, založila a šestnáct let provozovala cestovní kancelář Intercontact, která v Česku jako první začala organizovat golfové zájezdy.

Podle Jehličkové lze v současném golfovém turismu vypozorovat několik tendencí. Tou patrně nejdůležitější je opětovný nárůst zájmu o golfové cestování, který po roce 2008 výrazně poklesl. Golfisté ze západní Evropy a především z USA opět mají peníze i chuť jezdit hrát jinam, než za svá humna. Seznamu oblíbených destinací vévodí Španělsko, následují USA, Portugalsko a Thajsko, pak Skotsko, Irsko a Spojené arabské emiráty.

Důležitým trendem je i fakt, že celosvětově se golf čím dál více otevírá nejširšímu spektru rekreačních hráčů, přesněji těm, kteří nejsou úplnými golfovými nadšenci. Mít handicap prostě už není nezbytnou “vstupenkou” mezi golfisty. Je zjevné, že trh hledá další a nové zákazníky – všude a kohokoliv. Podstatné je, aby dotyčný přinesl peníze, přičemž jak hraje, to už je jeho věc (a pak snad jen maršála na hřišti). S tím také souvisí vzestup hřišť, která se deklarují jako public, tedy veřejná.

Ve vztahu k České republice a mnoha evropským zemím, kde je při vstupu na hřiště nějaký HCP (či rovnou karta) vyžadován, je to tendence „uvolňující“. A je také pravděpodobné, že národní federace na to budou muset nějak reagovat. Měly by začít přemýšlet o dělení spíše na golfisty „výkonnostní“ a „zbytek“, přičemž do první kategorie by spadala jen úzká skupina skutečně sportovních hráčů a do druhé všichni ostatní, tedy rekreanti, ať už lepší či horší, nebo hrající jen párkrát za rok. Tak jak je to dnes třeba v tenise.

Dalším poznatkem získaným ze setkání odborníků na golfový turismus je podle Jehličkové skutečnost, že pro golf jako takový (a potažmo golfovou turistiku) dnes není potřeba mít krásné hřiště ve skvělé kvalitě. Některým hráčům naopak vyhovuje běžné hřiště, kde se ale budou cítit příjemně, domácky; ovšem za předpokladu dobrých služeb. I proto se také čím dál více určité typy hřišť sdružují do zájmových skupin, kde si kvalitou, komunikací a cenou rozumějí. Hřiště a kluby tak následují příklad hotelů, které toto spojování praktikují již dlouhou dobu.

Také klubový život se obecně otevírá, do klubů jsou více zváni i náhodní hráči odjinud, hosté. Důvodem mohou být i moderní technologie: část golfistů jezdí za golfem tak, že jsou v nějaké lokalitě, jejich GPS aplikace jim ukáže, že zrovna jedou okolo nějakého hřiště a oni tam skutečně zavítají. Vedle těchto „neplánovaných“ hráčů pak samozřejmě stále roste skupina „plánovaných“, tedy hráčů jezdcích na předem vytipovaná hřiště.

Jak je na tom z hlediska golfové turistiky Česká republika? Jehličková soudí, že situace se za několik posledních let proměnila. Česká republika překvapila v půlce minulého desetiletí minimálně evropskou oblast nárůstem počtu hřišť, image-kampaň ji také vynesla na první místo v zájmu novinářů a v roce 2007 získalo Česko titul „Neobjevená destinace“. V současnosti však Česko v prezentaci trochu zaostává a jakoby svěšuje ruce se slovy: „Ať si nás tour operátoři a golfisté z celého svět najdou, my víme, že jsme dobří.“

Je jistě pravdou, že Česko má z hlediska hřišť co nabídnout, ze současného počtu jedné stovky areálů jich zhruba polovina určitě uspokojí běžného evropského golfového turistu a máme také zhruba 20-30 areálů velmi kvalitních. Marie Jehličková si však klade otázku: jsou česká hřiště na zahraniční turistiku připravená? Mají propracované nabídky, pokud možno společné pro několik hřišť, a umí tyto nabídky efektivně rozšířit do světa?

A také: mají dostatečně jazykově vybavený a vycvičený personál, který přesně ví, jak se má k zahraničním hostům chovat?

Jistě, do určité míry je to vždy otázka peněz (ale také osobní námahy). A mnohá hřiště na to prostě nemají nebo nechtějí mít. Je také zjevné, že zpočátku je do této činnosti potřeba vložit víc, než přináší. Je to investice dlouhodobější, zisk se dostaví až ve chvíli, kdy cizina bude vědět, že do Česka se dá jezdit za golfem spolehlivě a pravidelně. Asi tak, jako to dnes čeští hráči vědí například o Rakousku – abychom uvedli adekvátní geografickou destinaci.

Zajímavým příkladem, který se na veletrhu golfové turistiky často zmiňoval, je určitě Bulharsko. To se v posledních letech dostalo do centra mediálního zájmu. Loni získalo titul „Neobjevená destinace“, a to za stavu, kdy v zemi je pouhých sedm hřišť. Nicméně to nejznámější, Thracian Cliff designované Garym Playerem, je považováno za „evropské Pebble Beach“ a také získalo od International Association of Golf Tourism Operators titul Nejlepší hřiště Evropy 2014. A to ve chvíli, kdy od otevření hřiště uplynuly pouhé tři roky.

Hodně mu v tomto směru pomohlo nejen jméno designéra (který ostatně dělal i české Cihelny), ale i fakt, že v roce 2013 hřiště hostilo turnaj Volvo World Match Play Championship (neboli světovou jamkovku v rámci European Tour). Hřiště vybudoval majitel významné bulharské televizní stanice (typu Nova) a dalších médií, který se nijak netají tím, že si zajistil i podporu bulharské vlády.

Pokud se ještě vrátíme do českých poměrů, podle Jehličkové je sice Česká republika dnes mezi golfovými turisty a především odborníky na turismus známá, a kdo z nich zemi navštívil, také ví, že tu máme dobrá hřiště. Ale jako celek je s Českem komunikace spíše slabší než silnější. Česko se v jejich očích podobá tak trochu spící Šípkové Růžence.

 

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

 

 

 

 

.

.

Počet přečtení: 2 412
Komentáře
  • Jakub P. napsal:

    Petre, doma ne, tady si hriste vybiram jinak. Ale kdyz jsem jel v lete do Svedska, kde jsem nebyl primarne kvuli golfu, ale hole jsem si vzal, tak jsem si v navigaci nejblizsi hriste hledal. Na primarne negolfovou dovolenou imho v pohode.

  • jan napsal:

    Proc k nam nejezdi vice zahr. golfistu?

    Tech pricin je vice… Jednak je to kvalita sluzeb, ktera neni vzdy optimalni. Dale kvalita a zajimavost ceskych hrist neni na svetove urovni. A v posledni rade je to cena (resp. cena-vykon), ktera je casto na urovni hrist evropske nebo svetove tridy.

    Pro zajimavost pro srovnani dva balicky. Jeden s golfem v Praze a druhy v 5* hotelu Marriott u krasne plaze cca 1h od Lisabonu a do 10min 3 golfova hriste.

    Kdybych se mel rozhodnout, kam letet na golf napr. z Londyna, tak bych asi volil Portugalsko. Pokud bych nemel chut na ceske pivo a holky…

    679 liber – 5 noci se snidani a 4 green fee (Albatross, Karlstejn, Konopiste, Zbraslav)
    http://www.yourgolftravel.com/majestic-plaza-hotel

    595 liber – 7 noci se snidani v hotelu Marriott a 6 green fee (Praia del Rey, Bom Sucesso)
    http://www.yourgolftravel.com/enquiries/6444273c92fe6b730519f7e4a5284f6b/travel_date?arrival_date=2014-05-01

  • Petr napsal:

    Nejvíce mě dostalo toto, cituji:
    “část golfistů jezdí za golfem tak, že jsou v nějaké lokalitě, jejich GPS aplikace jim ukáže, že zrovna jedou okolo nějakého hřiště a oni tam skutečně zavítají”.
    Tohle přeci nemůže napsat soudný člověk, natož golfista. Chtěl bych znát jednoho jediného člověka, který takto jezdí hrát golf.

  • Zapoj se do diskuze

    Jméno:
    E-mail:
    Váš příspěvek:

    TOPlist
    Mediaboard Square 300 Skanska
    Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017