ČPP – LEFT
ČPP – RIGHT
ČPP – TOP

Americký život Barbory Vejlupkové – IV

06.08.2013 | Barbora Vejlupková | publikováno v rubrice Novinky
A A A

Love bug - hmyz floridských hřišť

O amerických hřištích se toho v Česku “hodně ví” a ještě víc napovídá. Málokdo je poznal tak důvěrně jako Barbora Vejlupková. Studentka Florida Southern College a hráčka golfového týmu této univerzity vypráví čtenářům golf.cz o osobních zkušenostech z některými hřišti, jež jí utkvěla v paměti.

Kdybych si měla vybrat tři nejoblíbenější hřiště, na kterých jsme hrály univerzitní turnaje, tak to budou Kiawah Island/Cougar Point v Jižní Karolíně, LPGA International/Legends Course v Daytoně, a Lake Jovita v Dade City. To poslední je hřištěm univerzity Saint Leo uprostřed ničeho, ale mám ho ráda zejména pro jeho na Floridu poměrně netradiční charakter. Hřiště je relativně kopcovité a technické, klíčové na něm je, dobře umístit první ránu a hrát opravdový target golf. Fairwaye jsou zde zvlněné a obklopené dubovými lesy. Podobá se spíš hřištím v Jižní či Severní Karolíně.

Kiawah Island je velice malebné hřiště a takový je i resort. Nachází se poblíž Atlantického oceánu, ale samo hřiště Cougar Point přímo u oceánu není. Vyznačuje se spojením rozmanitých čtyřparů od krátkých po dlouhé, na pětipary sedí charakteristika “risk or reward” a nesnadné jsou tu pary 3. Je to technické hřiště, podobné jako Lake Jovita, ale hezčí.

The Legends Course v Daytoně je spíš klasické floridské hřiště, typická bermuda tráva, roztáhlé jamky jdoucí za sebou, fairwaye lemované magnoliemi, borovicemi a mokřinami, nijak velké převýšení. Není moc technické a ani zde není mnoho vody jako na jiných floridských hřištích, ale je to příjemné hřiště v parkobém stylu, kde každá jamka ma svou intimitu.

Na floridských hřištích se kromě aligátorů, hadů, ještěrek a mývalů můžete setkat s takzvanými love bugs. Je to velice otravný hmyz, objevuje se ve velkých počtech a je doslova všude. Jeho čas přichází dvakrát ročně, v květnu a září, a říká se tomu love bug season. Jedinci tohoto hmyzu mají velice pomalé reflexy, takže je jednoduché se jich aspoň zbavit. V podstatě to jsou dvě spojené kopulující mouchy. Je s nimi spjata oblíbená fáma, že jsou výsledkem nepovedeného pokusu jednoho profesora z University of Florida. Podle legendy měly sloužit k hubení komárů, ale nechtěně unikly do volné přírody a hojně se začaly rozmnožovat. Pravdou je, že love bugs jsou původním druhem centrální Ameriky a na Floridu byli zavlečeni v nákladních lodích. Asi posledním pikantním faktem je, že samec po páření umře a samička ho tahá sebou do té doby, než naklade vajíčka.

Občas jsme měly možnost dostat se na hřiště jako Isleworth Golf and Country Club v Orlandu, kde trénují třeba Paula Creamer, Ricky Fowler, či Lee Janzen, který nás sem pozval. Jinak je téměř nemožné se na takové hřiště dostat. Toto patří mezi nejdelší a nejobtížnější na Floridě. Mohu potvrdit, že bogey se zde bralo jako par. Právě délka a velmi rychlé, ale úžasně upravené greeny činí toto hřiště náročným.

Dalším velmi náročným floridským hřištěm je The Concession v Bradentonu. Zde jsme hrály konferenci a téměř všechny hráčky toto hřiště dost potrápilo. Patří do rodiny “Jack Nicklaus Signature” a jeho vznik inspirovalo jedno z největších sportovních a golfových gest v historii. V roce 1969 Jack Nicklaus při Ryder Cupu na poslední jamce proti Tonymu Jacklinu proměnil putt na par. Pak ohromil svět, když soupeři daroval poměrně krátký, ale obtížný putt, což vedlo k historicky první remíze v Ryder Cupu.

Hřiště dostalo jméno The Concession, tedy Ústupek. Některým hráčům se stala osudovou jamka číslo 13. Celkem dlouhý par 5 s poněkud komplikovanou třetí ranou na vyvýšený a rychlý green, který se svažuje dolů směrem k hráči. Jakékoliv minutí či trefení nesprávného místa na greenu je tvrdě trestáno návratem míče pod svah. Běžně se nám stávalo, že se míček třikrát vrátil zpět k nohám. Jedna hráčka zde ze samého zoufaltsví zvedla svůj míč a hru dobrovolně ukončila poté, co se jí asi po osmé nepodařilo míč dostat na green a odcházela by s minimálně patnácti ranami (a to nebyla uplně špatná hráčka). Podobný charakter mají i další jamky, takže jsme si zde hodně procvičily mentální odolnost. S výsledkem 80 jste se cítili, jako kdyby jste zahráli 75.

Další nervy drásající zážitek, ze kterého jsme měly nějakou dobu psychickou újmu, máme z turnaje University of Kentucky (škola divize 1) na hřišti University Club of Kentucky. Jely jsme tam na podzim, oproti stále teplé Floridě byla zima a silně foukalo, což byly pro nás nelidské podmínky, protože 99 procent času hrajeme jen v šortkách a tričku, a kdykoliv se ochladí a je silnější vítr, v podstatě ani netrénujeme. Prostě zhýčkané sluníčkem. Nad to všechno, místní hřiště patřilo mezi těžší, linksový styl, velmi rychlé greeny, husté roughy, dlouhé vzdálenosti. S nepříznivým počasím se hřiště stalo doslova slzy nahánějícím. Rána byla mrazivá, vznikala v nich zpoždění programu a po příjezdu jsme místo aktivní rozcvičky před rozehráním klepaly kosu v autě a pouštěly si topení na maximální výkon, nebo stály u venkovního zakrytého ohniště. Každá jsme měla na sobě snad všechno oblečení, co jsem si zabalily, ale stejně jsme se cítily mizerně. Pocit totální beznaděje a sklíčenosti nás neopustil po celý turnaj, celý výjezd nás značně potrápil a dodnes o tom vtipkujeme.

.

Počet přečtení: 1 181
Komentáře

Zapoj se do diskuze

Jméno:
E-mail:
Váš příspěvek:

TOPlist
Mediaboard Square 300 Skanska
Square 300 Šípková 25. 9. – 8. 10. 2017