Golf Geum obarvení  nové levé 6.12.2018
Golf Geum obarvení od 6. 12. 2018 pravá část
Golf Geum obarvení od 6. 12. 2018 horní část

Alan Babický: náprava křivd na golfistovi českém – díl třetí

20.12.2017 | Alan Babický - Ingolf | publikováno v rubrice Novinky
A A A

MalyAleNas2Profesionál, tělocvikář a to všechno okolo
Třetí díl zábavně přemýšlivého cyklu Alana Babického

Jedno staré moudro praví, že křivdy, které nám způsobil někdo jiný, nejsou nic proti těm, které jsme si způsobili sami. V českém golfu se touhle větou dá uvést spousta témat, ale dnes a tady ji chápejme jako důvod, proč jsem témata trenér a profík upřednostnil před příštím tématem média (negolfová).

Jeden z nejmrazivějších stínů, který na golf v ČR padá, je až neuvěřitelné nepochopení profesionální pozice a sociální role profesionála v golfu. Od toho se odvíjí v ČR tolik věcí, že obvyklé strany A4 nebudou stačit. Proto dnes budu méně vysvětlovat a více naznačovat.

Golf je jeden z posledních sportů, kde se striktně dodržuje hranice amatér a profesionál. Amatér není termín pejorativní (původní latinské slovo pro někoho, kdo miluje). Profesionál není v golfu nezbytně ten, od koho máte očekávat špičkový herní výkon. A teď, kde vstoupit do kolotoče následných často smrtonosných kauzalit a následků, které navíc vypadají, že z českého golfu nikdy nezmizí…

Profesionálem se stane čistě o své vlastní vůli člověk v okamžiku, kdy se chce golfem živit. Přesněji jen dvěma způsoby: hrou nebo výukou. Ty ostatní pozice, které dříve zastávali pouze „profesionálové“ dnes běžně zastávají „amatéři“ – výroba holí, prodej, servis atd atd.

Profesionální trenér – rozuměj člen PGA – je až na výjimky člověk, který od začátku, cca od 17 let, věděl, že se hrou neuživí a nebo se hrou živit nechce. Nicméně měl vstupní handicap cca 6 nebo – v cizině, ještě méně. Následně se vrhl na studium a během 3 letého studia v PGA ze sebe udělá začínajícího odborníka na metodiku techniky a další témata. Hra je – a propós – velmi obtížná obživa, neb hrou se celoživotně a dobře živí jen asi 500 lidí na světě.

Trenéři v PGA (všude na světě) mají vnitřní stupně své kvality. Dokud nedokončíte tříletou školu, jste učeň a správně byste jako takový „medik“ neměl učit… Není snadné paušálně vyřešit, čím by se měli studenti 3 roky živit a tak Česká PGA zavírá obě oči a nechává tyto lidi učit… Chyba? Spíš ano než ne, ale… Takřka stoletími ověřený model, kdy učen musí být pod dohledem „hotového“ profesionála se zatím u nás nepodařilo důsledně prosadit. Mimo jiné kvůli rozporu klub areál, o kterém jsme mluvil v prvním díle cyklu. Pokud následně chcete postoupit do vyšších pater odborné kvalifikace v PGA, musíte umět trochu hrát, doslova uhrát tzv. playing ability, 2 rány nad par, 2x za rok během studií nebo i po nich. Pokud dokončíte studia úspěšně, uhrajete playing ability a splníte ještě pár drobností jste teprve na dobrém začátku své trenérské kariéry. Máte předpoklady být technickým trenérem, měl byste mít technické základy, ale např. nemáte dost zkušeností být koučem. A v rozvinutých zemích tak ještě nepůjdete k velmi odborné práci typu nízký HCP, klubový tým či nedej bože, reprezentace…

V době, kdy zuřil v ČR největší boom golfu, cca 2002 – 2008, se federace rozhodla řešit rostoucí poptávku pro trenérech tím, že uvedla v život instituci zvanou cvičitel golfu. To měl být člověk, který bude v klubu, pod vedením profesionálního PGA trenéra, pomáhat s osvětou a výukou golfu, především se starat o mládež. Tak, jak se staral třeba veskrze neznámý „pan Brabec“ o nás, hokejový potěr v Mníšku pod Brdy. Cvičitel měl mít alespoň HCP 36, později 18 a musel absolvovat velmi svižný rychlokurs v délce dvou víkendů, který vedla PGA. Vypadá to jako rána přesně na střed ferveje, že jo?

Bohužel nikoliv. Absolventům zařídila federace glejt, na jehož základě tito lidé obdrželi živnostenské oprávnění „Cvičitel golfu“. O sekundu později si většina cvičitelů uvědomila, že je z neinformovaného „publika valícího se dovnitř branami areálu“ nikdo nerozezná od PGA profesionála a tak se jali učit individuální hodiny a často zavrhli i svou původní kariéru. Zcela v rozporu s původní myšlenkou. K velké nevoli PGA. Vrcholem eventuálního trestu je odebrání amatérského statutu od ČGF. Zákony ČR neporušují, nikdo jiný na ně nemůže. Federace, i kdyby si toto chtěla ohlídat, nemá na areály žádnou páku, pamatujete předminulý článek? Další příklad, že klub je hegemonem mnoha věcí a český rozpor areál-klub je brzdící víc než je zdrávo. Pokud chcete domyslet obludnost reality, musí vám v tuto chvíli zaznít v uších věta majitele areálu, že si bude zaměstnávat, koho bude chtít a nikdo mu nebude diktovat co a jak na „jeho zahrádce“. Nakonec bylo cvičitelů vypuštěno do prostoru přes 500, zatímco profesionálů je teprve dnes kolem 300. Aneb, pravděpodobnost, že Vás golf učil někdo, kdo o něm sám dost nevěděl je tak cca 60%. Ještě se divíte, že se nemůžete zlepšit? Nechali byste se léčit od absolventa kurzu první pomoci, nebo od medika a nebo raději půjdete k dostudovanému praktickému lékaři? Nevíte kdo je kdo? Zeptejte se na PR odděleních federace a PGA. O PR a marketingu v českém golfu přespříště.

Profesionální golfová asociace ještě sdružuje profesionální hráče. Těch je statutárně v ČR asi 20. Jsou mezi nimi ti, kteří se snaží živit hrou (rozuměj probojovat se někam na European Tour, jinak se hrou neuživí) a nebo ti, kteří se nechtěli živit trénováním a proto nechtěli jít do placené trenérské školy.

Velkou křivdu na českých profesionálech jsme si nicméně udělali my profesionálové sami. PGA dlouhá léta věřila, že Česká PGA Tour je ideální marketingový nástroj na propagaci svých služeb… A máme tady velmi dvousečný meč. Základním posláním PGA je totiž výuka, vzdělávání, osvěta a šíření odbornosti o golfu. Tolik se píše ve stanovách, tolik káže PGAs of Europe atd. V drtivé většině evropských zemí nepořádá PGA svou vlastní desetiturnajovou túru. Prosím pozor, mluvíme o vícekolovém turnaji pro profesionály, bez účasti amatérů, s „velkými“ prize money, reklamami na jamkách a vysílaným tak nebo jinak v televizi. I když faktické pozitivní dopady by se možná taky nějaké našly, v našem prostředí, kde obecné povědomí o golfu nemají dostatečné ani golfisté, natož negolfisté, je těch pár prokazatelných negativ doslova smrtonosných. Inu, posuďte sami.

Většina účastníků kteréhokoliv domácího dvoukolového turnaje jsou profesionální trenéři. Na turnaj jedou ve svém pracovním volnu, za zábavou. Někteří jsou velice navzdory trenérskému či jinému zápřahu dobří, opticky někdy skoro stejně dobří jako někteří naši hrající profesionálové. Ale až na výjimky turnaj dopadne vždycky stejně: 5-10 hrajících profíků, potom většina dobře hrajících učitelé a pak učitelé ostatní. Léta je fanoušek „tam venku“ uchováván televizí a golfovými tiskovinami v mylném dojmu, že celé startovní pole je obraz českého profesionálního golfu. Velká chyba. Pro všechny zúčastněné, pro golf nejvíc. Obrazem kvality člena PGA není kvalita jeho hry, ale kvalita hry nebo četnost jeho žáků a jeho inovativnost v trenérské práci a nebo třeba publikační činnost. Pouze ta malá skupinka hrajících profíků je „výkladní skříní český profi hráčů“. Má cenu pro ně shánět peníze na prize money od partnerů? Má cenu pro PGA se – zrovna v ČR – dřít s túrou? Organizátoři pláčou, že jezdí málo profíků, ano jsou to trenéři, nemohou se uvolnit z areálu na tak dlouho a nebo nemají sebemenší šanci na umístění na penězích. K tomu náklady a každý soudný to pochopí.

Po Evropě je několik třetiligových minitour, kde budoucí profi hráči mohou získávat zkušenosti se sobě rovnými a ne s partou de facto „tělocvikářů“. Polsko se vydalo stejnou cestou jako Češi, dost to skřípe, zbývá uvidět. Slovenská PGA se vydává pravděpodobně rozumnější a trendovitější cestou turnajů proam, kde na startu stojí profík a amatér – často jeho žák – a malé prize money stačí pokrýt startovné.

Dávno neplatí, pokud to někdy platilo, že každý zahraniční trenér je lepší než každý český. Vzdělávací systém u nás je prakticky zcela srovnatelný s většinou jiných zemí. Je oficiálně uznán PGAs of Europe. Jako v každém oboru jsou i u nás lepší a horší odborníci. Ano, angličtina zní sice pěkně, ale zase nemusíte rozumět dokonale. Navíc příslušníci socialistickým rovnostářstvím nepoznamenaných národů jsou „v průměru“ významně lepší v komunikaci a sebeprezentaci. Dnes, kdy cizím jazykem vládne prakticky každý a existuje Youtube a další zdroje, mají čeští profesionálové stejnou šanci ke sebevzdělávání se jako všichni ostatní všude na světě. Navíc je vždy nasnadě velmi „odvážná“ myšlenka, kterou jsem před lety zaslechl, notabene v cizině: když je onen zahraniční trenér tak úžasný, proč skončil tady v těch končinách, kde zdaleka nevydělá tolik co by vydělal tam, kde lekce stojí třeba i 200 USD a u velkým jmen i tisíce. Samozřejmě až na výjimky typu přestěhoval jsem se za ženou apod. Aneb nelze nic paušalizovat.

Trenéra musíte vybírat podle první lekce, kterou vám dá a podle domluvy o zvolené filosofii švihu. Pokud nevíte o čem je řeč, nechte si to od trenéra vysvětlit, a hned poznáte…-) Kritériem by neměla být finanční dostupnost a ani jeho herní výkonnost.

Se zahraničními trenéry souvisí ještě jedna legenda vezdejší, kterou trpí především děti rodičů mladých talentů. Rodiče mají dojem, že do světové stovky se děti dostanou jedině s americkým trenérem, popř. z americké školy. V první stovce světa není jediný hráč, který od malička vyrostl u někoho jako Leadbetter nebo Harmon. Všechny trénoval nějaký naprosto vám neznámý klubový trenér, nebo táta a potom nějaký kouč na škole. Všichni ti Španělé, Francouzi, Švédi a další viděli Leadbettera poprvé až v Americe na túře. Nestřídejte trenéry vašeho dítěte každou sezónu, nedáte dítěti prostor rozvinout jeho talent. Jeho talent a píli a čas a vaše peníze spotřebujete na jeho logickou snahu „vyhovět novým požadavkům nového trenéra“. Každý rok. Pokud trefí 12 grýnů v regulaci je jeho švih zcela použitelný a zbývá, krátká hra, patování, mentální odolnost a neutuchající snaha vyniknout. Nic víc nepotřebuje. Všimněte si, že Klára Spilková není z golfové rodiny, nestudovala v USA, nebydlela přes zimu na Floridě, neměla zahraničního kouče a nemá učebnicový švih. Přesto je vítězka na Ladies European Tour.

Závěrem jen heslovitě:

Je nesmysl, abyste si mysleli, že váš trenér vás nemá co naučit, pokud hrajete lépe než on. Golfový výsledek je o konzistenci, tu nezíská nikdo bez počtu repetic, na ty dobrý trenér nemá čas.

Je nesmysl, aby si rodiče mysleli, že na European Tour připraví kluka jen ten, kdo na ní hrál. To by na ní prakticky nikdo nebyl.

Je nesmysl, abyste si mysleli, že vynikající hráč je automaticky dobrý trenér. Ti nejlepší často nevědí jak co hrají, jen to prostě hrají dobře. A nebo dokonce žijí v omylu svého pocitu, který je jiný než reality třeba ve zpomaleném záběru.

Pěkné Vánoce.

Babicky100Alan Babický

 .

 .

 .

 .

Náprava křivd na golfistovi českém:
Díl první – Malej, ale náš
Díl druhý – Amatér na plný úvazek aneb sbírka dvousečných mečů

.

.