Bude se odpalovat, bude se puttovat. Bude se cestovat za golfem. A bude se také soutěžit. A to po celé 4 dny!

Kam vyrazit za golfem po Česku, v zahraničí nebo v exotických destinacích? Odpověď na tuto otázku poskytnou golfové resorty jako například Casa Serena, rakouský golfový resort Haugschlag nebo resorty na Jamajce.

Již tradičně budou pro návštěvníky připraveny tréninkové plochy, driving range a putting green, na nichž si budou moci vyzkoušet své odpaly nebo krátkou hru, případně si je zdokonalit pod dohledem trenérů při ukázkových lekcích golfu.

Milovníci virtuálního golfu si budou moci otestovat několik simulátorů, mimo jiné 3D simulátor GolfBlaster, který hráčům poskytuje fantastický pocit ze hry díky dokonalému trojrozměrnému zobrazení golfových hřišť.

Jako každý rok bude pro návštěvníky připraven pestrý doprovodný program.

Na stánku Golf.cz se návštěvníci budou moci zúčastnit soutěže o golfový vozík ClicGear, připravena bude ochutnávka originálního golfového piva a rozdávat se budou hrací místa na LoudMouth Tour 2012. Více informací o stánku Golf.cz.

Hráči si budou moci nechat provést fitting svých holí u společnosti Golfsmith, která, kromě poskytování profesionálních služeb v oblasti fittingu a servisu, je i největším dodavatelem golfových komponentů na tuzemském trhu. Nabízí nejširší výběr modelů shaftů, gripů a hlav holí.

Na driving range se bude hrát za účasti profesionálních trenérů o víkendové zapůjčení luxusního sportovního vozu značky Hurtan Classic Car.

Pro děti budou připraveny soutěže na dětském výukovém programu SNAG, první z cvičebních pomůcek podporované evropskou profesionální golfovou asociací, která umožňuje nácvik základů golfové hry bez prvotní návštěvy profesionálního trenéra a slouží k osvojení základů golfového pohybu.

Na stánku č. 116 proběhne soutěž společnosti YACHTJELINEK.CZ, formou odpovědí na tři jednoduché otázky týkající se jachtingu, o voucher na týdenní plavbu po chorvatských ostrovech pro 1 osobu.

To a ještě mnohem více vás čeká na 17. ročníku Golf Show 2012.
Přijďte se podívat na největší golfovou výstavu u nás. Těšíme se na vás ve dnech 9.2. – 12. 2. 2011 na Výstavišti Praha v Holešovicích.

Video z loňské Golf Show 2011

Z archívu Golf  - výstava Golf Show v letech:
2011 … 2010 … 2009 …. 2008…. 2007….. 2006 …. 2005 ….. 2003….. 2002…..2001 …. 2000

Tváří turnaje letos bude atraktivní Němka Caroline Masson. Pro české amatérské hráčky má pořadatel připraveno deset divokých karet. Některé může vyměnit za účast slovenských nebo rakouských hráček. Předpokládá se účast českých studentek v zahraničí, např. amatérky Katky Růžičkové a dalších. Účast dalších českých profesionálních hráček pořadatel vzhledem k loňským výsledkům nepředpokládá.

Termín pořádání turnaje byl na žádost LET přesunut z původního zářijového termínu na 22.-24. červen. Změnu data si vyžádal přesun Women´s British Open na září. Turnaj bude opět tříkolový. Pořadatel už má přislíbenou účast hráček Carolline Masson, Anny-Lee Pace, Diany Luna, Melissy Reid, Laury Davies a obhájkyně Jade Schaeffer.

Součástí turnaje bude opět dětský Pro-Am na Zbraslavi, ve kterém si děti z klubů mohou zahrát s hvězdami. Dospělé Pro-Amy budou dokonce dva: jeden dopolední a jeden odpolední.

Letošní předprodej vstupenek začne již v únoru na portálech Ticket Portal a Ticket Stream. V předprodeji stojí vstupenka 200 Kč, u pokladen Albatrossu bude stát dvojnásobek.  Úspěch předprodeje ovlivní bezplatné služby, jako byl například loňský bezplatný shuttle ze Zličína a další.

Tiskové konference se účastnili Petr Klotz za pořadatelskou agenturu Goram, Rudolf Rabiňák za titulátního sponzora Raiffeisen Bank a Jan Jenčovský, prezident ČGF.  Konferenci řídil PR manažer turnaje Čeněk Lorenc.

Stránky Prague Golf Masters

.

.

Na co se můžete těšit s Golf.cz?

Golf.cz jako nejčtenější golfový portál na české internetu vám představí novinky, které na vás čekají v tomto roce, ale také:

• budete soutěžit! …v naší soutěži vyhrává opravdu každý! Hlavní cenou je golfový vozík ClicGear!
• budete pít originální golfové pivo! … a ZADARMO!
• budou se vystavovat originální golfové obrazy od Mišo Dúhy, které si budete moci zakoupit přímo na místě!
• představíme Vám novou kolekci bláznivého a originálního golfového oblečení LoudMouth Golf! … budeme rozdávat hrací místa na LoudMouth Tour 2012!
• …a také se na Vás budou těšit naše krásné dívky z MissGolf!

Kdy se koná veletrh? Veletrh se koná od 9. – 12.2.2012 resp. od čtvrtka do neděle.
Kde se koná veletrh Golf Show? Veletrh je na Výstavišti v Holešovicích, Praha 7.
Jak se dostanete na veletrh? Možností je mnoho – Tramvají č. 5, 12, 14 a 17 na zastávku nebo je možnost parkování vedle Výstaviště (náhled na satelitní mapu).
Kde nás najdete na Golf Show? Najdete nás u stánku č. 410. Umístění stánku Golf.cz

Partneři Golf.cz pro Golf Show 2012:

Aktuální otázka zní “Který hráč ztratil vedení na poslední 18. jamce v turnaji Farmers Insurance Open?“

• a) Brandt Snedeker
• b) Kyle Stanley
• c) Rory McIlroy

Soutěžte a vyhrajte 2x vstupenka na veletrh Golf Show 2012!

Správnou odpovědí na minulou otázku “Kdo doplňuje Tigera Woodse ve hvězdném flightu na turnaji Abu Dhabí HSBC?” byla a) Donald a McIlroy. Hlavní cenu, kterou je 3ks míčků Nassau Pro Cyber, získal(a): Květa Hánělová (otrokovice).

Gratulujeme!!!

Historie výherců:

Na článek mi také přišel jeden obsáhlejší mail. Napsala ho prezidentka beřovického klubu ing. Jana Jonášová. Myšlenky v něm obsažené mi připadají natolik podnětné, že jsem ji požádal o svolení k zveřejnění. Jde o názory se značnou vypovídací hodnotou, neboť jsou podloženy bohatou zkušeností prezidentky s golfovým prostředím – beřovický klub má přes 900 členů, je znám aktivní klubovou prací, hřiště využívají rekreační hráči, sportovně zaměření i děti. Berte tedy tento názor jako další příspěvek do debaty, která by rozhodně měla dále pokračovat.

Jana Jonášová píše: „Myslím, že v amatérském golfu jde o hru a jen proto, aby nás bavilo hrát turnaje, tak máme HCP. Proto také podle pravidel klidně můžete startovat s nižším HCP, vyšší je trestán diskvalifikací. Ve výkonnostním golfu už vůbec nemá smysl o HCP mluvit, vždyť se hraje na rány nebo na jamky.

HCP měl tedy původně umožnit více radosti z turnajového klání, ale neměl se stát cílem všehomíra. Pomalu se zapomíná, že turnaj je zajímavý tím, že s někým soutěžíte a chcete ho porazit, nikoli tím, že jste “snižoval”.

Když se u nás hrála čtvrtá liga, tak jsem sledovala týmy. Hráč se vrátil z kola a tým byl zvědavý, jak dopadl. On hrdě hlásil: „Udržel jsem!“ To mi přijde na hlavu.

Recept je jednoduchý. V koutě v recepci by měl stát počítač a každý by si mohl po hře (jakékoli) zadat výsledek a tak si upravit aktuální HCP. Proč to hlídat? Jestli si někdo bude zapisovat pouze dobrá kola, tak se lepším golfistou určitě nestane. Začne-li tedy soutěžit, tak prohraje. A nebude-li soutěžit a bude se tím HCP chlubit jen při obchodních jednáních, tak budiž mu přáno.

Obráceně je to taky jednoduché. Kdo v turnaji uhraje víc bodů nežli třeba 45, tak tomu se upraví HCP, ale turnaj nevyhraje. Tak je to údajně ve Švédsku – nevím, ale přijde mi to chytré. Nepotřebujeme mraky algoritmů, HCP kontrol, zklamaných golfistů a nešťastných STK funkcionářů. Kvůli jedné HCP kontrole nám z klubu odešel člen, letos zase psal manžel jedné golfistky, že ona nehraje ráda turnaje, ale považovala za svou povinnost ty čtyři výsledky k aktivnímu hendikepu přinést – a taky je přinesla. Přesto jí HCP znehybněl. Důvodem byl údajně fakt, že jeden z těch turnajů se hrál jen na snížení a nikoli i na zvýšení HCP, a tak se to nepočítalo. Náš STKář ji HCP rozpohyboval a byl pokoj; ale myslím, že bychom se tím jako dospělí lidé vůbec neměli zabývat.

Někteří hráči tak touží upravovat si HCP, že se dožadují většího počtu turnajů, než je možno zorganizovat. Jde o jednotlivce a nemá smysl pořádat turnaj pro čtyři lidi, to pak není vůbec ta hra. Přesto se to děje, jako bychom zapomněli, o čem soutěž je. Jde zejména o amatérské hráče, jejichž HCP je nižší než 11,5, a tak nemohou hrát na nesoutěžních kolech.Tak náš STKář požadoval na federaci snížení této hranice, protože tito hráči chtějí bojovat s HCP a na křížkové turnaje se nedostanou. Nepochodil. Razantní většina byla toho názoru, že by všichni švindlovali. Jako by se na turnajích nešvindlovalo…

Dalším silným projevem byrokracie českého golfu je skutečnost, že bez federační kartičky nejste člověk. Pokud ovšem nejste například Korejec – pak vás všichni pustí hned hrát a na nic se neptají.

V zelených kartách došlo sice k pokroku, ale zdá se, že to hodně lidí mrzí. Stále je podporováno tvrzení, že to bez profesionálního trénování vůbec nejde. To zcela určitě není pravda. Prostě každý ať si vybere, co mu vyhovuje – proč pořád donucovat, diktovat a dohlížet?

Často poslouchám argumenty, že začátečník hřiště rozryje tak, že ho provozovatel nedá do smrti dohromady. Ano, golfisté opravdu občas hřiště pěkně rozryjí, ale rozhodně to není doména začátečníků. Je prostě údělem provozovatelů to hřiště zase upravit.

Výbor federace předkládá svou vizi českého golfu tak, že se zcela soustřeďuje na výkonnostní a špičkové sportovce, případně na jejich výchovu. Tím se ovšem oslabujeme o jeden z největších argumentů pro to, aby tento krásný sport získal řadu dalších příznivců. To je totiž fakt, že golf lze hrát v různém věku s různou výkonností, s nejrůznější fyzickou výbavou a může nás úžasně bavit a naplňovat nám život. Nejde přece jen o špičkové sportovce, to je třešnička na dortu. Hlavní je pro nás náš normální člen, kterého to baví a přijede si zahrát.

A tak uvažujeme o tom, že zavedeme členy, kteří nebudou ve federaci a členy, kteří tam budou. Přesně podle toho, jak to bude jednotlivým hráčům vyhovovat. Někteří rozhodně nehodlají hrát federační turnaje. Narážíme však na obavu lidí, že si na ostatních hřištích vůbec nezahrají, protože je někdo v recepci nepustí. A to přesto, že jim jako řádný klub povedeme HCP. Prostě nejsou to Korejci…

Jsem nicméně obrovský optimista, a tak si myslím, že stejně všechno nějak pomalu a po přískokách nakonec půjde svou cestou. Jen tomu musíme trochu pomoci.“

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

Náš pobytový program byl velmi náročný, ihned po příletu jsme se ubytovali a někteří šli hrát tréninkovou rundu. Ti méně štastnější, ke kterým jsem bohužel patřil i já, jsme si jen prohlédli hřiště bez holí, ty přišly až pozdě odpoledne následujícím letadlem. Ve středu a ve čtvrtek jsme hráli dvě kola na hřišti Montagu.  V areálu se nacházela ještě dvě hřiště, Outeniqua a mistrovský Links, na kterém hráli profesionálové.

Hráli jsme stableford, bohužel mnozí ze zadrženým hdc a tak mých 24 a 30 bodů stačilo jen na 29 místo. Vítěz měl 82 bodů po dvou kolech. Na hřišti, které hrál poprvé v životě, to byl obdivuhodný výkon.

Po prvním dni jsme byli na společné safari, zejména večeře v přírodě u ohně byla velmi romantická. Po druhém kole následoval večer s několika profíky a vyhlášení, kde se prvních 18 hráčů mohlo zúčastnit pátečního kola s profíky.
Ostatní dostali VIP vstupenky a mohli se jít dívat, navštívit všechny prostory, kde se pohybovali i hráči a měli možnost s nimi hovořit. Večer pak bylo slavnostní vyhlášení a skvělý raut. V sobotu jsmě měli opět na výběr, mohli jsme sledovat hru profíků, tentokrát již bez amaterů, nebo jet na ochutnávku vín Ernieho Else, a nebo si jít zahrát na jedno ze dvou hřišť. V neděli pak opět hra nebo rekreace u poolu a odpoledne již odlet.

Po celou dobu pobytu byla pro nás k dispozici Taylor Made Academy, kde nám ve 30 minutách změřili švih a doporučili délku, tvrdost šaftu a vše potřebné pro naši hru. Volvo pro nás připravilo nádherné zážitky. Díky.

Pohled z klubovny na ubytovací zařízení, která jsou rozmístěna podél hřiště a jamka č. 18 kurz Outeniqua.	Pohled z klubovny
Pohled z klubovny	Startér se služebním gepardem
Jiménez a Olázabal těsně před startem. Jimenéz to kolo zmastil a zahrál 79.	Miguel Angel Jiménez
Amater Konopka Henryk z Polska při odpalu	Jiménez v bunkeru
Autor článku s kedíky flightu	Jimenézův fan club
Jamka č. 18 a klubovna,	Grenn č. 6, par 3
Jamka č. 2	Folklŕ
Safari	Driwe range a v pozadí hory

Pavel Pilip

Na jednom pólu najdeme indoory typu pražského Stepu, Hostivaře, Čechie nebo Erpetu, kde jsou hráčům k dispozici nejen počítačové herní simulátory, ale i krytá hala s možností odpalování do sítě. Samozřejmostí jsou i velké plochy na patování a někde je dokonce malé hřiště pro adventure golf.

Na druhém pólu může jít jen o dvě kóje se simulátorem, které jsou součástí sportovního klubu širšího zaměření, případně i restauračního provozu. Někdy je skutečné pozoruhodné, v jakých špeluňkách se dá golf hrát. Za indoor se ale počítá třeba i jediná kóje v golfových klubovnách u běžných hřišť. Je to vlastně přidaná hodnota k areálu samotnému.

Venkovní hřiště jsou v České republice rozdělena poměrně nerovnoměrně a jejich lokace odráží především ekonomickou sílu daného regionu. V Praze a středních Čechách je 27 znormovaných hřišť, což je téměř třetina jejich celkového počtu v republice. Indoory toto rozdělení v zásadě kopírují. V Praze a středočeském okolí jich je celkem 29. Je tu ovšem jeden rozdíl. Zatímco na území hlavního města najdeme jen čtyři golfová hřiště a zbytek z těch 27 je ve středních Čechách, u indoorů je to přesně naopak. Dvacítka indoorů je v Praze a jen devět mimo ni.

Další kraje v republice už disponují mnohem menším počtem a stav v zásadě kopíruje počet venkovních hřišť. Nejméně indoorů je na Vysočině, pouze jediný v Jihlavě. Naopak v Karlovarském kraji, kde je i hodně hřišť, jich je celkem osm. V žádném z krajů České republiky – kromě Prahy – není více než devět indoorů.

Poměrně masivní nárůst těchto zařízení je samozřejmě dán růstem golfistů obecně. Ještě více než u venkovních hřišť se tu projevuje ekonomické pozadí golfu jakožto volnočasové aktivity, na které lze vydělat. Zatímco hřiště si majitelé stavěli v minulých letech někdy i z poněkud idealistických pohnutek („postavím si svůj sen…“), u indooru něco takového asi moc nefunguje. Zatímco venkovní golfové hřiště je krásné, je „živé“ ve smyslu přírodním a bude tu (snad) navěky, indoor je poněkud nudný, bez duše i života a hlavně – je všude stejný. Důležitým rozdílem je také ekonomická náročnost. Hřiště vyžaduje investici desítek miliónů, kóje pouze miliónů.

Venkovní golfová sezóna u nás trvá přibližně sedm měsíců od dubna do konce října, někde se ale obvykle natáhne ještě o pár týdnů. Indoor je na tom hůř, hlavní sezóna začíná na přelomu listopadu a prosince a končí nejpozději v březnu. Pokud je mírná zima a hřiště jsou otevřená, chodí hráči také stále ven – a tím provoz indooru ztrácí. Trochu to připomíná provoz sjezdových zimních areálů, která jsou závislá na počasí.

Kolik hráčů využívá indoor a kolik strčí přes zimu hole do komory a vytáhne je až v dubnu? Přesnou statistiku se mi nepodařilo nalézt, ale z různých anket na webových golfových stránkách vyplývá, že indoory využívá zhruba polovina těch, kteří se do hlasování zapojili. Někteří z těch, kteří do indoorů nechodí, raději využijí možnosti hrát v zahraničí, jiní zase dávají přednost hře venku za každého počasí. Jako důležitý důvod odmítátní uvádí kupodivu dost hráčů (asi 25%) i finanční náročnost indooru. Jen asi 15% hráčů chodí do indooru hrát často. A to se do anket ještě zapojují spíše aktivnější hráči, takže výsledně bude využívat indoory ještě méně než těch 50% hráčů.

Důvod, proč chodí golfisté méně hrát dovnitř, je nasnadě. Kóje prostě není hřiště – netřeba se o tom více rozepisovat. Jednou z důležitých příčin ale může být i to, že hodně hráčů neví, jak se vlastně na simulátoru hraje. A ve svém okolí pak nemají nikoho, kdo by byl ochoten je to naučit. Simulátor je skutečně specifický v tom, že vyžaduje nejen golfovou, ale částečně i počítačovou obratnost. Stejně jako se musíte učit hrát golf samotný, nějakou chvíli vám trvá, než se naučíte nastavit hřiště a ovládat jeho funkce – směr hry, patování atd.

Osobně mám k indoorovému golfu vcelku pozitivní vztah. Pokud jde o hraní do sítě, využíval jsem ho hlavně během prvních tří čtyř let hraní, kdy jsem chtěl zlepšovat svoji výkonnost. Jen tak si „zabouchat“ bych chodil možná i dnes, kdybych měl víc času. Je to docela příjemné protažení těla a osvěžení golfové dovednosti přes zimu.

Pokud jde o simulátorový golf, tam je trochu paradoxně můj vztah méně vřelý. Po dvě až tři zimy mě docela bavil, ale v posledních letech ho nevyhledávám. Většinou mě totiž po hodině hry tento typ golfu přestává bavit. Je to prostě „jen“ bušení do plátna… Špatně se mi taky odhaduje hra na krátkou vzdálenost, patování mám výrazně horší než venku. Indoor vyžaduje i domluvu s kamarády či spoluhráči, je to organizačně náročnější než jen singl bouchání do sítě.

Přitom i výhody jsou zde patrné. K té hlavní počítám fakt, že indoor mám vždycky blíž než venkovní hřiště samotné. Nijak se taky člověk nemusí „připravovat“, prostě popadne bag a jede. Hraje se v jakýchkoli botách, v jakémkoli oblečení, džíny nevadí. Pití i jídlo vám donesou až ke stolu. A velkou výhodou je i to, že nepotřebujete na osmnáct jamek půlden nebo rovnou celý den, ale obvykle je zvládnete za dvě hodiny.

I když můj vztah k indooru prošel změnou od aktivního postoje k pasivnímu (loni a letos jsem v něm ještě ani jednou nehrál), pokud by zavládla nějaká hodně tuhá zima bez možnosti hrát venku, určitě bych ho zase rád využil. Je to sice pořád jen náhražka, ale rozhodně vám tenhle „sex s gumovou pannou“ na čas uleví od golfového absťáku.

Andrej Halada, www.navzduchu.cz

STK ČGF je dnes rozdělena do čtyř regionů. V sobotu 14. ledna 2012  se sídle federace sešli předsedové regionálních komisí a regionálních komisí mládeže  na pravidelné Celorepublikové schůzi STK společně se zástupci STK ČGF a vedení federace. 
Pojďme se podívat, co letošní konference přinesla.

Rozhodčí

V souvislosti s novou čtyřletou edicí Pravidel golfu, která platí od 1. ledna 2012, automaticky zanikají licence všem 869 českým rozhodčím. V relativně krátkém mimosezónním období od ledna do března je nutné proškolit a přezkoušet 757 rozhodčích III. třídy, 101 rozhodčích II. třídy, čtyři rozhodčí I. třídy a sedm rozhodčích mezinárodních. K tomu samozřejmě i všechny nové zájemce o tuto práci.

V každém ze čtyř regionů je vypsáno několik základních kurzů pro rozhodčí III. třídy a nové zájemce. Dva centrální kurzy jsou vypsány i pro rozhodčí vyšších tříd. V případě potřeby a při dostatečném zájmu budou další kurzy pořádány i během sezóny.
První kurzy již proběhly ve třech regionech.

Tréninkový systém ČGF, Tréninková centra mládeže

Změnil se cíl Tréninkového systému ČGF na příštích pět let. Nový a mnohem ambicióznější cíl říká, že český golf chce do roku 2016 vychovat minimálně dva hráče, kteří budou stálými členy evropské či jiné světové tour a budou se moci zúčastnit Letních olympijských her v Rio de Janeiru.

Tomuto cíli je přizpůsobena i pyramida Tréninkového systému ČGF, do níž byly implementovány dvě nové úrovně. Jedno nové patro tvoří tzv. střediska Východ a Západ a absolutním vrcholem pyramidy je Elitní tým. Ten by se měl narodit během tohoto roku, měl by zahrnovat to nejlepší, co v českém golfu máme, a to bez ohledu na to, zda členové týmu jsou amatéři či profesionálové. Předpokládá se, že na startu půjde o zhruba dvoučlenný až čtyřčlenný tým.
Před zodpovědnými osobami stojí nelehký úkol, který spočívá v naplnění rozpočtu pro tuto část tréninkového systému. Plánovány jsou desítky milionů, které by se mohly do golfu přijít mimo současné stávající zdroje příjmů do rozpočtu ČGF.
Důležité je, že se nakonec podařilo najít finance i pro nejspodnější patro pyramidy, klubová TCM. V roce 2011 v českém golfu pracovalo 36 TCM. V tomto roce to bude stejný počet, přestože třem TCM byl jejich status pro dlouhodobé neplnění povinností odebrán. Nově totiž o status TCM požádaly GA Mstětice, a GC Chateaux St. Havel Praha.
Stejně jako v roce 2011 i letos ČGF hodlá ze svého rozpočtu podpořit TCM a kluby pracující s mládeží jedním miliónem korun, další dva milióny by měly dostat mládežnický golf v regionech a střediska Východ a Západ.

Cvičitelé

Vzdělávání cvičitelů pod záštitou ČGF a v odborné spolupráci s PGA C bude v tomto roce pokračovat a nejpozději do konce ledna budou vyhlášeny termíny kurzů pro cvičitele III. a II. třídy.

Že cvičitelé jsou samostatné téma, dosvědčila diskuse. „Ne všechno se nám v minulosti povedlo,“ řekl Karel Vopička. „Cvičitelé jsou toho důkazem. Nyní ČGF jasně deklaruje, že chce dál pořádat kurzy, aby se profesně mohli vzdělávat lidé, kteří o to v klubech mají zájem.“

Znormovaná hřiště v České republice

Normovací komise STK ČGF v loňském roce provedla 16 normování, takže v současné době je v České republice 93 znormovaných hřišť, přičemž se vyrovnal poměr 18jamkových a 9jamkových hřišť. Nově vloni přibyla hřiště Černý Most, Bítozeves, Hukvaldy, Búřov, Předboj, na 18 jamek byly rozšířeny Slapy a Kravaře.

V roce 2012 bude pokračovat přenormování stávajících hřišť a znormovány budou i některé akademie – zejména pro hru hráčů s tzv. klubovými hendikepy. Novým hřištěm na mapě České republiky by se letos měly stát Lipiny u Karviné.

Soutěžní řád

V Soutěžním řádu došlo ke zpřísnění, když členem klubového družstva může být jen hráč, který má v klubu platné členství nejpozději k 30. dubnu daného kalendářního roku nebo který v tomto klubu po 30. dubnu získal své vůbec první životní členství – myšleno celosvětově, globálně. To znamená, že je konec přestupům a posilování týmů podle průběhu prvních kol a podle toho, kdo na koho má narazit v play-off.

Skvělou novinkou od roku 2012 je možnost, aby funkci kapitána družstev dospělých a mládeže vykonával profesionál.
Časovým přínosem ve finálových částech soutěží družstev mládeže do 14 a 18 let je, že rozehrávka Sudden Death ve čtyřhře hraná minimálně na tři jamky se bude v případě nerozhodného stavu utkání hrát už od čtvrtfinále. To je časová „berlička“ pro pořádající týmy, která pomůže ředitelům turnajů.
Z Mezinárodního mistrovství ČR ve hře na rány zmizely bez výjimky divoké karty.

Závěrem lze říci, že základní životní potřeby pro start sezóny 2012, tedy úprava Soutěžního řádu a doplnění kalendáře soutěží ČGF byly naplněny a zbývá už jenom proškolit rozhodčí.
Otázky spojené s cvičiteli určitě nejsou pro sportovní činnost ČGF důležité a pyramida s elitním týmem na špici je spíš než čerstvým novorozenětem ještě pouze zárodkem, se kterým nastává spousta práce, aby vůbec byl donošen. I když to si ti, kdo golf mají rádi, určitě přejí opravdu upřímně a hodně.

.

Školení byla zahájena tento víkend ve třech regionech. V pražském Erpetu probíhalo školení Regionu Západ B.  Výuku vedli Luboš Klikar a Aleš Libecajt.

Přehled školení

Luboš Klikar vysvětluje.	Kurz
Aleš Libecajt	Kurz
Kurz Aleše Libecajta

Mezi golfisty zatím nepříliš známé jméno. Ale je celkem pravděpodobné, že ne na dlouho. V jihočeském Týně nad Vltavou se rodí nový golfový klan sester Luňáčkových. A nejstarší z nich, šestnáctiletá Marie, se již může pochlubit hezkou řádkou úspěchů. A to je teprve na začátku své golfové kariéry. Kariéry, která může být hodně strmá směrem vzhůru.

Otec Zdeněk Luňáček byl vynikajícím kanoistou, ale přibližně před dvaceti lety mu učaroval malý bílý golfový míček. A jeho zásluhou má český golf v podobě jeho tří dcer trio nadějných hráček. Ještě když byla Marie v kočárku, vozil ji na golfová hřiště, na drivingy. O něco později již jezdila po golfových hřištích na otcově bagu, a když jí bylo pět, tak se začala sama pokoušet o první golfové odpaly. „V pěti šesti letech jsem dostala svoje první hole. Byly pěkné a zelené, nějaká značka MAX,“ poodhaluje Marie Luňáčková cestu, jak se ke golfu dostala. Studuje ve druhém ročníku gymnázia v Týně nad Vltavou a má individuální plán. „Mohu zameškat nějaké hodiny, ovšem naučit se to musím. Ale nedělá mi to problémy, naučím se, nechám se vyzkoušet a je to v pohodě,“ prozradila.

Golfová akademie na zahradě
Když Zdeněk Luňáček viděl, že dcery začíná golf bavit, tak se rozhodl postavit svoje vlastní hřiště. „Na zahradě máme vlastní akademii a náš rodinný klub má kolem stovky členů. Máme tam čtyři greeny a driving do sítě. Hrajeme zde i turnaje na jedenáct jamek. Z různých míst na ty čtyři greeny, jamky jsou dlouhé od 20 do 70 metrů,“ přibližuje nadějná hráčka, kde tráví hodně času. Spolu s ní i sestry − patnáctiletá Johana a třináctiletá Františka. Jen maminka ještě golfu nepropadla.

Od první třídy dělila Marie svoji sportovní přízeň mezi golf a kanoistiku, tedy sporty, které má v krvi otec. „Na vodě mi to také docela šlo, ze čtyřkajaku mám dokonce nějaké medaile z mistrovství republiky, na singlu to již takové nebylo, přesto jsem na kajaku závodila až do loňska. Dá se říci, že golf jsem dlouho jen zkoušela, až tak před dvěma lety otec rozhodl, že se na něj vrhneme a já to s radostí uvítala. Vůbec toho nelituji, i když kanoistika nebyla špatná, golf je přece jen lepší. Jezdíme po turnajích, většinou se všechny známe a navíc to není taková dřina. Na kanoistice jsme musely běhat, posilovat, ovšem ani při golfu nemohu hodit fyzickou přípravu za hlavu. Cvičím pilates, jezdím na bruslích a v zimě na lyžích,“ řekla třetí hráčka z mezinárodního mistrovství České republiky žen ve hře na rány.

Trenérem otec, nyní Jiří Kromichal
Nad jejím golfovým růstem dlouho bděl pouze otec Zdeněk. Od loňska ji trénuje zkušený kouč Jiří Kromichal a na její hře se to již projevuje. „Před dvěma lety začal spolupracovat s Golf Resort Austerlitz a my na něj natrefili a domluvili jsme se, že od zimy s ním začnu trénovat. Když jsem u něj začínala, měla jsem handicap 7,7 a po roce skončila na 4,5. Letos jsem se zlepšila až na 0,1, ale trochu jsem si pohoršila a nyní mám 0,2. Určitě je na mé hře vidět jeho práce,“ pochvaluje si Marie Luňáčková, která za trenérem jezdí v zimě do Prahy na indoor do hotelu Step každý týden a přes léto naopak kouč Kromichal s ní jezdí na turnaje a extraligové zápasy nebo s ní trénuje na Zbraslavi. „Na turnajích pokaždé také trénujeme a jsme v neustálém telefonickém a e-mailovém spojení. Jeho styl mně vyhovuje, klade důraz na vše a určitě jsem prodloužila svoje rány,“ prozradila Marie Luňáčková, která se již těší na jarní prázdniny, kdy za koučem Kromichalem pojede na týden do Itálie.

Sestrám se zatím nedaří nad ní vítězit
To, že hrají i obě sestry, považuje za výhodu. „Ale moc mezi sebou nesoupeříme, naopak si pomáháme. I když někdy se hecujeme. Ségry mě chtějí porazit, ale zatím se jim to nedaří. Vždy chtějí uspět, ovšem já ještě vyhrávám,“ tvrdí Marie, s níž v extraligovém celku Austerlitzu již hraje prostřední z tria Johana, zatímco Františka hájí barvy družstva do 14 let.

Předloňský rok byla členkou tzv. rozvojové skupiny při České golfové federaci, ale v letošním roce v ní chyběla. „Řekla jsem na dětském majoru nějaká sprostá slova a byla z něj diskvalifikovaná, a tak jsem na základě toho vypadla i z rozvojové skupiny. Cítila jsem to jako křivdu, ale to jsem již trénovala s panem Kromichalem, což pro mě byla i motivace. Řekla jsem si, že uvidí, jakou udělali chybu, když mě vyřadili, a že budu hrát dobře,“ řekla Marie Luňáčková.marie-lunackova

Stejně jako většina mladých hráčů a hráček, i ona raději hraje, ale trénink ji také baví. „Jasně, že je zábavnější hrát, ale trénovat je potřeba, je to nutnost. Nejlepší je jít do soutěže s kamarády a kamarádkami, jen tak si zahrát. Když hraji extraligu, je tam již velký tlak a zodpovědnost. Jsem spíše individualistka, ale dokážu se přizpůsobit i týmovému duchu,“ pokračuje mladá golfistka, která prý trénuje denně minimálně dvě hodiny a o víkendech má dávky dvojnásobné.

Chtěla by to dotáhnout na nejvyšší úroveň
„To znamená hrát pravidelně LET, ale nejprve chci dodělat všechny školy. Nejprve střední a potom vysokou, k profesionálkám bych chtěla jít až potom, tak v pětadvaceti. Moc by se mi zamlouvalo udělat to jako Kateřina Růžičková − dělat nějakou univerzitu v Americe a přitom hrát golf, ale zda to vyjde, to se teprve uvidí. Ovšem kdyby se naskytla nějaká šance přestoupit k profesionálkám dříve, tak bych možná své plány přehodnotila,“ pokračovala golfistka, která již atmosféru turnaje LET okusila, když letos v létě dostala divokou kartu pro turnaj na Albatrossu. O svých golfových přednostech moc mluvit nechce, ale přiznává, že její silnější stránkou je dlouhá hra. „Driverem hraji kolem 230 metrů, ale již jsem dala i 270 metrů. Dřeva mám ráda, ale nedostatkem je puttování. Nevím proč, ale moc mi to na greenu nejde,“ přiznává.

Z českých hráčů a hráček jí není vzorem nikdo, ze zahraničních potom Němka Sandra Galová. „Taky trénovala s panem Kromichalem a někam to dotáhla, tak proto. A z chlapů pak jednoznačně Rory McIlroy, se kterým jsem se potkala letos v Irsku na finále Faldo Series. Měli jsme tam s ním akademii a líbí se mi, jak hraje i jak se chová. Fandila jsem mu i předtím, sleduji jej v televizi, ovšem v Irsku na mě udělal výborný dojem. Projevil se kamarádsky, odpovídal na všechno, na co se ho kdo zeptal,“ řekla Marie Luňáčková, která by se ráda v nastávající sezoně dostala do reprezentace a touží vyhrát nějaký velký turnaj. „Třeba nějaké mezinárodní juniorské mistrovství a vůbec bych se nezlobila, kdybych zopakovala letošní třetí místo z mezinárodního mistrovství ČR.“

převzato z  Golf & Style, foto Antonín Krčmář pro © Golf.cz

Marie Luňáčková
Narozena: 24. července 1995
Členka: GC Austerlitz, GC Týn nad Vltavou a GK Hluboká nad Vltavou
HCP: 0,2
Úspěchy: 3. místo na MMČR žen na rány 2011, start na turnaji LET na Albatrossu, 1. místo na MČR v kategorii kadetek 2011, celkové 1. místo v NGTM, 2. místo v extralize žen, 8. místo na Grand Final Faldo Series v Irsku, 3. místo na MČR družstev dívek do 18 let

.