Velmi úzké fairwaye, výborně střežené greeny a množství vodních a písečných překážek vás nenechají ani chvilku vydechnout a jsou zkouškou i pro velmi zdatné golfisty. Rozhodně všem doporučuji vzít si s sebou dostatečnou zásobu míčů, není problém jich zde několik za kolo nechat.
Pokud chcete uhrát rozumný výsledek, birdie karta je absolutní nutností. Několik jamek se odpaluje částečně naslepo, moc toho z odpališť není vidět. Výběr hole a správný směru jsou tak zcela zásadními předpoklady úspěchu.

První devítka

A už je to tady, stojíte na jedničce a říkáte si, že to opravdu není úplně lehký začátek. Před vámi hluboká rokle, která vyžaduje velmi slušnou ráno vzduchem. Navíc je třeba trefit se do výseče mezi stromy. Prásk, prásk a v lepším případě bogey je na světě. Dvojka je příjemnější, spíš technický par 4, průměrná rána z odpaliště vás dostane do solidní pozice, hlavně netrefit ten hluboký bunker vpravo.
Trojka je krásný par 3, z pánských odpališť buď 117 nebo 140 metrů (na Langer tees při první návštěvě hřiště raději hned zapomeňte). Ránu hrajete přes jezero. Green je na malém poloostrově, takže krátká, dlouhá či nepřesná rána končí nemilosrdně ve vodní překážce. Na prvním pětiparu č. 4 máte šanci skórovat, jamka není nijak záludná, pro dlouhé hráče je možnost dosáhnout greenu druhou ranou.
Pětka vás opět donutí přemýšlet o první ráně, dostat se do pozice je na tomto paru 4 klíčové. Green má po pravé straně voní překážku, raději tak volit druhou ránu na jistotu. Na šestce, nejdelším paru 5 na hřišti (pro dámy 490 metrů, Langer tees 601), hrajte strategicky. Pokud po drivu skončíte v bunkru po pravé straně (lemuje téměř celou fervej), nebudete to mít jednoduché. Klasický pětipar, který i dlouhý hráč hraje na green třetí ranou, ten je navíc vyvýšený a po pravé straně chráněný hlubokými bunkry. Odměnou však je po celé právě straně výhled skrz stromy na až kýčovitě modrou hladinu oceánu, která nádherně kontrastuje se sněhově bílým pískem. Totéž vás čeká na sedmičce.
Osmička je zajímavý třípar, velmi krátký, ale s greenem nahoře na kopci, výběr hole a udržet míč nahoře není nic jednoduché. Devítka Vás přivede zpátky téměř klubovny, první půlku máte za sebou a scorecard se hemží samými veselými čísly.  Pokud máte pocit, že hřiště opravdu nepatří mezi lehká tak se těšte na druhou devítku.

Druhá devítka

Desítka – par 4 – rokle před vámi, stromy vlevo, stromy vpravo, někde na horizontu jamka ostře zahýbá doleva. Bez znalosti metrů téměř nemožné dostat se do pozice tak, abyste druhou ránu mohli hrát na green. Podobný problém opět nastane na jedenáctce, dlouhém paru 5. Po pravé straně vidíte bunkr, někde v dálce jamka zahýbá vpravo. Za zatáčkou už je jen řada stromů a oceán.
Dále v pořadí už se na vás těší dlouhý čtyřpar 12 a náročný třípar 13, voda vlevo, hluboký bunkr vpravo. Následuje nádherná čtrnáctka. Kratší par 4. Postavíte se na odpaliště a proběhne vám hlavou myšlenka – opravdu se dá v tropické džungli postavit hřiště? Dá! Natýčkujte, zavřete oči a odpalte. Raději moc nepřemýšlet a poslat míč do hry. Když se povede, hrajete do greenu maximálně ze 100 metrů. Jamky 16 a 17 jsou opět spíše technické, velmi pečlivě je třeba vymyslet první ránu, pokud ji dostanete na fervej máte to nejhorší za sebou.
Blížíte se ke klubovně a zdá se vám, že snad už to nejtěžší máte za sebou.  Pak tedy vítejte na jamce č. 18. Je to opravdu mistrovské dílo. Středně dlouhý par 4. Před vámi opět tradiční rokle, kterou je nutno přestřelit. V pravé části ferveje dva bunkry z nichž se Vám bude jen těžko hrát rána do greenu. Abyste se na něho dostali, potřebujete přestřelit více než 100 metrovou rokli a trefit relativně úzký green. Vpravo pokračuje rokle, vlevo stromy. Tři patra greenu vás už potom snad ani nepřekvapí.

Doufám, že vás článek moc neodradil, hřiště rozhodně doporučujeme a stojí za to ho vidět, hrát a poznat. Design je náročný, ale každá jamka je jiná, nenajdete zde dvě stejné. Údržba hřiště je na nejvyšší úrovni stejně jako servis. Perfektní ferveje a greeny, nádherná příroda. Díky pestrosti zdejší fauny hraje všemi barvami.

Vezměte si s sebou dostatek míčů, přijďte sem s pokorou a budete odměněni opravdu nevšedním zážitkem.
Pro zájemce doporučujeme birdie kartu  

	TROU D'EAU DOUCE - JANUARY 19: Golfers play the Bernhard Langer designed ILE AUX CERFS Golf Course on the Ile Aux Cerfs Island at the One and Only Le Touessrok Resort, on January 19, 2004 in Trou d'Eau Douce, Mauritius. (Photo by David Cannon/Getty Images)

V době, kdy v Evropě bojujeme s teplotami okolo bodu mrazu je na Mauriciu léto. Léto v tropech však není létem s extrémními teplotami, naopak zde vládne příjemných 30 stupňů s relativně vysokou vlhkostí vzduchu. Protože jste v tropech, občas se může objevit malá přeháňka nebo bouřka, přeháňka vás však příjemně osvěží.

Během naší návštěvy jsme měli možnost poznat 3 různá hříště. Každé bylo jiné, všechny však měly jedno společné – úchvatné výhledy a krajinu okolo s vynikajícím servisem. Pokud si chcete dovolenou golfem jenom zpestřit, není nutné vozit s sebou kompletní výbavu. Všechny navštívená hřiště vám zapůjčí kvalitní značkové sety, obvykle poslední modely.

Golf první – Paradis Hotel & Golf Club Mauritius

Resort se nachází na malém výběžku pevniny v jihozápadní části ostrova. Okolí dominuje hora Le Morne, na kterou máte především při hraní první devítky nádherný výhled. Hřiště je určeno především pro hosty dvou sousedících hotelů, tee-time si můžete objednat ihned po rezervaci hotelu. Po předchozí domluvě si zde mohou zahrát i ostatní hráči. Rezervaci je ale standardně možné uskutečnit maximálně dva dny předem. Hoteloví hostí platí v přepočtu zhruba 500 korun za fee, buggy je za příplatek, hra se dá celkem bez problémů absolvovat i pěšky.

Hřiště nepatří mezi nejdelší, ze zadních odpališť měří 5924 metrů s parem 72. Je navrženo tak, aby si na něm zahráli golfisté všech kategorií, jamky nejsou nijak extrémně dlouhé, jsou jasné a přehledné. Roughy v podstatě nejsou, i mimo fairway míč najdete bez větších problémů – pokud ovšem nezamíří do vodní překážky nebo snad až za hranice hřiště.

První devítka se nachází v palmovém háji pod horou Le Morne. Jamkami prochází velká vodní překážka, při bližším zkoumání zjistíte, že se jedná o umělý kanál spojující laguny, tedy se slanou vodou.

Jednička je příjemný čtyřpar na rozehrání, z nejdelších odpališť měří 360 metrů. Poměrně široká trvej, mírný dogleg doprava. Green je solidně chráněný a je třeba dobře volit hůl v závislosti na pozici jamky. Dvojka je výzvou pro všechyn dlouhé hráče, 285 metrů se při dobré konstelaci dá zdolat i první ranou. Mírný fade je však potrestán bunkrem po téměř celé pravé straně jamky a následující rána z písku z nějakých 30 – 50 metrů opravdu nepatří mezi jednoduché.

Na prvním pětiparu, jamce číslo 4, je možné dosáhnout greenu druhou ranou. Jamka sice měří z nejdelších odpališť 490 metrů, jedná se ale o mírný dogleg, ale pokud dobře umístit drive, můžete být na nějakých 220 metrech do greenu. Vodní kanál těsně před greenem Vás ale plány trošku pokazí, většina hráčů tak krátkým železem přihrává do pozice a snaží se o birdie dobrou přihrávkou.

Poslední tři jamky první devítky jsou velmi povedené, pětipar č. 7 končí vyvýšeným greenem a nutí vás přemýšlet o výběru hole, ani dlouzí hráči zde nemají příliš šancí atakovat green druhou ranou.

Osmička je krátký, ale technický par 4, kdy první ránu hrajete většinou delším železem do pozice, abyste si usnadnili druhou ránu na green za vodní překážkou. Devítka je jeden z nejdelších parů 4 (415 metrů), po celé pravé straně navíc máte velké jezero, které dosahuje až ke greenu.

Druhá devítka se od dvanácté jamky otevírá a dostáváte se na velice atraktivní část hřiště podél Indického oceánu. Po jamkách 10 a 11 vás čeká první vážná na druhé devítce. 410 metrů, aut vpravo a voda vlevo. Často zde hru také ovlivňuje od oceánu vanoucí vítr.

„Signature holes“ a také asi nejvíce fotografovaná část hřiště Vás uvítá pětiparem číslo 16. Ačkoliv se nejedná o nijak závratně dlouhou jamku (430 metrů), tak skórovat zde není jednoduché. Odvážné hráče, kteří si troufnou hrát přes oceán jamka může odměnit a bude je čekat zhruba 150 metrová rána do greenu. Jenomže malý poryv větru, ne úplně perfektní drive a míč skončí nenávratně ve vodách oceánu. A nezbývá, než hrát z odpaliště třetí ránu.

Třípar č. 17 pak nadchne snad každého hráče, odpaliště se nachází v samém cípu pevniny, kolem vás a po celé pravé straně jamky už je jenom bílá pláž a oceán. Osmnáctka už vás dovede ke klubovně, green je schován v takovém malé džungli před klubovnou a pro útok je potřeba opravdu dobře umístit drive.

Hřiště bylo solidně upravené, vzhledem k velkému suchu, které panovalo posledních několik měsíců, byly fairwaye poněkud scuhé. Naproti tomu greeny byly skvěle připravené, příjemně rychlé a přesné.

 

	B2B / B2C
B2B / B2C	B2B / B2C
	B2B / B2C

Hřiště se otevřelo v jeden z nejdůležitějších dnů ve vietnamském kalendáři a na hřišti si zahrálo více než 100 členů rychle rostoucí vietnamské golfové komunity. Osmnáctijamkové hřiště se vlní mezi písčitými dunami směrem k pláži, kterou časopis Forbes v roce 2005 označil, jako jednu z deseti nejkrásnějších pláží světa.

Nejzajímavější 16. jamka s parem 3 je v podstatě situovaná přímo naproti páži. Výhled z greenu na oceán je údajně nezapomenutelný, jsou odtud vidět nedaleké ostrovy Cham Islands.

Šestnáctá jamka, není ale zdaleka jediná, která návštěvníkům bere dech. Velmi dramatická je i 10. jamka s parem 5, která se vlní mezi vysokými dunami a z fairwaye je krásný pohled na ikonické hory Marble Mountains.

Howie Roberts, generální manažer Danang GC prozradil, že na hřišti měli nedávno respektovaného golfového redaktora, který hru přirovnal ke krásné písni, zkrátka nechcete, aby skončila.

Greg Norman slaví jako architekt velký úspěch.  Díky svým zkušenostem jistě dobře ví, jak z hry vykouzlit nezapomenutelný zážitek. Ve své kariéře dvakrát vyhrál British Open, třicetkrát se umístil mezi nejlepšími 10 hráči na majorech a po neskutečných 331 týdnů si udržel pozici nejlepšího hráče světa.

V roce 1987 Australan oficiálně přeskočil k nové profesi a začal se věnovat designu. Založil společnost Greg Norman Golf Course Design (GNGCD). Během uplynulých 22 let jeho společnost vytvořila více než 70 golfových hřišť na šesti různých kontinentech, také si vybudovala reputaci pro imaginativní design, který uznává golfovou tradici, ale taky tradici míst, kde hřiště stojí.

Danang Golf Club je zatím posledním výtvorem, který tuto vizi reprezentuje. Normanova společnost již získala mnoho ocenění, hlavně pro schopnost kombinovat kreativitu s kvalitou a vytvářet harmonii s přírodním prostředím.

Až bude areál zcela dokončen, přibude ještě nádherná klubovna, kterou má na starosti australská společnost HASSELL, golfová akademie s nejmodernějším vybavením a čtyř- a pětihvězdičkový hotel s bungalovy. Celý komplex patří vietnamské společnosti VinaCapital Group.

Odkaz na hřiště -  www.dananggolfclub.com

Aneta Zárubová

Profesionálové budou k dispozici zdarma všem návštěvníkům show po celé tři dny. Partnerem akce je PGA a za účelem tréninku krátké hry budou pro návštěvníky k dispozici pating i chipping greeny.  Dlouhé rány si budete moci vyzkoušet do klasických sběrných sítí.

Více se můžete naučit také díky společnosti Provision Golf, která bude mít k dispozici další své trenéry, jako součást Nike Swing Zone.

Provision Golf se specializuje na poskytování trenérských služeb, ale také na organizaci komerčních i profesionálních turnajů.  Společnost dále organizuje golfové dny a pobyty s golfovou výukou.

Londýnskou Golf Show můžete navštívit od 30. dubna do 2. května.  Akce se vrací do ExCeL již pošesté a znovu návštěvníkům nabídne celé široké golfové spektrum pod jednou střechou. Lístky stojí pouhých 10 liber (přibližně 290 korun), pokud si je koupíte předem a 15 liber (přibližně 440 korun), pokud je zakoupíte u vstupu.

Návštěvníci budou mít samozřejmě možnost si vyzkoušet všechno nabízené golfové vybavení a nechat si poradit, třeba s úpravou svých holí. Nebudou chybět ani soutěže o hodnotné golfové ceny.

Navíc,  show tento rok  probíhá paralelně s Londýnskou tenisovou show a návštěvníci, kteří si zakoupí lístek na jednu z akcí, získají  automaticky lístek na druhou show zdarma.

Více informací na www.londongolfshow.com.

Aneta Zárubová

Chcete vědět, jak se hraje golf v Rakousku a jak je na tom tahle země ve srovnání s námi? Chcete vědět, kolik mají hráčů, kolik hřišť a jestli jejich fýčka jsou dražší než ta naše? Protože i mne to zajímalo, trochu jsem zapátral. A taky jsem napsal na Rakouský golfový svaz, kde mi ochotně poskytli informace týkající se především členské základny.

Nejprve základní srovnání: Rakousko má zhruba 83 000 kilometrů čtverečních a něco přes 8 milionů obyvatel. To je o trochu méně než Česko – 78 000 km čtverečních a 10 milionů obyvatel. Zatímco v Česku je ale v současnosti 82 golfových hřišť, v Rakousku už jich je 151. Zatímco Česko má přes 46 000 registrovaných hráčů, v Rakousku jich je v jejich svazu organizováno téměř 105 000. Abychom dosáhli podobné golfové „nasycenosti“, jako mají v Rakousku, museli bychom tu mít (na našich zmíněných 10 milionů obyvatel) zhruba 131 000 hráčů, tedy asi třikrát více než je dnes. Řečeno jinak: v Rakousku nyní připadá jeden golfista na 76 obyvatel, v České republice jeden hráč na 216 obyvatel.

Zastavme se u počtu hřišť. Nejde přitom jen o absolutní počet, ale také o počet jamek na tom kterém hřišti. V Rakousku je ze zmíněných 151 hřišť jen 46 devítijamkových, zbylých 105 jich má 18 a více jamek. To je skoro 70% osmnáctek atd. U nás je 82 hřišť, ale osmnáct a vícejamkových hřišť je jen 40, tedy asi 49%. A dále: zatímco v ČR jsou jen čtyři areály s 27 jamkami, v Rakousku je „sedmadvacítek“ 24! To je už kardinální rozdíl. Třicet šest jamek mají v Rakousku čtyři areály (u nás dva) a jeden má jamek 45. Celkem mají v Rakousku 2 619 jamek, u nás jich je 1 170; více než 2,2 krát méně.

Zajímavé je geografické rozložení klubů a hráčů. Rakousko má osm zemí (plus Vídeň jako hlavní město). Nejvíce hřišť a hráčů najdeme v Dolním Rakousku, což je oblast okolo Vídně – přirovnat bychom ji mohli ke Středočeskému kraji. Tady je celkem 40 hřišť, většina z nich je navíc v blízkosti Vídně samotné. Ve zdejších klubech je také organizováno přes 30 000  hráčů, tedy skoro třetina z celého Rakouska. V tom se s Rakouskem shodujeme: kopírujeme princip, že golfisté jsou z bohatších krajů, hlavně hlavních měst.

Co ale už není stejné, je počet klubů a hráčů v jiných krajích. Zatímco v Česku se ze středu země rekrutuje 30- 40% hráčů, zatímco jiné kraje jsou golfově spíše chudé, Rakousko je rovnoměrnější. Horní Rakousko (s centrem Linec – tato země sousedí s Českem podél Šumavy) má dalších 21 000 hráčů a 27 hřišť, alpské Tyrolsko má 11 000 hráčů a 17 hřišť, podobné je to v dalších větších zemích jako je Štýrsko (15 000/24) a Salzbursko (11 000/18).

Odlišnosti najdeme i ve  struktuře rakouské a české golfové federace. Kromě těch 151 klubů s hřištěm je totiž v Rakouském svazu jen dalších 13 subjektů, které nemají hřiště. Naopak v ČGF je 147 klubů, ale jen 82 z nich má hřiště – tedy asi 56%. Nepodařilo se mi bohužel zjistit, zda existují subjekty, které provozují golf a nejsou sdruženy v Rakouském golfovém svazu. Je to ale pravděpodobné: různé drajvingy, snad i některá malá, veřejná hřiště. (Je také možné, že v Rakousku je více hráčů, neboť tu mohou být i neorganizovaní golfisté. Ale tuto skutečnost prozatím ponechme stranou.)

Rakouské kluby mají většinou okolo 600 členů (u nás ccca 300), dvacítka klubů jich má už přes tisícovku. Najdeme ale i jeden klub s více než 5 000 členy. Tady je možné, že jde o podobný klub, jako jsou některé české, které sdružují hráče pouze pro federační kartičku.  Ze struktury rakouských klubů a jejich členstva je ovšem vidět jedna věc: rakouské rozložení vykazuje větší rysy vyrovnanosti, což je dáno kontinuálnějším, přirozenějším vývojem golfu. ČGF je oproti tomu všehochuťové společenství klubů s hřištěm, drajvingových klubů, indoorů, oborových či „ekonomických“ klubů.  

Jsme u zásadního srovnání: peněz. Tedy toho, co hráči za hru v té které zemi zaplatí. Vzal jsem proto publikaci Golf In Austria 2010, kde jsou uvedena některá hřiště a letmo ji projel. Cenová hladina se pohybovala zhruba na 70 euro u lepších 18-ti jamkových hřišť o víkendu. Někde to může být 80, někde 60. Záleží na lokalitě a renomé hřiště. Jsou i hřiště s fýčkem 100 euro, ale to je výjimečné. Zahrát si lze osmnáctku i za 50 euro. Pokud jde o devítky, tam je fýčko za devět jamek 25 euro.

V Česku stojí kvalitní osmnáctka zhruba 1000 -2000 korun o víkendu. To je asi 40-80 euro. Cena je tedy v zásadě srovnatelná.

Jenže je tu jeden obrovský rozdíl. A tím je kupní síla českého a rakouského občana. Rakousko je mnohem bohatší země. Zatímco v Česku je průměrný plat zhruba 1 000 euro (25 000 korun), v Rakousku je to asi 3 200 euro. Takže 60 euro pro Čecha není těch samých 60 euro pro Rakušana. Z porovnání platů a výše fýček vyplývá, že běžný Rakušan si zahraje za třikrát levnější fýčko než u nás! Ano, to by se asi každému líbilo, kdyby místo 1 500 korun za víkendovou osmnáctku zaplatil jen pětistovku. Věřím, že za takové situace by se český golf na těch vysněných 100 000 hráčů skutečně mohl dostat už v tom roce 2013.

V Rakousku je nicméně dražší život než v Česku, více zaplatíte v restauraci, samoobsluze, některých obchodech, dáte více za nájem atd. Podle tzv. Big Mac indexu je Rakousko zhruba 1,5 dražší než Česko. Ale i když tento index započítáme, vyjde nám stále zhruba poloviční rozdíl v kupní síle. Rakušané sice dost ze své průměrné mzdy utratí za běžný život, ale pořád jim hodně zbyde. Přepočteno na fýčka: ta naše tedy nejsou třikrát, ale zhruba dvojnásobně dražší než rakouská. Rakušan prostě platí na solidní osmnáctce o víkendu asi tak 750 korun. I to je pořád parádní, rozumná cena za hru.

Z tohoto srovnání tedy jasně plyne jedno. Golf je v Česku sportem o hodně dražším, než je v Rakousku. A právě kvůli své finanční náročnosti je také u nás dostupný menšímu počtu obyvatel (třetinová členská základna hovoří za vše…). Na druhou stranu je ale docela obdivuhodné, že golf i přes tento fakt hraje v Česku tolik lidí. A navíc jich pořád přibývá. Myslím, že své tu dělá sportovní tradice v českém prostoru, ale i určitá módnost, novost golfu jakožto společenského fenoménu.

I když nás to stojí nemálo, Čechům se prostě chce hrát golf víc než Rakušanům. Ale kdo ví, kdy my dojdeme k těm 131 000 hráčům? Za deset let? Za dvacet?

Andrej Halada, www.navzduchu.cz
foto   www.fontana.at

.

Starou královskou hru představili východní Africe britští osadníci. Vybudovali golfová hřiště napodobující ta, která opustili ve své rodné zemi.  Keňa je zemí kontrastů a mnoha tváří, totéž se dá říci o golfových hřištích.  Proto pokud propojíte golf s cestováním po Keni, čeká vás úžasná dovolená. Hřiště jsou zasazená do okolní krajiny, která jim dodává lesk, půvab a atmosféru. Nacházejí se na vysočině kolem rovníku, na březích nádherných jezer, v divoké přírodě i v blízkosti nekonečných pláží Indického oceánu. Mnohá hřiště jsou položená výše než 1 600 m.n.m. a tak se dá vaše hra bez nadsázky přirovnat k celodenní horské túře. Nádherné prostředí je umocněno prvotřídními službami světové úrovně a díky příznivému podnebí se hraje kdykoliv během roku. To je pro nás středoevropany příjemné především v zimním období.

Golf, moře i divoká příroda
Letíme do Mombasy, kde nás čeká blankytně modré moře s písčitými plážemi a čtyři golfové hřiště. Leží prostřed nádherné divoké přírody s množstvím zvěře, rozkvetlých květin a  nádhernými pohledy na oceán. Mezi nimi leží hřiště postavené v americkém stylu s charakteristickými bunkery, fairwayemi i greeny. Nešplouchají zde mořské vlny, ale hru stěžují dvě vodní plochy. Odtud se letecky přesuneme do Nairobi.

Nairobi v golfovém obležení
Moderní, kosmopolitní a prosperující hlavní město Keni leží uprostřed nádherné zvlněné krajiny s rozlehlými savanami, obdělávanými políčky a bujnými zelenými lesy. Lesy  jsou domovem spousty pestrobarevných ptáků.  Sedm skvělých osmnáctek, mezi které patří i nejstarší hřiště v Keni, se nachází v dosahu 30 km od centra města. Patří k nim i jednička mezi keňskými hřišti, těžké mistrovské hřiště prý s nejrychlejšími greeny východní Afriky. Z Nairobi směřujeme dále na severozápad až k Viktoriinu jezeru.

Golf ve Velké příkopové propadlině
Projíždíme oblastí, která je považovaná za srdce Keni a zároveň za jednu z nejkrásnějších oblastí plnou kontrastů a nejpůsobivějších hřišť. Dostáváme se do míst, kde se při odpalech otevírají nekonečné pohledy na růžovou hladinu jezera Nakuru plnou plameňáků a kde začíná pravé safari ve volné přírodě. Tady se pořádně zapotíte, až budete šplhat od jamky k jamce až k té poslední a nejvýš položené. Je to jediné hřiště, na kterém se hraje pořád jen do kopce.

Golfová hřiště uprostřed divočiny
Tady začíná hon na velkou pětku a další endemické druhy a záleží jen na vás, jak své trofeje ulovíte. Dáte-li přednost pěší túře, automobilu, koňskému hřbetu nebo letu v balonu, nebo
se spokojíte se zvuky divočiny nesoucími se na golfové hřiště z okolí.

Golf pod horskými štíty a hříčky přírody
Zážitkem nad zážitky je pohled na bílý čepec upletený ze sněhu a ledu, který neustále nosí druhá největší africká hora Mount Kenya, a to přímo na rovníku. Zasněžená dominanta Keni tvoří jedinečnou kulisu několika golfovým hřištím, kde svou hru začnete odpalem na severní polokouli, ale „putujete“ už na polokouli jižní, což se vám nestane nikde jinde na světě.

Golf uprostřed plantáží
Mezi plantážemi s ananasem a kávou, v blízkosti vodopádu Thika, je umístěno jedno z nejstarších hřišť, kde si můžete i zaplavat v bazénu, zahrát tenis nebo kulečník.  Klub hostí Winston Churchill Cup, který se tady hraje už od roku 1949. U vodopádu si zavzpomínáme na nesmrtelný film o Tarzanovi, který se tam natáčel.

Všechny golfisty doprovázejí kedíci, kteří jsou sami velmi dobrými hráči a hřiště znají dokonale, takže  mohou být nejen milými společníky, ale i dobrými rádci.

V Keni je samozřejmostí, že ke skvělému golfu patří i ubytování na vysoké úrovni.

Sylva Santarová

Aruba by se také dala popsat, jako země, kde na vás čeká 90,000 přátel, s kterými jste se ještě neseznámili. Bílé písečné pláže jsou všude, výborně tu vaří, skvěle tu nakoupíte, dají se tu provozovat všechny možné vodní sporty od wakeboardingu až po šnorchlování a kayaking. Jen se tady člověku špatně nudí.

Ať už sem jedete na romantickou dovolenou s večeřemi při svíčkách, nebo uniknout s rodinou od běžného života ve stresu, nebudete litovat.

Golf je zde, jako vše ostatní na ostrově – nádherný. Aruba je domovem hřiště Tierra del Sol. Tento luxusní klenot skrývá osmnáct jamek s parem 71, navržené světoznámým architektem Robertem Trentem Jonesem mladším. Otevřelo své dveře v roce 1995 a nyní je Tierra del Sol třešničkou na dortu každé perfektní dovolené na ostrově.

Hřiště také hostilo mnoho profesionálních golfových událostí, včetně klání Shell’s Wonderful World of Golf v roce 1998 mezi Nickem Pricem a Paynem Stewartem. Sklidilo mnoho světových uznání, včetně 4 ½ hvězdičky od Golf Digestu, umístění mezi top 100 hřišti od Links Magazine, top-10 hřišť v karibské oblasti od Travel & Leisure Golf Magazine a World Travel Award jako nejlepší golfový resort na Arubě.

Tierra del Sol drží krok s nejnovějšími technologiemi a posouvá tak golf na jinou úroveň se satelity a současnou počítačovou technologií. Byl zde nainstalován systém Parview GPS, jedinečná satelitní síť, která umožňuje rezortu zjednodušit všechny operace na hřišti, zvyšuje efektivitu a zákazník tak využívá naprosto dokonalého servisu.

Každá z kárek na mistrovském hřišti je vybavena satelitním přijímačem a barevnou obrazovkou. Je zde grafické zpracování každé jamky a přehledně popsaný green, nemluvě o přesné vzdálenosti od autíčka ke středu greenu, pin pozici na daný den, elektronickém skóre a možnosti komunikace s klubovnou. Můžete si dokonce objednat jídlo a pití, nebo najít rady od profesionálů.

Zkrátka jediným důvodem, proč byste měli vystoupit z kárky je odpálit váš míček.

Vaši prvotřídní zkušenost završí luxusní ubytování ve vilkách přímo na hřišti.

Uvolněná elegance, komfort a soukromí, kterého se vám ve vilkách přímo dostane, udělá z vaší dovolené nezapomenutelnou zkušenost. Každá vilka je vybavená individuálně, podle vašich zvyků, abyste se cítili jako doma.

Tierra del Sol je navíc perfektní pro golfisty všech kategorií a současně přestavuje výzvu i potěšení z nádherné pobřežní přírody, která kontrastuje s greeny a kaktusovými překážkami.

Pokud si chcete zahrát jen 9 jamek, než se pustíte do relaxace na nádherných plážích, zkuste se podívat na hřiště Divi Links. Na malebném hřišti vás nejspíš překvapí vítr, který často odnáší míček na místa, kterým jste se chtěli vyhnout. Hra je zde velkou výzvou, pokud ale ve zkoušce obstojíte, poznáte, co je to pravá radost z golfu.

Na Divi Links je i výborné prostředí pro zapracování na vaší hře. Najdete tu Johnson & Wales golfové vzdělávací centrum s drivingem, chipping greenem s možností procvičováním úderů z bunkeru. V případě potřeby je odborná pomoc nablízku.

Po golfu si můžete vychutnat klidnou plavbu v moři, nebo procházku s jemným pískem, který vás bude lechtat mezi prsty na nohou.

Azurové karibské vody vyhřáté sluncem omývají Arubské různorodé pláže, kde jsou stinná, klidná prostranství s palmami, ale i rušné mekky vodních sporů. Velkou většinu západního pobřeží totiž tvoří rezorty přímo nabité aktivitou. V pohodlí lehátek se tam ale můžete ponořit i do své oblíbené knihy, nebo jen tak pozorovat lidi.

Naopak, druhá, návětrná strana ostrova není tak turisticky rozvinutá a pláže jsou tu pustší a divočejší. Jsou zde magická skalnatá zákoutí z vápence přírodně zformovaná díky neúnavnému vlnobití, která lemují břehy. Kvůli siným větrům, velkým vlnám a proudům, zde ale není plavání doporučeno. Na divokém pobřeží panuje klid a výborně se tu odpočívá od stresu. Krásné výhledy ale najdete na obou pobřežích.

Nezávisle na aktivitě, kterou si vyberete, co může být lepší, než teplé počasí, které na Arubě panuje po celý rok?

Pro více informací o dovolené snů na Arubě, navštivte www.aruba.com.

Když designér Scott Mills světu ukázal nádherné golfové hřiště Coeur d´Alene Resort v Idahu, bylo předem jasné, že dříve nebo později jeho výtvor získá nějaké ocenění. Brzy nato jej GolfDigest představil jako nejlepší v kategorii krása a estetika. Na světě je mnoho krásných hřišť. Ale skutečnost,  že je hřiště krásné ještě zdaleka neznamená, že je i unikátní. Co ale jedinečné opravdu je, je jamka číslo 14. Právě na Millsově hřišti v Idahu.

Nikdy se dvakrát nestane, že by byl green na stejném místě. Green je totiž jediným svého druhu na světě. Je umístěný na pohyblivém ostrůvku, který plave na jezeře.  Pokud tedy dostanete svůj míček na green, budete se jistě zajímat, jak se k němu dostanete. Problém je vyřešen v podobě tzv. patovací loďky. Dá se tedy říct, že na tomto paru 3 dvakrát na stejný green nevstoupíte.

Coeur d´Alene Resort

Narážející skály

Dalším originálním vodním skvostem jsou Narážející skály na sedmé jamce na hřišti Stone Harbor Golf Club v New Jersey. Designér Desmond Muithead byl v roce 1980 požádán, aby vytvořil originální osmnáctijamkové hřiště. Podařilo se mu to, nejvíce lidí ale zaskočil právě green tříparové sedmé jamky. Green, který je tentokrát pevný a nepohyblivý je také obklopen vodou a lemován dvěma zvláštně tvarovanými bunkery. Inspiraci hledal v řecké mytologii v Jásonovi a Argonautech. Na první pohled vypadá jamka opravdu zajímavě, bohužel se ale green jeví jako problematický, kvůli svému tvaru.

Stone Harbor Golf Club

 foto: zmiňované resorty

Aneta Zárubová

 Hřiště uprostřed největší závodní dráhy
Více než 257 000 lidí je schopen pojmout obří stadión Indianapolis Motor Speedway a směle se tak řadí mezi největší sportovní zařízení na světě, která jsou schopna pojmout tak velké množství lidí. Celoročně se tu odehrávají nejprestižnější závodnická klání. Dráha celkově měří 2,5 míle, což jsou zhruba 4 km. Čeho si ale mnoho návštěvníků závodů vůbec nevšimne, jsou čtyři jamky hřiště Brickyard Crossing Golf Resort, které jsou závodnickou dráhou olemovány. Hřiště, které má jinak osmnáct jamek navrhoval Peter Dye a i zde se přes léta odehrálo mnoho známých golfových turnajů. Mezi čtyřmi jamkami se uvnitř dráhy nachází dokonce i vodní překážka.

 Stránky hřiště

 Golf bez trávy
Coober Pedy je malé těžařské městečko v Jižní Austrálii. Proslavilo se zejména proto, že kvůli nesnesitelnému vedru, které zde panuje po celý rok, většina obyvatel žije v podzemí. Je až překvapivé, že i zde si milovníci golfu nedokázali odpustit golfové hřiště. Hřiště Opal Fields je sice nad zemí, nenajdete na něm ale jediné stéblo trávy. Jak to zde tedy hráči dělají? Musí s sebou kromě standardní golfové výbavy nosit ještě drn trávy, který si položí na zem a z něj odpalují. S vedrem ale bojovat nejde, a tak se většina hraní odehrává v noci se světélkujícími míčky.

Nejdelší hřiště světa?
Světově nejdelší hřiště se také nachází v zemi extrémů, Austrálii. Když už tam někdy budete, proč si nezkusit zahrát na Nullarbor Links? Celý osmnáctijamkový komplex hřiště se rozprostírá na 1365 kilometrech podél pobřeží Jižní Austrálie. Je tak oficiálně nejdelším hřištěm na Zemi. Lidé na otevření hřiště hleděli velmi nevěřícně. Možná proto, že průměrná vzdálenost mezi jamkami je 66 km. Ve skutečnosti jsou dvě jamky odděleny neuvěřitelnými 200 kilometry země, což znamená, že pokud se rozhodnete si Nullarbor Links zahrát celé, nejspíš k tomu budete potřebovat něco trochu silnějšího, než je golfová kárka. Na celou osmnáctku si určitě pár dní vyhraďte.

 Stránky hřiště

Opravdu mezinárodní golf
Existuje několik důvodů proč si o dovolené zajet zahrát na Green Zone Golf Club. Kvůli tomu, že se hřiště nachází v Laponsku ve Finsku, je možné si jít zahrát v golfové sezóně jakoukoliv denní i noční dobu, protože tu slunce několik měsíců nezapadá. To zdaleka není vše, hřiště je umístěné na státní hranici mezi Finskem a Švédskem. Po odehrání první devítky se tedy uberete se svým bagem do Švédska. Zahrajete si tedy v obou zemích a k tomu vám bude stále svítit slunce.

 Odkaz na hřiště